Domů     Příběh ztracených fotografií
Příběh ztracených fotografií
3 minuty čtení

Rodinné fotografie pro mě hodně znamenaly. O to více mě bolela jejich ztráta. Pak se ale stalo něco neuvěřitelného. Pomohla mi je najít babička, dokonce až z druhého břehu.

Vzpomínám si, jako by to bylo včera. Seděly jsme s babičkou na pohovce v obýváku, popíjely kakao a prohlížely jsme si rodinné fotografie. „Jsou tam všichni tvoji předci,“ povídala mi pokaždé babička. „Tohle je můj dědeček Luděk.

Jeho velkým koníčkem bylo luštění křížovek a pokuřování dýmek. A tohle je můj prastrýc Rudolf, vášnivý historik.“ Babička si povzdychla. „Brzy se s nimi na druhém břehu potkám.“ „Takhle nemluv,“ hubovala jsem ji. „Verunko, vím, co povídám. Moje dny na tomto světě jsou sečteny.“

Nejmilovanější člověk

Bylo mi smutno, když babička vedla tyto řeči. Měla jsem ji moc ráda. Vždy jsem si s ní skvěle rozuměla, lépe než s vlastními rodiči, a trávila jsem u ní na venkově spoustu času. Babička se mnou hrála všelijaké hry, učila mě vyšívat, vařit.

Její malou chatičku jsem milovala. Zejména podkroví, kde byla stará dřevěná truhla plná nejrůznějších věcí – počínaje starými novinami a časopisy, přes malovaný porcelán, až po vyšívaný ubrus s kopretinami. Trávila jsem tam jako malá holka spoustu času.

„Jednou budou všechny tyto věci tvoje,“ povídala mi pokaždé babička, když mě tam našla.

Odešel dědeček, pak i babička

Když mi bylo patnáct let, tak babičky manžel, můj dědeček, zemřel. To nás ještě více semklo. Roky plynuly nesmírně rychle. Já jsem vyrostla, vdala jsem se, babička zestárla. Když onemocněla, denně jsem ji navštěvovala. Zprvu doma, později v nemocnici, kde i nakonec zemřela.

Fotografie zmizely

Zařídila jsem pohřeb, a pak jsem se ujala i vyklízení domu. Některé věci jsem poslala na charitu, některé rozdala po příbuzných a známých, některé jsem prodala v bazaru, a několik málo jsem odvezla na skládku.

Truhlu se vzácnostmi jsem si pochopitelně ponechala, ale nikde v domě jsem nenašla onu krabici s fotografiemi, které jsme si společně s babičkou častokrát prohlížely. Jako by se po nich zem slehla. Bylo mi to velice líto, protože pro mě moc znamenaly.

Vzkaz ve schránce

Zhruba o rok později na jaře se stala podivná věc. Jela jsem s manželem na výlet do babiččiny rodné vesnice. Chtěla jsem se podívat na místa, která jsme kdysi s babičkou navštěvovaly. Na náměstí se zrovna konala bazarová akce.

Nevím proč, ale něco mi říkalo, abych se tam šla podívat. Bylo tam mnoho věcí – oblečení, nádobí, malé domácí spotřebiče, knihy a podobně. Mimo jiné tam byly i desky se starými fotografiemi. Našimi fotografiemi! Do očí mi vyhrkly slzy.

Můj šok byl ale ještě větší, když jsme přijeli domů a ve schránce jsem našla vzkaz, na kterém stálo: „Vzpomínej s láskou. Babička.“ Bylo to i její místo. Dodnes mi ta záhada vrtá hlavou…

