Domů     Proč si sáhla na život
Proč si sáhla na život
3 minuty čtení

Ta milá šedovlasá paní žila vedle nás velice nenápadně a tiše. Někteří z našeho domu ji vlastně zaregistrovali až v momentě, kdy už bylo pozdě.

Na sousedku jsem zvonila už včera, pošťačka jí u mě nechala balíček. Prý nebyla doma. Jenže pak neotvírala ani večer a nakonec ani dnes dopoledne. Začala jsem mít starost, co se stalo. Vždyť téměř osmdesátiletá sousedka už nikam moc nechodila.

Ani se svými třemi dětmi se příliš intenzivně nestýkala. Občas sem za ní přijely, ale domů k sobě ji často nezvaly a nevozily.

Byla skromná a nenápadná

Když jsem se jí ptala, proč za dětmi nejezdí. Vždy se jen diplomaticky usmála a vysvětlila mi, že bydlí daleko a mají hodně práce. Nechce jim zasahovat do života a být jim příliš na obtíž.

Říkala jsem jí, že je přece jejich matka a babička jejich malých dětí, ta na obtíž přece být nemůže. Jenže sousedka se stále jen usmívala. Byla vždy taková milá, tichá a nenápadná.

Nikdy si nestěžovala

Říkala jsem si, že jí musí být dost smutno, když žije tak sama. Často jsem ji k nám zvala na kávu, na večeři, na popovídání si. Ale skoro vždycky poděkovala a omluvila se. Jednou jí bolela záda, podruhé čekala, že přijede syn, který ovšem nepřijel.

A tak to šlo stále dokola. Jediné, co nám dovolila, bylo, že jsme jí vždy se seznamem došli nakoupit těžší věci Jinak na běžné nákupy si chodila sama. Byla ještě na svůj věk dost čiperná.

Byla dost zamlklá

Poslední dobou se nám sousedka zdála ještě víc zamlklejší než jindy. Snažila jsem se od ní zjistit, co se děje. Byla ale jako obvykle málomluvná a nic neřekla. Prý je všechno v pořádku.

Když jsem se ale zeptala, zda letos pojede na svátky k synovi nebo k dcerám, rychle obrátila řeč jinam. Předevčírem mi přinesla velkou krabici plnou vánočního cukroví. Prý toho letos napekla příliš mnoho a chtěla mi udělat radost.

„Snad se vám to Jaruško, bude hodit.“ Objala jsem ji. Bodejť by se nám to nehodilo. Sousedčino cukroví bylo vždy naprosto skvělé.

Začala jsem mít strach

Teď ale jsem marně zvonila na sousedku. Nikdo se neozýval, neslyšela jsem ani rádio, které měla vždy puštěné. Někdy tedy trochu víc nahlas. Manžela to občas zlobilo, ale říkala jsem mu, ať má pochopení a je rád, že on zatím slyší dobře. Co se mohlo stát.

Kontakt na sousedčiny děti jsem neměla, tak jsem nakonec zavolala policii. Ta se do bytu dostala a našla sousedku v kómatu. Snědla větší množství prášků. Odvezli ji rychle do nemocnice, ale už jí nebylo pomoci.

Stesk ji dohnal

Její sebevražda mnou strašlivě otřásla. Vůbec mě nenapadlo, že se cítí až tak zoufale a osaměle. Přece jsem se snažila, aby s námi byla co nejvíc v kontaktu? Sama se nás stranila. Ale jak řekl můj manžel. My jsme jí nestačili.

Ona potřebovala zájem svých dětí a potěšení s vnoučaty. A toho bylo žalostně málo. Je mi hrozně smutno a bojím se, že se na chodbě setkám se sousedčinými dětmi. Už začaly vyklízet její byt. Bojím se takového setkání. Možná bych se neudržela a něco jim řekla.

Původně jsem jim chtěla věnovat maminčino cukroví. Ale necháme si ho. Bude to naše poslední vzpomínka na milou a nešťastnou sousedku.

Jaroslava Š. (73), Šumperk

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika