Domů     Ženicha jsem našla na samotě
Ženicha jsem našla na samotě

Po rozvodu mi nezbylo než se odstěhovat z města, na které jsem byla po celý život zvyklá, na venkov, do domku po rodičích. A žádný Buckinghamský palác to nebyl, to mi věřte.

S pubertální dcerou, bez partnera, který by mi byl oporou, a ještě bez koruny, tak to byl můj nový životní začátek. Stěhování probíhalo na podzim, dům byl vychladlý, nehostinný, neútulný. Sedla jsem si na podlahu ve špinavé kuchyni a rozbrečela se.

Třináctiletá dcera mě nejenže neutěšovala, ale prohlásila: „Taky budu brečet. Žít v takovýhle díře je fakticky k pláči.“ Práskla dveřmi a vyběhla po schodech nahoru do promrzlého podkroví.

Ozvala se rána, později jsem zjistila, že vlivem prásknutí dveří spadl na chodbě obraz jelena, který maloval pradědeček.

V domě nám mrzlo

Otřela jsem si uslzené oči a vrátila se zpátky do reality. Nezbývalo než roztopit prastarý kotel na tuhá paliva, jenomže uhlí už bylo v kotelně pomálu. To mě vrátilo zpět do reality. Nejspíš tady zmrzneme. Blížil se svátek svaté Kateřiny, byl to i můj svátek.

To ho oslavím opravdu důstojně, blesklo mi hlavou, když jsem černá od mouru přikládala do stařičkého kotle. Dusila jsem se kouřem. Dýmal, ale nehořel. Jediné, co tu doopravdy a spolehlivě hořelo, byla moje cigareta.

Přiběhla dcera, když mě uviděla, vyjekla leknutím a prohlásila. „Myslela jsem, že je to strašidlo. Mami, mám v pokoji takovou zimu, že modrám a mrzne mi limonáda.

Můžeš s tím něco udělat, prosím?“ Nikdo mě zatápět neučil, v paneláku jsme pochopitelně měli ústřední topení. Zase mi bylo do pláče, jako už tolikrát. „Obleč si svetr,“ poradila jsem jí. „Mám tři,“ odsekla rozhořčeně.

Vypadala jsem jako strašidlo

Druhý den přivezli uhlí. V teplákové soupravě po zesnulém otci jsem ho lopatou házela do kotelny. Bylo mi padesát a byla jsem hubená jako šídlo, s lopatou jsem vypadala komicky.

Když jsem si pak šla do kuchyně uvařit čaj a v chodbě na sebe mrkla do zrcadla, málem se mi zastavilo srdce. Slovy nedokážu popsat, jak jsem vypadala. Vzdychla jsem a vrátila se zpátky k lopatě. Té se mezitím chopil chlapík, který bydlel za potokem. Pamatovala jsem si na něj z dětství, ale jen matně, jméno jsem zapomněla.

Soused mi přispěchal na pomoc

„Nemůžu se na vás koukat,“ vysvětlil a obratně házel uhlí tam, kam patřilo. Nejdřív jsem myslela, že naráží na můj vzhled, pak jsem usoudila, že mluví o zacházení s lopatou. „Nemusíš mi vykat, my se přece známe,“ odvětila jsem. Udiveně na mě zíral.

„Kateřina?“ konstatoval udiveně. Přikývla jsem a jako poděkování za odvedenou práci jsem ho pozvala na čaj a na sušenky. Vzpomněla jsem si, že se jmenuje Jirka, jinak jsem o něm nic nevěděla. Je ženatý? Rozvedený? Kdoví… Každopádně byl sympatický a moc ochotný.

Navrhl, že mi vymaluje a že mě naučí topit v kotli. A na závěr návštěvy mě pozval na sobotní kateřinskou zábavu.

Protančený večer

Venkovská akce se vydařila. Tančím moc ráda, můj společník evidentně také. S Jirkou jsme během večera vypili několik piv a panáků. A hodně jsme si povídali. Ukázalo se, že je rozvedený a bezdětný.

Pracoval jako truhlář v malé továrně v blízkém městečku, zrovna tam sháněli účetní – a tak jsem získala práci i já. Vypadalo to, že se pomalu, ale jistě blýská na lepší časy. S Jirkou jsme se scházeli stále častěji. Bylo nám spolu dobře.

Večeře jen ve dvou

Jednou k večeru, bylo to krátce před Vánoci, jsme u nás doma večeřeli, když jsem uslyšela, jak někdo otevřel zahradní branku. Dcera to být nemohla, byla u kamarádky. Otevřely se dveře a dovnitř vešel můj bývalý manžel.

Moje překvapení bylo tak ohromné, že jsem otevřela pusu dokořán. Vyděšení jsme ale byli oba. Očividně nečekal, že mě najde s cizím chlapem. Nejspíš si myslel, že po něm budu až do konce života truchlit.

Nečekaná návštěva

„Potřeboval bych s tebou mluvit,“ zahuhňal nakonec. „O samotě.“ Zvedla jsem se od večeře a vystrkala ho ven. „Co chceš?“ vybafla jsem. „Přijel jsem si pro vás,“ oznámil mi bez okolků. „Uvědomil jsem si, jak jste pro mě důležité.

Chtěl bych všechno napravit.“ Zírala jsem na něj jako Alenka v říši divů. Zřejmě pokládal za samozřejmost, že se mu s výkřikem „hurá“ vrhnu kolem krku. „To nepůjde,“ řekla jsem suše. Trhl sebou a vykulil oči: „Proč, proboha?“ Lehce jsem pokrčila rameny:

„Jsem totiž vdaná.“ Div neupadl. „Cože?“ vykoktal. „To není pravda. Jak bys to asi stihla?“ Pohodila jsem hlavou. „Byla to jen malá, tajná svatba,“ vysvětlila jsem.

Vzali jsme se

Poznala jsem na něm, že dostal ohromný vztek. S žádnými překážkami nepočítal, měl záviděníhodné sebevědomí. Vrazil zpátky do domu, s čímž jsem nepočítala zase já, ukázal na Jirku dojídajícího večeři a zařval:

„Takže tohle je ten ženich, jo?“ Jirka překvapeně vzhlédl a já jsem přikývla, nic jiného jsem už udělat nemohla. Jirka též zvolna přikývl. Jeho reakce mě příjemně překvapila, zjevně mi chtěl pomoci, přistoupil na mou hru. To se mi líbilo.

„Tak vám přeju hodně štěstí, zoufalci,“ dostal ze sebe můj ex manžel. Otočil se a odpochodoval z domu, přičemž za sebou nezapomněl významně prásknout dveřmi. S Jirkou jsme se o rok později doopravdy vzali.

Měli jsme malou, velice romantickou podzimní svatbu, která se konala na můj svátek.

