Domů     Přízrak kočky mě žádal o pomoc
Přízrak kočky mě žádal o pomoc
6 minut čtení

Když jsem na lesní cestě našla opuštěnou malou černou kočičku, bylo mi jasné, že ji tam jen tak nenechám. Vzala jsem ji do náruče a odnesla domů…

Zvířata jsem milovala už jako malá holka, kočky především. Když mi bylo sedm let, zatoulala se k našim vratům mourovatá kočka. Rodiče svolili, že si ji smím nechat. Ten den patřil k mým nejšťastnějším.

Starala jsem se o ni, krmila jsem ji, pročesávala její huňatý kožíšek. Žila s námi krásných deset let, než zemřela na stáří.

Tehdy jsem měla v úmyslu zajít do nějakého útulku a vybrat si tam nového kočičího parťáka, jenže jsem se dostala na vysokou školu, přestěhovala jsem se na kolej a tam byla zvířata zakázaná. Pak jsem úspěšně odpromovala a seznámila jsem se s Radkem.

Když jsme začali bydlet spolu, myslela jsem si, že bychom si mohli kočku pořídit společně, jenže Radek měl psa Artura a ten se s kočkami nesnesl. Bylo mi to líto, mrzelo mě to, ale nakonec jsem se s tím smířila.

Procházka lesem

Jednou k večeru, když se Radek musel zdržet v práci, jsem vzala Artura na procházku do nedalekého lesa. Jako vždycky jsem ho pustila z vodítka, aby se vyběhal. Trvalo skoro hodinu, než jsme obešli celý les.

Když jsme se vraceli po lesní pěšině zpátky, Artur něco zahlédl. Užuž jsme ho chtěla přivolat, ale byl rychlejší než já. Zvedl ocas a bleskurychle zmizel mezi stromy.

V duchu jsem se proklínala za nepozornost, protože mi bylo jasné, že jestli chytil stopu, můžu na něj volat a nahánět ho po lese i několik hodin.

Pohyb v křoví

Artur ale kupodivu daleko nedoběhl. Zůstal stát asi pět metrů od hlavní pěšiny na jiné lesní cestičce. Prodrala jsem se mezi stromy za ním. Rychle jsem mu připnula vodítko, kdyby se náhodou rozhodl ve svém lovu pokračovat.

Artur však stál na místě a nevypadalo to, že by chtěl ještě někam utíkat. Srst měl naježenou, ocas stažený mezi nohy a tiše vrčel. Pohled upíral kamsi mezi křoví. Neměla jsem z toho dobrý pocit.

A když jsem vzápětí zahlédla pohyb mezi pařezy, polekaně jsem zalapala po dechu.

Opuštěná kočička

Artur se mi přilepil k noze. Rozbušilo se mi srdce. I když jsem věděla, že by bylo nejrozumnější otočit se a jít rychle pryč, cosi mi to nedovolilo. Nakonec jsem se zhluboka nadechla a odvážně udělala pár kroků. Artura jsem držela nakrátko.

Obávala jsem se toho, co mezi keři a kmeny stromů spatřím, o to větší úleva mě zaplavila, když jsem tam našla malou černou kočku, celou špinavou od hlíny. Okamžitě mi bylo jasné, že ji musím zachránit. Vzala jsem ji do náruče a odnesla domů.

Artur po celou dobu slabě vrčel a srst na hřbetě měl celou zježenou. Tehdy jsem to přikládala jen jeho nepřátelství ke kočkám.

Měl z ní strach

Kočce jsem dala jméno Emilka. Artur ani Radek z ní kdoví jak nadšení nebyli, ale já jsem trvala na tom, že s námi zůstane, takže ji nakonec oba dva vzali na milost. Jen pokaždé, když Emilka vběhla do obýváku, stáhl Artur ocas a zalezl pod stůl.

Ke kočce se nechtěl ani přiblížit, což jsem považovala za dobré znamení. Emilka s námi nebyla ani týden, když poprvé utekla. Ráda bych řekla, že to byla vina Radka, ale mohla jsem za to já sama. Před odchodem do práce jsem zapomněla zavřít okno.

Naštěstí jsme bydleli v prvním patře, takže se jí nic stát nemohlo. Jediné, co jsem si přála, bylo, aby Emilka našla cestu zpátky a vrátila se.

Vracela se zablácená

Moje modlitby byly vyslyšeny. Druhý den se Emilka skutečně objevila. Ale nebyla to ta krásná kočka, jakou jsem z ní udělala. Byla mokrá, špinavá a smrděla hlínou. Seděla na prahu dveří a upřeně na mě koukala. Vzala jsem ji dovnitř a umyla ji.

Tehdy poprvé mě napadlo, že je Emilka skutečně zvláštní. Nikdy nemňoukala, nepředla, nevrněla, neměla hlad. Občas něco převrhla a rozbila, nebo vběhla náhle do pokoje a vylekala Artura. Radek se jí stranil a odmítal ji pohladit, natož pochovat.

