Domů     Mám právo na svou lásku?
Mám právo na svou lásku?
3 minuty čtení

Můj manžel balancuje na hranici života a smrti. Neopouštím ho, starám se o něj, ale snad mám také právo na vlastní život.

Dala jsem paní ošetřovatelce poslední instrukce, prohrábla si před zrcadlem vlasy a rtěnkou lehce přetáhla rty. Na Ondřeje se moc těším, ale mám zároveň takový nepříjemný pocit, jako bych dělala něco nepřiměřeného.

Snad se i ta ošetřovatelka na mě kouká trochu pohoršeně. Nebo se mi to všechno jen zdá a já si něco namlouvám? Už sama nevím, na čem jsem. Jedno je ale jisté, jsem prostě zamilovaná a s tím se vážně těžko bojuje. I v mém věku.

Osudové setkání

Ondřeje jsem potkala před třemi měsíci v lázních. Byl tam na prodlouženém relaxačním pobytu a při večeři si přesedl k mému stolu. Sympaťák od prvního momentu. Brzy se mezi námi rozpoutala živá debata a pak mě vyzval k tanci.

Chlap, který chce a dokonce umí tancovat, tak to je něco z říše snů. Ten večer jsem se zase po dlouhých dvou letech poprvé od srdce zasmála a bavila se. A také jsem se zamilovala.

Krásné čtyři dny

S Ondřejem jsme v lázních prožili krásné chvíle. Brzy jsem zjistila, že ani já mu nejsem lhostejná a naše city se rozvíjeli den ode dne víc a víc. Ondra byl rozvedený, o pět let mladší než já a dokonale volný.

Já jsem ale vdaná a mám se svou novou láskou proto problém. I když mi kamarádka říká, že na ni mám naprosté právo. Že situace mého muže mě v tom nesmí bránit.

Celý život naruby

S manželem Viktorem jsme se vzali už před pětatřiceti lety. Byl mojí velkou láskou a náš vztah nám celá léta vydržel. Před dvěma lety ale Viktor prodělala velmi rozsáhlou mrtvici. Ochrnul a téměř nevnímá. Jeho stav nenabízí zlepšení, naopak se stále zhoršuje.

Je to takové přežívání na posteli bez kontaktu se světem. Dva roky jsem se o něj nepřetržitě starala a doufala, že díky mé péči přijde nějaký zázrak a Viktor na mě zase promluví. Místo toho jsem se málem zhroutila já a doktorka mě vyhnala do lázní.

Prý není možné, abych se takto ničila. Viktor by si to podle ní také nepřál. Manžela jsme proto umístili do zařízení odlehčovací péče a já mohla odjet si odpočinout.

Mám ještě šanci

Viktora stále moc miluju, ale není v mé moci, aby věci zase byly tak, jak mají být. Potkalo mě něco, co jsem ve svém věku už ani nečekala. Láska, velká a bláznivá. Po dlouhé době zase najednou cítím, že někoho zajímám, že jsem s ním šťastná a moc mě přitahuje.

Přesto se to bojím přiznat a stále mám pocit, že dělám něco zakázaného. Prostě si s tím vůbec nevím rady.

Magda B. (66), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let