Veronika K. (47), Hradec Králové

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Ezoterice jsem tehdy úplně propadla a našla jsem si kamarádky, které magie také lákala. Už jen najít někoho, na kom si kouzla vyzkoušíme... Po maturitě jsem zamířila z rodného města rovnou do Prahy. A tady se mi otevřel nový svět. Nemám na mysli jen to, že jsem si zvykala na život ve velkoměstě, ale také jsem objevila kouzlo ezoteriky. Pořídila jsem si vykládací karty a taky jsem zkoušela vyvol
3 minuty čtení
Tu noc jsem si chtěla zkrátit cestu, a to se mi málem stalo osudným. Ze tmy se vynořili dva muži, kteří mi chtěli ublížit. Někdo mi ale pomohl. Je tomu už téměř dvacet let, co se mi ten příběh stal, a já na něj stále musím myslet. Přijela jsem tenkrát ke známým do Radotína na oslavu narozenin. Bylo to v zimním období, kdy je tma brzy. Spěchala jsem, protože jsem měla zpoždění. Bujará oslava už
2 minuty čtení
Když jsem ji dostala jako dárek, netušila jsem, že se mi do domu nastěhuje škodolibý duch. Dnes už se všemu směju společně s tou babou! Mám moc ráda tajemno a hlavně se ráda obklopuju různými magickými předměty. Doma mám plno knih a časopisů o ezoterice a každý večer, když se setmí, zapaluji svíčky a pouštím si hudbu, při které medituji. Také jsem si pořídila černou kočku, dostala jméno Miriam.
3 minuty čtení
Na miminko jsme čekali s přítelem dlouho. Pak mi na jarmarku koupil krásný náhrdelník a ty růžové kamínky, které jsem nosila na krku, asi skutečně splnily můj sen. Ty růžové kamínky na šňůrce jsem si koupila na jednom masopustním jarmarku. V malém městečku na jihu Čech jsme se ocitli s přítelem náhodou. Jeli jsme kolem a řekli si, že se projdeme po náměstí a podíváme se, co hezkého ve stáncích
5 minut čtení
Byla jsem v zahraničí a večer jsem se vydala do ulic. Pak mě obestoupila skupinka mužů. Myslela jsem si, že to je můj konec. Když se nás někdo snaží varovat a upozornit na možné nebezpečí, měli bychom ho raději poslechnout. Vím, o čem mluvím. Já jsem totiž před lety neposlechla varování jedné ženy a málem jsem na to doplatila. Ve chvíli, kdy jsem se v duchu loučila se svojí peněženkou, však nas
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Interiér podle filozofie Zen
rezidenceonline.cz
Interiér podle filozofie Zen
Jednoduché minimalistické prostředí vytváří dnes tolik potřebný klid a uvolnění. To byl také cíl designérky Li Jianmei, autorky zdařilé realizace. Na okraji Chengdu, hlavního města čínské provincie Sichuan, vznikl unikátní projekt Eco-City. Citlivý přístup k přírodě a udržitelnosti životního prostředí se promítá nejenom do jeho architektury, ale také způsobu bydlení. Hektický životní styl zůstává za
Kostel Matky Boží v Telči: Panna Marie volá ze zvonice nejkrásnějším hlasem
epochanacestach.cz
Kostel Matky Boží v Telči: Panna Marie volá ze zvonice nejkrásnějším hlasem
Město Telč je prodchnuto slavnou historií, takže když je zdejší kostel nejstarším ve městě, něco už to znamená. Přesně takový je kostel Matky Boží na Starém městě, z jehož věže už po staletí zní starobylý zvon jménem Panna Marie. O tom, že historické jádro Telče je městskou památkovou rezervací a je zapsáno do Seznamu světového kulturního
Co nevíte o podivuhodných žížalách
epochalnisvet.cz
Co nevíte o podivuhodných žížalách
Na vlhkém chodníku se klikatí dešťovky. „Fůj, žížaly!“ povykuje holčička a odmítá se hnout z místa. Však mohou dorůst až do délky 30 cm. A to je ještě nic. Zatím rekordním kouskem je jedinec dlouhý 6,7 metru a vážící 1,5 kg! Africké žížaly Microchaetus rappi běžně dorůstají do 1,5metrové délky. Ovšem onen 6,7metrový kousek je
Maršál Lannes prolil pro Napoleona nejvíc krve
historyplus.cz
Maršál Lannes prolil pro Napoleona nejvíc krve
Je pondělí 10. dubna 1769, když ve vesničce Lectoure v jižní Francii přichází na svět dítě, jež při křtu dostane jméno Jean. Jeho otec je drobným obchodníkem, který bohatstvím neoplývá. Sám chlapec se později vyučí na barvíře. Revoluce ale rozdá karty tak, že jednou bude udávat směr dějin. Vyhlídky prostého nádeníka nejsou růžové. Mladý barvíř
Kouzlo s dopisem opravdu úspěšně fungovalo
nejsemsama.cz
Kouzlo s dopisem opravdu úspěšně fungovalo
Považovala jsem to psaní za hru nebo za vtip, ale stal se skutečně zázrak. Můj příběh se stal už před mnoha lety, kdy si ještě lidé běžně posílali dopisy. Vzpomínám si, jak jsem se každý den dívala do poštovní schránky. Občas jsem tam našla pohled z dovolené nebo psaní od vzdálených příbuzných. A jednoho dne
Závod míru má konečně nástupce – Evropskou jízdu míru. Letos pojede také Jan Ullrich
iluxus.cz
Závod míru má konečně nástupce – Evropskou jízdu míru. Letos pojede také Jan Ullrich
Už popáté projede letos na podzim po českých silnicích peloton Evropské jízdy míru. Nesoutěžní oslava radosti z cyklistiky a ohlédnutí k idejím Závodu míru. Pořadatelé mají posledních pár míst pro čes
Zkoušela jsem svou lásku uhranout kouzlem
skutecnepribehy.cz
Zkoušela jsem svou lásku uhranout kouzlem
Ezoterice jsem tehdy úplně propadla a našla jsem si kamarádky, které magie také lákala. Už jen najít někoho, na kom si kouzla vyzkoušíme… Po maturitě jsem zamířila z rodného města rovnou do Prahy. A tady se mi otevřel nový svět. Nemám na mysli jen to, že jsem si zvykala na život ve velkoměstě, ale také jsem objevila kouzlo
Až vymřou včely… budou létat roboti
21stoleti.cz
Až vymřou včely… budou létat roboti
Tento rychlý a obratný robotický hmyz by mohl v budoucnu pomáhat s mechanickým opylováním. Díky novému designu byl robot velikosti hmyzu schopen létat 100krát déle než předchozí verze. [caption id=
Peníze v ohrožení: Okradou nás tajné služby úplně o všechno?
enigmaplus.cz
Peníze v ohrožení: Okradou nás tajné služby úplně o všechno?
Muž středního věku přichází k bankomatu. „Konečně mi přišla výplata,“ říká si. Když však zadá PIN ke svému účtu, nevěřícně vyvalí oči. Jeho konto je prázdné! „Někdo mi sebral všechny mé peníze!“ křičí
Nechal Decastelo kvůli téhle blondýně?
nasehvezdy.cz
Nechal Decastelo kvůli téhle blondýně?
Podivnosti okolo rozchodu herečky Evy Decastelo (46) ze seriálu Kamarádi a Tomáše Třeštíka (47) nabírají na obrátkách. Známý fotograf se na sociálních sítích ukázal ve vřelém objetí s Hedvikou Liškovo
Medové sušenky
tisicereceptu.cz
Medové sušenky
Tyto sušenky jsou křehké, křupavé, sladké tak akorát a oříšky nebo mandle jim dodávají skvělý šmrnc. Potřebujete 180 g másla 60 g cukru krupice 6 lžic medu 2 lžičky kypřicího prášku 240 g hl
Aféra s čokoládovými pastilkami: Markýz de Sade otrávil lehké ženy
epochaplus.cz
Aféra s čokoládovými pastilkami: Markýz de Sade otrávil lehké ženy
Francouzský šlechtic markýz de Sade miluje extravagantní sexuální praktiky a také čokoládu. Za svoje hrátky, označované dnes po něm jako sadismus, stráví spoustu let ve vězení. Jakmile Donatien Alphonse François, markýz de Sade (1740–1814) ale skončí v cele, hned píše manželce Renée-Pélagie de Montreuil (1741–1810), aby mu zajistila další přísun čokolády. Se svým sluhou Latourem dorazí