Domů     Přízrak kočky mě žádal o pomoc
Přízrak kočky mě žádal o pomoc
6 minut čtení

Když jsem na lesní cestě našla opuštěnou malou černou kočičku, bylo mi jasné, že ji tam jen tak nenechám. Vzala jsem ji do náruče a odnesla domů…

Zvířata jsem milovala už jako malá holka, kočky především. Když mi bylo sedm let, zatoulala se k našim vratům mourovatá kočka. Rodiče svolili, že si ji smím nechat. Ten den patřil k mým nejšťastnějším.

Starala jsem se o ni, krmila jsem ji, pročesávala její huňatý kožíšek. Žila s námi krásných deset let, než zemřela na stáří.

Tehdy jsem měla v úmyslu zajít do nějakého útulku a vybrat si tam nového kočičího parťáka, jenže jsem se dostala na vysokou školu, přestěhovala jsem se na kolej a tam byla zvířata zakázaná. Pak jsem úspěšně odpromovala a seznámila jsem se s Radkem.

Když jsme začali bydlet spolu, myslela jsem si, že bychom si mohli kočku pořídit společně, jenže Radek měl psa Artura a ten se s kočkami nesnesl. Bylo mi to líto, mrzelo mě to, ale nakonec jsem se s tím smířila.

Procházka lesem

Jednou k večeru, když se Radek musel zdržet v práci, jsem vzala Artura na procházku do nedalekého lesa. Jako vždycky jsem ho pustila z vodítka, aby se vyběhal. Trvalo skoro hodinu, než jsme obešli celý les.

Když jsme se vraceli po lesní pěšině zpátky, Artur něco zahlédl. Užuž jsme ho chtěla přivolat, ale byl rychlejší než já. Zvedl ocas a bleskurychle zmizel mezi stromy.

V duchu jsem se proklínala za nepozornost, protože mi bylo jasné, že jestli chytil stopu, můžu na něj volat a nahánět ho po lese i několik hodin.

Pohyb v křoví

Artur ale kupodivu daleko nedoběhl. Zůstal stát asi pět metrů od hlavní pěšiny na jiné lesní cestičce. Prodrala jsem se mezi stromy za ním. Rychle jsem mu připnula vodítko, kdyby se náhodou rozhodl ve svém lovu pokračovat.

Artur však stál na místě a nevypadalo to, že by chtěl ještě někam utíkat. Srst měl naježenou, ocas stažený mezi nohy a tiše vrčel. Pohled upíral kamsi mezi křoví. Neměla jsem z toho dobrý pocit.

A když jsem vzápětí zahlédla pohyb mezi pařezy, polekaně jsem zalapala po dechu.

Opuštěná kočička

Artur se mi přilepil k noze. Rozbušilo se mi srdce. I když jsem věděla, že by bylo nejrozumnější otočit se a jít rychle pryč, cosi mi to nedovolilo. Nakonec jsem se zhluboka nadechla a odvážně udělala pár kroků. Artura jsem držela nakrátko.

Obávala jsem se toho, co mezi keři a kmeny stromů spatřím, o to větší úleva mě zaplavila, když jsem tam našla malou černou kočku, celou špinavou od hlíny. Okamžitě mi bylo jasné, že ji musím zachránit. Vzala jsem ji do náruče a odnesla domů.

Artur po celou dobu slabě vrčel a srst na hřbetě měl celou zježenou. Tehdy jsem to přikládala jen jeho nepřátelství ke kočkám.

Měl z ní strach

Kočce jsem dala jméno Emilka. Artur ani Radek z ní kdoví jak nadšení nebyli, ale já jsem trvala na tom, že s námi zůstane, takže ji nakonec oba dva vzali na milost. Jen pokaždé, když Emilka vběhla do obýváku, stáhl Artur ocas a zalezl pod stůl.

Ke kočce se nechtěl ani přiblížit, což jsem považovala za dobré znamení. Emilka s námi nebyla ani týden, když poprvé utekla. Ráda bych řekla, že to byla vina Radka, ale mohla jsem za to já sama. Před odchodem do práce jsem zapomněla zavřít okno.

Naštěstí jsme bydleli v prvním patře, takže se jí nic stát nemohlo. Jediné, co jsem si přála, bylo, aby Emilka našla cestu zpátky a vrátila se.

Vracela se zablácená

Moje modlitby byly vyslyšeny. Druhý den se Emilka skutečně objevila. Ale nebyla to ta krásná kočka, jakou jsem z ní udělala. Byla mokrá, špinavá a smrděla hlínou. Seděla na prahu dveří a upřeně na mě koukala. Vzala jsem ji dovnitř a umyla ji.

Tehdy poprvé mě napadlo, že je Emilka skutečně zvláštní. Nikdy nemňoukala, nepředla, nevrněla, neměla hlad. Občas něco převrhla a rozbila, nebo vběhla náhle do pokoje a vylekala Artura. Radek se jí stranil a odmítal ji pohladit, natož pochovat.

Nejednou jsme se kvůli tomu pohádali. Emilka utíkala a vracela se, jak se jí zachtělo. Pokaždé přišla celá zablácená a smradlavá. „Ta kočka půjde z domu,“ vztekal se Radek. „Je odporná a zlá.“

Zmizel i Artur

Všechno vygradovalo, když jsem se jednou vrátila pozdě večer z práce a doma našla rozčileného a nervózního Radka. Přecházel z jedné strany pokoje na druhý. „Co se stalo?“ zeptala jsem se opatrně. „Artur a ta prokletá kočka zmizeli!“ Nechápala jsem.

