Domů     Nevadí ti, že nemáme peníze?
Nevadí ti, že nemáme peníze?
3 minuty čtení

I když se říkalo, že v socialismu nejsou mezi lidmi rozdíly, mám dojem, že byly. Například Jeníkovi rodiče neměli ani televizi.

Mezi mou a Jeníkovou rodinou byla přehrada. Bydleli jsme sice, já i Jeník, v paneláku, ale rozdíly by přehlédl jen slepý.

Já byla hýčkaná princezna, jezdili jsme k moři, v pokojíčku jsem měla růžové závěsy a růžový přehoz přes křesílko, snídala jsem chleba s medem nebo bábovku a měli jsme chatu u rybníka. Zato Jeník. To byl smutný případ. Děti se mu smály, že je socka.

A to on byl. Chodili jsme spolu do třídy, míval každý den k svačině chleba se sádlem. Jedli to i k snídani. Někdy jsem mu dala kousnout koblihy nebo rohlíku se šunkou, vypadal pak, jako kdyby se mu zjevil anděl z nebes. Se dvěma sourozenci sdílel pokojíček.

Bratři byli starší a mlátili ho. Nosil chatrné džíny nahoře bez zipu a na zadku prodřené, ze svetru se mu klubal loket a úsměv upozorňoval na to, že mu rodiče nepořídili rovnátka. Když jsem byla malá a zlobila jsem, rodiče mi říkali: „Jestli nebudeš poslouchat, tak až budeš velká, za trest si vezmeš Jeníka.“

Pozval mě do kina

V den, kdy se zbláznila vdova Koudelková, byl Jeník naměkko. Pozval mě do kina. Pamatuju si to přesně. Vdova měla uklízecí mánii, musela pořád uklízet. Když myla okna ve dvacetistupňovém mrazu, málem jí umrzly ruce a pak vypadla z prvního patra.

Někdo zavolal sanitu. Koukali jsme na to smutné divadlo s Jeníkem, měl čepici-zmijovku a v obličeji vepsaný hlad. Hubený byl jak šídlo. Chystala jsem se kousnout do jablka, ale raději jsem mu ho dala. Pak mě pozval do kina. Dodal:

„No ale musela bys to zacvakat. Naši mi dávaj bůra na tejden. Z toho nic neušetřím.“ Cestou se přiznal, že ve škole nevidí na tabuli a v kině neuvidí na plátno, ale na brejle nejsou peníze. Já pro něj měla slabost. Ukradla jsem doma brýle tátovi.

Jenže ten když Jendu potkal, brýle mu zabavil a ještě ho podezříval z nočního vloupání.

Hrabě byl nevěrník

Po maturitě jsem bydlela s klukem, kterému se přezdívalo Hrabě. Holky mi ho záviděly, vypadal skvěle. Vydrželo nám to čtyři roky, pak jsem ho přistihla při nevěře a ukázalo se, že nevěr bylo jak máku. S pláčem jsem se vrátila domů k rodičům.

V té době se moje myšlenky neustále záhadně točily kolem Jeníka. Vzpomínala jsem třeba na to, že neměli televizi, protože ta černobílá, dovezená ze Sovětského svazu, se rozpadla na součástky. Teď už Jeník studoval vysokou. Bála jsem se, že někoho má. Zbytečně.

Holky ho spíš litovaly. V kině za mě už lístek zaplatil, chodil na brigády. Vystudoval ČVUT a máme se docela dobře. Koupili jsme si televizi. A děti chodily oblékané celkem hezky.

Jiřina (57), Mariánské Lázně

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.