Domů     I po tolika letech mě žere špatné svědomí
I po tolika letech mě žere špatné svědomí
3 minuty čtení

Dnes si říkám, jak jsem mohla něco takového udělat? Jak jsem mohla s lehkou myslí opustit člověka, který umíral a miloval mě?

Bývala jsem veselá bezstarostná dívka. Hned po střední škole jsem se seznámila s chlapcem, který byl o něco starší. Jak těžko se mi o tom píše. Láska to byla na první pohled. Seděla jsem v kině a cítila na sobě upřený pohled. Otočila jsem se.

Naše oči se střetly. Viděla jsem v tou šeru jen siluetu, ale poznala jsem, že ten mladý muž je přitažlivý. Když skončil film, čekal na mě před kinem. Nechala jsem se doprovodit domů.

Mluvili jsme samozřejmě o filmech, i když bychom ve skutečnosti nejraději hovořili o lásce. Jmenoval se Lukáš, studoval speciální pedagogiku. Já jsem se na vysokou školu nedostala, pracovala jsem v knihovně, protože jsem byla odmala velký knihomol.

Jak se to mohlo stát?

Máma na mně poznala, že jsem zamilovaná. Vyzvídala, jenomže já jsem velká tajnůstkářka. Soukromí jsem vždy považovala za nedotknutelné. Jakmile se ptala na mého chlapce, tvrdila jsem, že s nikým nechodím.

Ale bylo mi jasné, že se těší, až záhadného nápadníka přivedu domů na nedělní oběd. K tomu ale nikdy nedošlo. Přitom jsem s Lukášem chodila dlouho. Nakonec se z toho vyklubala vážná známost. Začali jsme uvažovat o společné budoucnosti.

Ale pak, jako mávnutím proutku, přestal Lukáš cokoli plánovat. Byl zamlklý, nešťastný. Zřetelně pohubl. Nechtěl o tom mluvit. Když jsem naléhala, přiznal, že onemocněl. Přestože nekouřil, nějakou nepochopitelnou ironií osudu trpěl rakovinou plic. Tak mladý! Žil napůl doma, napůl v nemocnici.

Dnes bych jednala jinak

Tehdy jsem selhala. Už jsem ho nedokázala v nemocnici navštěvovat. Bylo to tak deprimující, tak vyčerpávající! Kdo může chtít na dvacetileté dívce, aby na svých ramenou nesla tak těžké břemeno?

Chtěla jsem se bavit, chodit na diskotéky, na koupaliště, do vináren, ne plakat nad lůžkem nemocného. Byla jsem tak zbabělá, že jsem mu ani neřekla, že se s ním rozcházím. Nechala jsem ho být. Beze slova vysvětlení. Za tři měsíce nato zemřel.

Nikdy si nepřestanu vyčítat, že jsem s ním nebyla do konce. Když jsem se dověděla, že už ho neuvidím, běžela jsem za mámou a všechno jí řekla. Poradila mi, ať si odpustím. Říkala, že život je těžký a někdy se to nedá unést.

Ale teprve až po mnoha letech vzpomínám na Lukáše bez pláče a bez sebeobviňování. Myslím na to hezké, co jsme prožili. Jen o tom nedokážu s nikým mluvit. Ani s manželem. Ten si asi myslí, že o mně ví všechno. Neví.

Šárka (50), Praha

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může