Domů     Nevadí ti, že nemáme peníze?
Nevadí ti, že nemáme peníze?
3 minuty čtení

I když se říkalo, že v socialismu nejsou mezi lidmi rozdíly, mám dojem, že byly. Například Jeníkovi rodiče neměli ani televizi.

Mezi mou a Jeníkovou rodinou byla přehrada. Bydleli jsme sice, já i Jeník, v paneláku, ale rozdíly by přehlédl jen slepý.

Já byla hýčkaná princezna, jezdili jsme k moři, v pokojíčku jsem měla růžové závěsy a růžový přehoz přes křesílko, snídala jsem chleba s medem nebo bábovku a měli jsme chatu u rybníka. Zato Jeník. To byl smutný případ. Děti se mu smály, že je socka.

A to on byl. Chodili jsme spolu do třídy, míval každý den k svačině chleba se sádlem. Jedli to i k snídani. Někdy jsem mu dala kousnout koblihy nebo rohlíku se šunkou, vypadal pak, jako kdyby se mu zjevil anděl z nebes. Se dvěma sourozenci sdílel pokojíček.

Bratři byli starší a mlátili ho. Nosil chatrné džíny nahoře bez zipu a na zadku prodřené, ze svetru se mu klubal loket a úsměv upozorňoval na to, že mu rodiče nepořídili rovnátka. Když jsem byla malá a zlobila jsem, rodiče mi říkali: „Jestli nebudeš poslouchat, tak až budeš velká, za trest si vezmeš Jeníka.“

Pozval mě do kina

V den, kdy se zbláznila vdova Koudelková, byl Jeník naměkko. Pozval mě do kina. Pamatuju si to přesně. Vdova měla uklízecí mánii, musela pořád uklízet. Když myla okna ve dvacetistupňovém mrazu, málem jí umrzly ruce a pak vypadla z prvního patra.

Někdo zavolal sanitu. Koukali jsme na to smutné divadlo s Jeníkem, měl čepici-zmijovku a v obličeji vepsaný hlad. Hubený byl jak šídlo. Chystala jsem se kousnout do jablka, ale raději jsem mu ho dala. Pak mě pozval do kina. Dodal:

„No ale musela bys to zacvakat. Naši mi dávaj bůra na tejden. Z toho nic neušetřím.“ Cestou se přiznal, že ve škole nevidí na tabuli a v kině neuvidí na plátno, ale na brejle nejsou peníze. Já pro něj měla slabost. Ukradla jsem doma brýle tátovi.

Jenže ten když Jendu potkal, brýle mu zabavil a ještě ho podezříval z nočního vloupání.

Hrabě byl nevěrník

Po maturitě jsem bydlela s klukem, kterému se přezdívalo Hrabě. Holky mi ho záviděly, vypadal skvěle. Vydrželo nám to čtyři roky, pak jsem ho přistihla při nevěře a ukázalo se, že nevěr bylo jak máku. S pláčem jsem se vrátila domů k rodičům.

V té době se moje myšlenky neustále záhadně točily kolem Jeníka. Vzpomínala jsem třeba na to, že neměli televizi, protože ta černobílá, dovezená ze Sovětského svazu, se rozpadla na součástky. Teď už Jeník studoval vysokou. Bála jsem se, že někoho má. Zbytečně.

Holky ho spíš litovaly. V kině za mě už lístek zaplatil, chodil na brigády. Vystudoval ČVUT a máme se docela dobře. Koupili jsme si televizi. A děti chodily oblékané celkem hezky.

Jiřina (57), Mariánské Lázně

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud