Domů     Ženicha jsem našla na samotě
Ženicha jsem našla na samotě

Po rozvodu mi nezbylo než se odstěhovat z města, na které jsem byla po celý život zvyklá, na venkov, do domku po rodičích. A žádný Buckinghamský palác to nebyl, to mi věřte.

S pubertální dcerou, bez partnera, který by mi byl oporou, a ještě bez koruny, tak to byl můj nový životní začátek. Stěhování probíhalo na podzim, dům byl vychladlý, nehostinný, neútulný. Sedla jsem si na podlahu ve špinavé kuchyni a rozbrečela se.

Třináctiletá dcera mě nejenže neutěšovala, ale prohlásila: „Taky budu brečet. Žít v takovýhle díře je fakticky k pláči.“ Práskla dveřmi a vyběhla po schodech nahoru do promrzlého podkroví.

Ozvala se rána, později jsem zjistila, že vlivem prásknutí dveří spadl na chodbě obraz jelena, který maloval pradědeček.

V domě nám mrzlo

Otřela jsem si uslzené oči a vrátila se zpátky do reality. Nezbývalo než roztopit prastarý kotel na tuhá paliva, jenomže uhlí už bylo v kotelně pomálu. To mě vrátilo zpět do reality. Nejspíš tady zmrzneme. Blížil se svátek svaté Kateřiny, byl to i můj svátek.

To ho oslavím opravdu důstojně, blesklo mi hlavou, když jsem černá od mouru přikládala do stařičkého kotle. Dusila jsem se kouřem. Dýmal, ale nehořel. Jediné, co tu doopravdy a spolehlivě hořelo, byla moje cigareta.

Přiběhla dcera, když mě uviděla, vyjekla leknutím a prohlásila. „Myslela jsem, že je to strašidlo. Mami, mám v pokoji takovou zimu, že modrám a mrzne mi limonáda.

Můžeš s tím něco udělat, prosím?“ Nikdo mě zatápět neučil, v paneláku jsme pochopitelně měli ústřední topení. Zase mi bylo do pláče, jako už tolikrát. „Obleč si svetr,“ poradila jsem jí. „Mám tři,“ odsekla rozhořčeně.

Vypadala jsem jako strašidlo

Druhý den přivezli uhlí. V teplákové soupravě po zesnulém otci jsem ho lopatou házela do kotelny. Bylo mi padesát a byla jsem hubená jako šídlo, s lopatou jsem vypadala komicky.

Když jsem si pak šla do kuchyně uvařit čaj a v chodbě na sebe mrkla do zrcadla, málem se mi zastavilo srdce. Slovy nedokážu popsat, jak jsem vypadala. Vzdychla jsem a vrátila se zpátky k lopatě. Té se mezitím chopil chlapík, který bydlel za potokem. Pamatovala jsem si na něj z dětství, ale jen matně, jméno jsem zapomněla.

Soused mi přispěchal na pomoc

„Nemůžu se na vás koukat,“ vysvětlil a obratně házel uhlí tam, kam patřilo. Nejdřív jsem myslela, že naráží na můj vzhled, pak jsem usoudila, že mluví o zacházení s lopatou. „Nemusíš mi vykat, my se přece známe,“ odvětila jsem. Udiveně na mě zíral.

„Kateřina?“ konstatoval udiveně. Přikývla jsem a jako poděkování za odvedenou práci jsem ho pozvala na čaj a na sušenky. Vzpomněla jsem si, že se jmenuje Jirka, jinak jsem o něm nic nevěděla. Je ženatý? Rozvedený? Kdoví… Každopádně byl sympatický a moc ochotný.

Navrhl, že mi vymaluje a že mě naučí topit v kotli. A na závěr návštěvy mě pozval na sobotní kateřinskou zábavu.

Protančený večer

Venkovská akce se vydařila. Tančím moc ráda, můj společník evidentně také. S Jirkou jsme během večera vypili několik piv a panáků. A hodně jsme si povídali. Ukázalo se, že je rozvedený a bezdětný.

Pracoval jako truhlář v malé továrně v blízkém městečku, zrovna tam sháněli účetní – a tak jsem získala práci i já. Vypadalo to, že se pomalu, ale jistě blýská na lepší časy. S Jirkou jsme se scházeli stále častěji. Bylo nám spolu dobře.

Večeře jen ve dvou

Jednou k večeru, bylo to krátce před Vánoci, jsme u nás doma večeřeli, když jsem uslyšela, jak někdo otevřel zahradní branku. Dcera to být nemohla, byla u kamarádky. Otevřely se dveře a dovnitř vešel můj bývalý manžel.

Moje překvapení bylo tak ohromné, že jsem otevřela pusu dokořán. Vyděšení jsme ale byli oba. Očividně nečekal, že mě najde s cizím chlapem. Nejspíš si myslel, že po něm budu až do konce života truchlit.

Nečekaná návštěva

„Potřeboval bych s tebou mluvit,“ zahuhňal nakonec. „O samotě.“ Zvedla jsem se od večeře a vystrkala ho ven. „Co chceš?“ vybafla jsem. „Přijel jsem si pro vás,“ oznámil mi bez okolků. „Uvědomil jsem si, jak jste pro mě důležité.

Chtěl bych všechno napravit.“ Zírala jsem na něj jako Alenka v říši divů. Zřejmě pokládal za samozřejmost, že se mu s výkřikem „hurá“ vrhnu kolem krku. „To nepůjde,“ řekla jsem suše. Trhl sebou a vykulil oči: „Proč, proboha?“ Lehce jsem pokrčila rameny:

„Jsem totiž vdaná.“ Div neupadl. „Cože?“ vykoktal. „To není pravda. Jak bys to asi stihla?“ Pohodila jsem hlavou. „Byla to jen malá, tajná svatba,“ vysvětlila jsem.

Vzali jsme se

Poznala jsem na něm, že dostal ohromný vztek. S žádnými překážkami nepočítal, měl záviděníhodné sebevědomí. Vrazil zpátky do domu, s čímž jsem nepočítala zase já, ukázal na Jirku dojídajícího večeři a zařval:

„Takže tohle je ten ženich, jo?“ Jirka překvapeně vzhlédl a já jsem přikývla, nic jiného jsem už udělat nemohla. Jirka též zvolna přikývl. Jeho reakce mě příjemně překvapila, zjevně mi chtěl pomoci, přistoupil na mou hru. To se mi líbilo.

„Tak vám přeju hodně štěstí, zoufalci,“ dostal ze sebe můj ex manžel. Otočil se a odpochodoval z domu, přičemž za sebou nezapomněl významně prásknout dveřmi. S Jirkou jsme se o rok později doopravdy vzali.

Měli jsme malou, velice romantickou podzimní svatbu, která se konala na můj svátek.

Kateřina N. (55), Plzeňsko

reklama
Související články
28.3.2024
S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž… Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi ale přineslo štěstí v podobě nového mu
28.3.2024
V dlouholetém manželství jsem nebyla šťastná, ale manželovi jsem byla věrná, i když on byl přesvědčený o opaku. Lidé jsou různí, hodní, dobrotiví, ale také zákeřní a zlomyslní. A někteří také rádi druhým ubližují vymyšlenými zprávami. Někdy se ale stane, že pomluvy mají nakonec úplně opačný účinek. Já jsem se před několika lety stala terčem takových pomluv. Naštěstí to ale nakonec vyústilo v do
25.3.2024
Bylo nádherné jaro, všechno kvetlo, nad řekou tančily sluneční paprsky a já jsem byla nešťastně zamilovaná. Miloš totiž chodil s Vendulou. Maturita se blížila mílovými kroky, ale já jsem měla zároveň tolik řekněme mimoškolních starostí, až mi z toho praskala hlava. Jaro bylo v plném rozpuku, nad řekou tančily sluneční paprsky zasněný waltz, kvetlo kdeco, vzduch voněl jarem a všichni se z něho r
24.3.2024
Žila jsem v chatrném domečku s otcem opilcem a nespolehlivým přítelem. Sklouzli jsme do dluhů. Byla jsem zoufalá! Bylo mi líto souseda, protože měl za ženu nesympatickou hysterku. Ale ani já jsem se nemohla chlubit vzorným rodinným životem. Občas jsem se dívala z okna do sousední zahrady a v duchu jsem mu říkala: „Kamaráde, my jsme tomu ale dali na frak, oba.“ V té době si lidé v naší ulici dom
20.3.2024
Potkala jsem u řeky přízrak, do kterého jsem se překvapivě rychle zamilovala. Ale tomu se nelze divit, vždyť mi bylo sedmnáct. Jaro přišlo dřív, zahrady a louky kvetly jako o život, byla sobota, a tak jsem se vydala na romantickou procházku kolem řeky. Co kdyby mě tam potkala láska? A jak jsem se tak courala voňavou jarní trávou, najednou jsem vyjekla. Spatřila jsem fatu morgánu, rytíře na koni
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští