Domů     Vždycky se modlím, abych jízdu MHD přežila
Vždycky se modlím, abych jízdu MHD přežila
3 minuty čtení

Také cestujete městskou hromadnou dopravou? Bydlím v Praze, a proto musím. Snažila jsem se být dlouho pozitivní, ale už dávno mě úsměv přešel.

Do Prahy jsem se přistěhovala po svatbě. Jako holka z vesnice jsem měla z milionového hlavního města respekt a obavy. Našla jsem si dobré místo, jeden háček to ale mělo. Moje práce byla daleko od našeho bytu a já za ní musela zdlouhavě dojíždět.

Manžel mi koupil lítačku, jak Pražáci říkají legitimaci na městkou hromadnou dopravu, a já tak mohla začít využívat služeb, které by měly usnadňovat naše každodenní životy. Musím se však přiznat, že tomu je naopak.

Manžel jezdil první dva dny se mnou, aby mi vše ukázal a abych získala pevnou půdu pod nohama. Trasy jsem za chvíli chápala, s čím jsem se ale nedokázala smířit. byla necitlivost spolucestujících.

Jeden strkal do druhého, třetí se hádal a další nepustil sednout těhotnou. Bylo mi z toho zle. Snažila jsem se kolem sebe šířit pozitivní energii. Kyselé obličeje, které na mě ze všech stran civěly, mi byly za to odměnou.

Řidiči byli zběsilí

Kromě nepříjemných cestujících však na mě čekalo další nemilé překvapení. Začala jsem zjišťovat, že nerudní nejsou pouze ti, kteří spěchají do práce či do školy, ale i samotní řidiči.

Dělat tuhle práci bych nechtěla, říkala jsem si pokaždé, když se mezi zavírající se dveře metra už dávno po zaznění zvukového signálu, že se dveře zavírají, začalo tlačit ještě několik dalších cestujících.

Můj obličej se s přibývajícími týdny začal podobat obličejům okolo mne. Už jsem nepřemýšlela, jen jsem se přemisťovala. Když jsem se tak jednoho dne kymácela v přeplněném autobusu, zabrzdil řidič tak prudce, že jsem to nedokázala ustát.

Válela jsem se na špinavé zemi městského autobusu, kabelka ležela kus ode mě a když jsem se pro ni snažila sáhnout, kdosi mi šlápl na ruku. Bolelo mě levé rameno a hlava. Nikdo ze spolucestujících se na mne ani koutkem oka nepodíval.

Udělalo se mi nevolno od žaludku a rozhodla jsem se proto na další zastávce svou cestu ukončit. Nestačila jsem se ale prodrat ke dveřím. Řidič mi před očima zavřel.

Já to tak nenechám!

Stála jsem na zastávce špinavá a bolavá a ze samého zoufalství se mi z očí kutálely slzy. Vrátila jsem se domů a zavolala do práce, že nedorazím. Hlava mě bolela jako střep, musela jsem si lehnout.

Když jsem se trochu prospala, sedla jsem za stůl a napsala stížnost na ředitelství pražských dopravních podniků. Večer jsem pak vše vyprávěla manželovi a když jsem se od něj dozvěděla, že tohle se v Praze stalo snad úplně každému, bylo mi hořko u srdce.

Za dva týdny jsem v poštovní schránce našla dopis. Vedení dopravních podniků se mi omlouvalo s tím, že provoz na silnicích je někdy hustý a řidiči se snaží i přesto jezdit na čas. Dělají prý pro cestující co mohou.

Na závěr dopisu stálo, že doufají, že i nadále zůstanu jejich zákaznicí. Ano, zůstanu. Auto totiž neřídím a jízda na kole mezi semafory není taky nic pro mě. Budu proto jezdit dál MHD a doufat, že to přežiju. Mám snad jinou možnost?

Radka (41), Praha

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.