Sourozence si člověk nevybírá. Já jsem si ale dlouhá léta nemohla stěžovat. Adélka byla moje milovaná sestra. Pak se stalo něco, co nás na dlouho rozdělilo. Ale ne navždy.

Sestra se na mě obrátila a zasmála se. „Já ten kufr nikdy nedovřu. Je malý.“ Klečela na svém loďáku a byla zoufalá. „Tak něco uber.“ Snažila jsem se jí poradit. Ale věděla jsem předem, že je to marné. Moje milá sestřička Adélka jede poprvé do lázní.

A její představy o tom, jak to tam spolu roztočíme jí přiměly, aby si do kufru nabalila garderóbu minimálně na dva měsíce. Ale já už mlčím. Jsem šťastná,. Že spolu strávíme tři neděle v lázních a pěkně si to užijeme. Ještě před půl rokem bych to považovala za absurdní myšlenku.

Nerozlučné sestřičky

Adéla se narodila dva roky po mně. Byly jsme si velmi blízké od samého začátku. Celé dětství jsme byly nerozlučná dvojka. A opravdové přátelství nás provázelo i do dospělosti. Svěřovaly jsme se navzájem se všemi našimi radostmi i starostmi.

Když jsme se vdaly a měly děti, radily jsme si, vzájemně naše potomky hlídaly a všemožně si pomáhaly. Myslely jsme si, že nás nemůže nic rozdělit, nic zaskočit. Přesto k tomu došlo.

Její muž si našel jinou

Bylo nám kolem čtyřicítky, děti pomalu odrůstaly a v Adélině životě došlo k velké krizi. Její manželství se náhle ze dne na den rozsypalo, jak domeček z karet. Její, do té doby zdánlivě seriozní muž, se bláznivě zamiloval do své mladé studentky.

Nešlo bohužel ale jen o románek. On to vzal velice vážně, se sestrou se rozvedl a s novou manželkou si pořídil další rodinu.

Odnesla jsem to já

Adéla byla úplně na dně a strašně zahořkla. Začala být zlá i na mě, protože se asi nemohla dívat na to, že nám to doma klape. A tak nakonec udělala tu hroznou věc.

Během jedné silvestrovské noci, kdy jsme byli společně na večírku u známých, svedla mého opilého manžela. A navíc to ještě ten večer všichni věděli. Alkohol sehrál svou roli a sestra i manžel se na nějakou diskrétnost prostě vykašlali. Byla jsem v šoku.

Oba se mi omlouvali

Po novém roce, když jsme všichni vystřízlivěli, se mi oba strašně moc omlouvali a prosili mě, abych jim odpustila. Trvalo mi to dlouho, ale pak jsem dospěla k závěru, že přeci nepřijdu o své dva nejbližší. Ale moje manželství už nebylo nikdy jako dřív.

Ta zrada se ve mně usadila jednou provždy, nedokázala jsem se stoprocentně přes to přehoupnout. I vztah se sestrou byl takový nějaký rezervovanější.

Vše se opakovalo

A po několika měsících přišel nový šok. Zjistila jsem totiž zcela náhodně, že manžel a Adéla se tajně scházejí. Co přitom dělají, snad bylo víc než jasné. Když jsem na ně vyrukovala se svými dotazy, ani moc nezapírali. Tentokrát jsem to už neustála.

Následoval rozvod. Velmi bolestivý rozchod s milovaným mužem a definitivní rozchod s milovanou sestrou. Nemohla ani jednoho z nich ani vidět.

Spolu nezůstali

Můj manžel se po rozvodu odstěhoval do jiného města a vlastně je dodnes sám. Se sestrou vztah ukončili. Adéla zůstala také sama a několikrát se pokusila mě kontaktovat. Chtěla si stále něco vyjasňovat, vysvětlovat. Pro mě ale nebylo co.

Vždyť mě oba tak sprostě podvedli. A to dokonce opakovaně. Uvěřila jsem jim poprvé, že to bylo hloupé selhání. Podruhé jsem ale už nic rozebírat nechtěla. Cítila jsem se tehdy hrozně ponížená, pošpiněná, zrazená. Bylo to šílené období.

Kolegyně mi pomohla

Když jsem pak po čase změnila pracovní místo, přihrál mi osud do cesty Tamaru. Kolegyni zhruba v mém věku. Na rozdíl ode mne to ale byla velmi vyrovnaná a klidná osoba. Když jsme se trochu blíž seznámily, dozvěděla se můj příběh.

Moc dobře pochopila, že mě můj rozchod se sestrou mrzí mne mnohem víc než to, že jsem přišla o manžela. S Adélou jsem nemluvila už několik let. Co s ní je a jak žije, jsem se jen sporadicky dozvídala od známých.

Byla lepší než psycholog

Strávily jsme s Tamarou dlouhé hodiny povídání o mých trápeních. Byla skvělý posluchač a dobrý psycholog. Díky ní jsem pochopila, že odpuštění je dobré nejen pro toho, kdo něco špatného provedl, ale i pro toho, kdo byl obětí.

Postupně ze mně vyprchávala všechna moje hořkost, ublíženost a nenávist. Nakonec jsem zvedla sluchátko a zavolala Adéle.

První setkání

Adéla byla velmi překvapená, ale se schůzkou po několika letech souhlasila. I když naše první setkání bylo dost rozpačité, následoval po něm i další. Naše vztahy se dostávaly zpět do starých kolejí. Už jsme se spolu dokázaly smát i plánovat.

A tak se také zrodil nápad s těmi lázněmi. Moc se na ně těším. Jsem šťastná, že mám vedle sebe zase svou sestru. Naše nerozlučná dvojka nám už snad vydrží navždy.

Milena J. (59), Uherské Hradiště