Kateřina N. (55), Plzeňsko

reklama
Související články
8.12.2023
Prožila jsem kus života s mužem, do kterého jsem se zamilovala už v mládí. Podzim života trávím ale s jeho bratrem. Bratry Marka a Leoše znala v mém dětství celá škola. Já jsem nebyla výjimkou, i když Marek chodil o třídu výš, a starší Leoš dokonce o dvě třídy. Neustále na sebe nějak upozorňovali. Mohli jste se vsadit, že když se stal nějaký průšvih, byl u toho jeden z bratrů nebo spíše oba dva
7.12.2023
Toník se mi líbil už na základní škole. Ale bylo to marné, oženil se s dívkou z města. Zbyly mi jen oči pro pláč. Osud mi dal ale šanci... Stále častěji jsem chodila k oknu a koukala ven. Cesta, která se vinula od lesa loukami až k naší polosamotě, byla prázdná jako popůlnoční nádraží. Zmocňovalo se mě zoufalství. Tolik jsem ho chtěla vidět. Přitom na svatou Barboru se u nás pokaždé objevil s k
4.12.2023
Byla jsem dvacet let sama a neměla jsem už v plánu hledat další chlapy. Osud ale chtěl něco jiného. A já potkala Jardu, dávnou lásku. Když mi bylo necelých padesát let, stala jsem se babičkou na plný úvazek a zároveň přišla o manžela. Časem jsem si zvykla na to, že lásku už prožívám jen skrz červenou knihovnu. Ostatně, ona už to nebyla žádná sláva ani po tolika letech s mým ex. Nikdy bych proto
27.11.2023
Věděli jsme, že jsme pro sebe stvoření. Kdo by však čekal, že nás dožene osud a provalí se nevěra mého otce? Zamilovala jsem se do svého sourozence! S Davidem jsme se znali od plenek. Celý život jsme vyrůstali vedle sebe coby sousedé. Byli jsme nejlepší přátelé na život a na smrt a neudělali bychom bez sebe jediný krok. S Davidem jsme byli stejně staří a stejný den jsme spolu slavili narozeniny
27.11.2023
Chodila jsem s Petrem od střední školy a malovala jsem si, že spolu budeme mít velkolepou svatbu, kupu dětí a budeme žít šťastně až do smrti. Ve druhém ročníku na vysoké se ale něco změnilo. Neměli jsme na sebe tolik času, ale já se utěšovala, že až dostudujeme, bude to lepší. Jenže Petr začal být odtažitý. Byla jsem ve třetím ročníku a intenzivně jsem se připravovala na státnice. S Petrem jsm
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
epochanacestach.cz
Rakouské Alpy: Dva tipy pro milovníky adrenalinu
Vylezte si na ledovec! Tyrolské ledovcové středisko Stubai, kde můžete lyžovat od října do června, je položeno ve výšce mezi 1750–3212 metry nad mořem. Největší skiareál na ledovci vám však kromě 34 sjezdovek nabídne i netradiční adrenalinový zážitek v podobě zdolávání zamrzlé stěny. Ta se tyčí do výšky 20 metrů přímo u horní stanice lanovky Gamsgarten
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
epochaplus.cz
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
Schválně si některý den změřte, kolik hodin během něj prosedíte. A to nejen v práci, ale i cestou do a z ní či večer na gauči před televizí. Výsledek může být překvapivý – až 14 či 15 hodin denně! Co takové dlouhé sezení udělá s vaším tělem? Kouření, alkohol, drogy, nadměrné slunění, špatná strava a přejídání jsou zničující,
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
nasehvezdy.cz
Zradil ji ve chvíli, kdy jeho lásku nejvíce potřebovala
Osud si s herečkou několikrát nepěkně pohrál. Vždy ale sebrala zbytky svých sil a vyrazila do boje. Dnes se snaží žít jenom přítomností a užívat si každého dne. A zdá se, že to dokonale funguje. Kř
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
21stoleti.cz
Půjčka do výplaty je receptem na různé nečekané výdaje
Máte před sebou výdaje, s nimiž jste nepočítali? Krátkodobá půjčka může být dobrým pomocníkem. Je velmi rychlá a věcná, neptá se na detaily z osobního života a dovede pomoci vždy efektivně. Lze se
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
nasehvezdy.cz
Má v srdci místo jen pro Kolečka?
Ačkoli už uplynulo od rozchodu herečky ze seriálu ZOO Denisy Nesvačilová (32) a scenáristy Petra Kolečka (39) několik měsíců, podle informací od našeho anonymního zdroje ho stále nedostala z hlavy.
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
epochalnisvet.cz
Carnegie Hall: Slavný chrám hudby se zrodí na moři
Jestliže pro horolezce je vrcholem Mount Everest a operní pěvec sní o La Scale, interpret klasické i populární hudby má jako nejvyšší metu Carnegie Hall, magickou koncertní síň v New Yorku.  
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
enigmaplus.cz
Záhada pojmenování města Pelhřimov i rejdiště místních čarodějnic a krvelačných běsů
Nejznámější pověst o vzniku Pelhřimova, města v kraji Vysočina, uvádí jako jeho zakladatele pražského biskupa Pelhřima. Tento biskup se vydal jako prostý poutník pěšky na cestu do Říma. V místě blízko
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
iluxus.cz
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
Slavnostní galavečer vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže o nejlepší destilát a likér Czech National Spirits Competition 2023 proběhl v reprezentativních prostorech Strahovského kláštera v sobotu 2.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Ukrajinský boršč s hovězím masem
tisicereceptu.cz
Ukrajinský boršč s hovězím masem
Věděli jste, že skvělý boršč je ve skutečnosti nikoliv ruskou, ale ukrajinskou specialitou! Je dokonce zapsán jako dědictví UNESCO. Můžete si jej připravit třeba tímto způsobem. Suroviny 200 g z
Vlastně jsem se znovu narodila
skutecnepribehy.cz
Vlastně jsem se znovu narodila
Už několik let se jen velmi obtížně pohybuji i s hůlkou. Snažím se proto být maximálně opatrná. Abych se nedostala do situace jako před třemi lety. S krátícím se dnem si chodím nakupovat raději už dopoledne. Také provoz v ulicích je bezpečnější. To jsem si aspoň myslela ještě před třemi lety, než mne z mého omylu vyvedla nadmíru nepříjemná událost. Vypnutá
Kokosové pusinky
tisicereceptu.cz
Kokosové pusinky
Lehoučké nadýchané cukroví bez mouky je jako stvořené pro zdravé mlsání. Potřebujete 1 hrnek strouhaného kokosu 1/4 hrnku medu 1/2 lžičky mandlového/vanilkového extraktu špetku mořské soli 3