„Cože?“ Radek na mě upřel rozhněvaný pohled. „Když jsem se vrátil, okno v kuchyni bylo dokořán a jsem si zcela jistý, že jsem ho zavíral. A Artur ho sám otevřít nedokáže. Za všechno může ta zlá kočka!“ Nevěděla jsem, co na to říct.

Na jednu stranu mi ho bylo líto, na druhou mi ale vadilo, že ze všeho viní Emilku. Nakonec jsem mu nabídla, že mu pomůžu vyrobit letáky a rozvěsit je po okolí. Odsekl, že nemá zájem a odešel do noci hledat Artura. Díky bohu ho našel. Druhý den se oba sbalili a odstěhovali se.

Zmizela navždy

Asi dva dny nato se Emilka vrátila. Jako vždycky byla celá od hlíny. Zůstala sedět před dveřmi a upírala na mě oči. Jakoby mi chtěla něco říct. Pak se otočila a začala prchat pryč. Utíkala jsem za ní. Mířila do lesa, kde jsme ji s Arturem našli.

Z očí mi zmizela na jedné lesní pěšince. Volala jsem na ni, rozhlížela jsem se kolem, ale nic. Pak jsem zaslechla slabé mňoukání. Srdce mi poskočilo. Rozhrnula jsem křoví a málem nevěřila vlastním očím.

Na zemi leželo v klubku pět koťátek, ale po Emilce nikde ani stopy. Odvezla jsem je k veterináři. Všechny se podařilo zachránit. Později jsem se do lesa na to místo ještě vrátila.

Emilku už jsem nenašla, ale přísahala bych, že jsem v dálce mezi stromy zahlédla její pronikavě zářící oči…

Regina N. (51), střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
V bytě na balkoně jsem vídala papouška. Myslela jsem, že někomu ulétl, pak jsem na něj ale narazila na hřbitově – vedle svého hrobu! Manžel byl tehdy na chalupě, po celodenním sobotním úklidu jsem si sedla se sklenkou vína na balkon a relaxovala. Vtom se odněkud snesl pták, uslyšela jsem tlukot křídel a automaticky stáhla hlavu mezi ramena. Myslela jsem si, že to je nějaký holub. Jenomže přímo
5 minut čtení
Ve chvílích, kdy mě moje samota téměř zabíjela, jsem se začala modlit ke svému andělovi a přála jsem si, aby se stal zázrak. Vždy jsem věřila, že existují dobré síly, které nám pomohou, když už dál nevíme, kudy kam. Například naši strážní andělé. Zjevení anděla mi pomohlo Moje obavy ze samoty vyřešilo zjevení právě jednoho takového krásného anděla. Tajemná zářivá bytost mi pomohla najít o
3 minuty čtení
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme
3 minuty čtení
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc, která mě vždycky velmi zajímala. A to bylo okno protějšího domu, k
3 minuty čtení
V nočním parku jsme se dostali do křížku s podivnou partičkou. Tři muži nás chtěli okrást. Na manžela dokonce vytáhli nůž. Pak se stal zázrak. Nebyla jsem nadšená z toho, že s mužem půjdeme po půlnoci zkratkou přes park. I když je manžel silný chlap, bála jsem se. Ta část města neměla dobrou pověst, kriminalita tu rostla, zvlášť parku v noci bylo radno se vyhýbat. Jenže jsme se u kamaráda na za
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
enigmaplus.cz
Deset bytostí z českého folkloru, o kterých jste možná nikdy neslyšeli
V našich pověstech se to všelijakými strašidly a přízraky jen hemží. V různých formách se vyskytují snad na každém hradě, ale také v lesích, v podzemí či dokonce v ulicích měst. Narazit na ně můžete,
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Tajemný africký horoskop
nejsemsama.cz
Tajemný africký horoskop
Pod horkým saharským sluncem vznikla kdysi magická geomantie. Jde o věštecké umění z předmětů, které bylo v dávných dobách důležité pro přežití. Věštilo se z kostí, hlíny, kamenů či písku. Najděte své znamení, a dozvíte se úžasné věci. Víte, jaké jsou vaše šťastné dny a co to o vás všechno vypovídá? Zjistěte podle svého narození, ke kterému magickému znamení patříte. Silný Baobab 4.
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
historyplus.cz
Zesměšnil odvážný Slovák Fridricha Velikého?
Je jich málo, mají jen pár děl, a přesto husaři dokážou nemožné – obsadí Berlín! Bleskovým přepadem ochromí místní vojenskou posádku a šokované pruské královně nezbývá než z města uprchnout. Rakouský vojevůdce Andrej Hadik se brilantní akcí zapíše do dějin.   „Virtuti nihil invium!“ „Udatnost nezná překážek!“ Právě tímto krédem se celý život řídí rakouský maršál
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Ruce, které nezapomínají
skutecnepribehy.cz
Ruce, které nezapomínají
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně… pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
epochaplus.cz
Podprsenka: Od mučivého korzetu k osvobozujícímu designu
Dokud ženy nosily korzety, a že to trvalo hezkých pár století, nemohly volně dýchat a měly jeho vinou i jiné, velmi vážné zdravotní problémy, jako například poškození vnitřních orgánů. Korzet zkrátka není nic, do čeho byste se dnes chtěly dobrovolně nasoukat. Naštěstí se našly průkopnice i muži, kteří se postarali o to, aby ženy mohly
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
21stoleti.cz
V Belize byla objevena přes 1600 let stará hrobka mayského krále
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
nasehvezdy.cz
Duchovny se tajně podruhé oženil s o 25 let mladší kráskou
Po rozvodu s herečkou Téou Leoni (59) v roce 2014 herec, režisér a scenárista, dobře známý ze seriálu Akta X a Californication, David Duchovny (64), tvrdil, že je příliš starý na to, aby se znovu ožen
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve