Domů     Žijeme s dědovým duchem
Žijeme s dědovým duchem
3 minuty čtení

S přítelem jsme navštívili jeho rodný dům. V noci mě probudily těžké kroky. Kdosi stál u mé postele a díval se na mě…

K té tajuplné příhodě došlo před sedmi lety.

S mým přítelem Zdeňkem jsme tehdy společně bydleli necelého půlroku, když se mě zeptal, jestli bych si s ním nechtěla udělat výlet do jeho rodného městečka a při té příležitosti, že bychom se stavili i u jeho dospělé dcery s manželem.

„Je nejvyšší čas, abyste se s Marcelou seznámili,“ povídal. Nebyla jsem proti, a tak jsme následující víkend vyrazili.

Návštěva se prodloužila

Den to byl jako každý jiný. Marcela i její manžel byli moc milý a sympatičtí, a tak jsme se nakonec rozhodli, že u nich přespíme, i když jsme měli původně v plánu vrátit se ještě téhož večera domů.

Mladí šli spát do ložnice a my do pokojíku pro hosty, který se později stal dětským pokojem pro Marcelinu dceru Amálku.

Sípot v ložnici

V noci, okolo jedné hodiny, jsem se probudila s divným pocitem. Skoro až s leknutím. Po své straně postele jsem totiž uslyšela hlasité dýchání až chroptění. Přítel to však nebyl, ten spal tiše. Z vedlejší ložnice se ozývalo chrápání mladých.

Ale ten zvuk v místnosti, to bylo ještě něco jiného. Napínala jsem uši, ani jsem nedutala. Očima jsem těkala po temné místnosti, ale nic jsem neviděla. Po chvíli se ten zvuk přesunul do levého rohu místnosti. Byly to těžké šouravé kroky.

Neklidná noc

Přemýšlela jsem dlouho, co to může být. Zvláštní ale bylo, že jsem neměla kupodivu vůbec strach. Šťouchla jsem nenápadně do přítele, abych měla jistotu, že slyším opravdu to, co slyším. Ten ale spal jako dřevo. Vyslovila jsem tedy tiše jeho jméno.

V tu chvíli šramocení přestalo. Celou noc pak byl klid a já mohla zase spát. I když to nebylo tak snadné. Smysly bystře sledovaly okolí, ale nikde se už nic nepohnulo.

Urna s popelem

Ráno jsme se s nočním zážitkem svěřila příteli a ten mi řekl, že urna jeho zemřelého tatínka není stále na hřbitově, ale v domě, protože ještě neměli čas tam zajít. Zpětně si myslím, že to spíš stále odkládali, aby byl dědeček s nimi.

Zjistila jsem, že ta urna byla v pokoji, kde jsme spali, a stála přesně v tom směru, kde jsem slyšela v noci to dýchání a přítomnost další osoby. S manželem jsme uznali, že to musel být dědečkův duch, který se na nás přišel podívat.

Cítíme jeho přítomnost

Po chvíli rozmýšlení jsme ten zážitek prozradili mladým. Ti se ale vůbec nedivili. Jen nad tím mávli rukou.

Prý tam dědečka slýchají pravidelně, kolem druhé ráno chodí po schodech dolů do kuchyně a tam několikrát viděli dokonce zablikat malou lampičku u křesla, ve kterém děda rád sedával.

Zvažovali jsme, zda už konečně vložit urnu do hrobu, ale nakonec jsme se shodli na tom, že nikomu duch starého pána nevadí. Spíše naopak, všichni jsou rádi, že tam milovaný děda a tatínek stále je.

Terezie M. (49), Český Krumlov

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.