Domů     Ocitly jsme se v minulosti?
Ocitly jsme se v minulosti?
3 minuty čtení

S vnučkou Klárkou jsme se ztratily v mlze. A pak se před námi najednou vynořili lidé, kteří vypadali jako z jiné doby…

Zapomenutý hrad Herštejn byl vždy zahalen zvláštní mlhou, v níž nepřátelé, kteří jej chtěli dobít, zabloudili a hrad nenašli. Cestovala jsem tehdy s malou vnučkou Klárkou jihozápadními Čechy. Náhle se před námi mezi stromy vynořila temná věž. Zastavila jsem.

S vnučkou jsme vyšplhaly až k hradní věži strmou cestičkou. Mezi stromy tam byl úžasný výhled do krajiny.

Přihnal se vítr

Jak jsem se dívala na tu krásnou scenérii, přihnal se z kopce najednou vítr. Jako vír zakroužil kolem nás, a tak, jak přiletěl, zase odvál. A byl zase klid. Já ale měla pocit, jako bych tím závanem podivné energie prošla nějakým mikrospánkem.

Na pár vteřin jsem měla v hlavě prázdno, jen mžitky před očima. Vzala jsem vnučku za ruku a chtěla jít pryč. Cestička dolů ale zmizela!

Volala jsem o pomoc

Opodál šli naštěstí lesem kolem hradu lidé. Začala jsem mávat rukama a křičet. Ti dole na mě hleděli v němém úžasu. Nakonec žena uchopila děti za ruce a upalovala pryč, co jí nohy stačily, jako by viděla přízrak.

Teprve v tu chvíli jsem si uvědomila, jak divně byli oblečeni. Měli za sobě šaty, jaké se nosily ve středověku. Začala jsem volat o pomoc.

Mlha nás obklopila

Všude bylo mrtvo a do toho se zvedla mlha. Z výšky jsem viděla, jak se začínají mezi stromy dole proplétat mlžné chuchvalce. Pomalu se stahovaly k hradu, a plazily se po svahu k nám. Zmocnila se mě panika.

Nahlas jsem prosila všechny dobré duchy nejen za sebe, ale hlavně za vnučku, aby nás vysvobodili a pomohli vrátit se zpět.

Utíkaly jsme do bezpečí

Mlha však houstla a ochladilo se. Malá Klárka, která se stále snažila cestičku najít, najednou vykřikla: „Babi, tady je!“ Nevěřila jsem vlastním očím. Jako by se zase zničehonic objevila. To místo jsem prohledávala několikrát.

Nečekala jsem už ani vteřinu, vzala vnučku do náruče a lezla dolů. Když jsem ale sešplhala a téměř si oddychla, stál najednou proti mě chlap. Vynořil se z mlhy jako přízrak.

Nevysvětlitelný zážitek

Ačkoli jsem ho slušně pozdravila, neodpověděl. Jen mlčel a zíral! Vypadal jako blázen. Přitiskla jsem vnučku k hrudi a panicky utíkala hustou mlhou. Až v autě jsem si uvědomila, že muž v lese byl taky ve starodávném obleku. A co to měl přes rameno?

Nebyly to dudy? Možná se víc lekl on mě, než já jeho. Dodnes netuším, co se toho dne stalo. Jako bychom se na chvíli dostaly do jiné doby. Naštěstí jsme se ale vrátily zpátky!

Alice P. (59), Český Krumlov

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.