Nejednou jsme se kvůli tomu pohádali. Emilka utíkala a vracela se, jak se jí zachtělo. Pokaždé přišla celá zablácená a smradlavá. „Ta kočka půjde z domu,“ vztekal se Radek. „Je odporná a zlá.“

Zmizel i Artur

Všechno vygradovalo, když jsem se jednou vrátila pozdě večer z práce a doma našla rozčileného a nervózního Radka. Přecházel z jedné strany pokoje na druhý. „Co se stalo?“ zeptala jsem se opatrně. „Artur a ta prokletá kočka zmizeli!“ Nechápala jsem.

„Cože?“ Radek na mě upřel rozhněvaný pohled. „Když jsem se vrátil, okno v kuchyni bylo dokořán a jsem si zcela jistý, že jsem ho zavíral. A Artur ho sám otevřít nedokáže. Za všechno může ta zlá kočka!“ Nevěděla jsem, co na to říct.

Na jednu stranu mi ho bylo líto, na druhou mi ale vadilo, že ze všeho viní Emilku. Nakonec jsem mu nabídla, že mu pomůžu vyrobit letáky a rozvěsit je po okolí. Odsekl, že nemá zájem a odešel do noci hledat Artura. Díky bohu ho našel. Druhý den se oba sbalili a odstěhovali se.

Zmizela navždy

Asi dva dny nato se Emilka vrátila. Jako vždycky byla celá od hlíny. Zůstala sedět před dveřmi a upírala na mě oči. Jakoby mi chtěla něco říct. Pak se otočila a začala prchat pryč. Utíkala jsem za ní. Mířila do lesa, kde jsme ji s Arturem našli.

Z očí mi zmizela na jedné lesní pěšince. Volala jsem na ni, rozhlížela jsem se kolem, ale nic. Pak jsem zaslechla slabé mňoukání. Srdce mi poskočilo. Rozhrnula jsem křoví a málem nevěřila vlastním očím.

Na zemi leželo v klubku pět koťátek, ale po Emilce nikde ani stopy. Odvezla jsem je k veterináři. Všechny se podařilo zachránit. Později jsem se do lesa na to místo ještě vrátila.

Emilku už jsem nenašla, ale přísahala bych, že jsem v dálce mezi stromy zahlédla její pronikavě zářící oči…

Regina N. (51), střední Čechy

Související články
2 minuty čtení
Naše městečko zřejmě obcházejí keltští druidové. Nikdo tu nejde raději po setmění ven. Žádný člověk je sice neviděl, věříme na ně ale všichni. Celý život bydlím na místě, kde na nedalekém kopci stávalo keltské hradiště. I když městečko žije moderním životem, zvláštní energie z dob pohanů se tu koncentruje. Například do restaurace u náměstí není radno chodit po půlnoci. V té době se tam citelně
3 minuty čtení
Kdysi zde prý býval a jeho voda léčila. Pak ten pramen zmizel. Objevil se až po mnoha letech. Byla to živá voda? A kdo byla ta žena, kterou babička nazývala vílou? Ráda vzpomínám na pramen vody skrytý v kapradí v blízkosti mého rodného domu. Věřila jsem, že je kouzelný, a chodívala jsem si k němu omývat obličej. Takové prameny totiž přinášely podle různých pověstí nejen krásu, ale také zdraví.
3 minuty čtení
Tonoucí se stébla chytá, a já ze zoufalství doufala, že mi pomůže léčivý obraz. Nakonec ho pro mě namalovala naše malá Kačenka. Před časem jsem si pořídila jeden z obrazoobjektů jistého českého malíře, aby mě léčil a pomáhal překonat zdravotní problémy, do kterých jsem se dostala. Tento výtvarník se totiž počítá mezi naše současné přední zástupce medikament artu a jeho obrazoobjekty údajně vyza
3 minuty čtení
Pobyt v hotelu se proměnil v noční můru. Probudila jsem se, abych zabránila neštěstí. Mé dítě si vybral nebezpečný duch. K tomu letnímu pobytu jsem se nechala zlákat kamarádkou. Byl to ozdravný pobyt pro postižené děti, a já v něm měla zajistit příjemné večery s cvičením a meditací pro maminky a babičky. Svou malou dceru Kristýnku jsem vzala s sebou. Zabydlely jsme se na zámku s velkou zahradou
3 minuty čtení
U našeho domu byla stará vrata s různými ornamenty. Mezi nimi kraloval tento velký pták. V noci létal na okno a sledoval nás. Když naši rodiče tu vilu s velkou zahradou kupovali, hned jsem si té zvláštní ozdoby na vratech všimla. Byl to havran. Tajemné a pro někoho ponuré zvíře. Babička se okamžitě pokřižovala, když ho uviděla. Moji rodiče tomu ale nepřikládali žádnou váhu. Budil v nás strac
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Méně stresu, více koncentrace: K čemu je dobré žvýkat žvýkačku?
epochaplus.cz
Méně stresu, více koncentrace: K čemu je dobré žvýkat žvýkačku?
Jak rychle osvěžit dech? Většina lidí sáhne po žvýkačce. A zafunguje to během okamžiku. Možná si ani nestihnete všimnout, že tato nevšední cukrovinka umí kouzel mnohem víc! Proč má ten kus pryskyřice na sobě otisky zubů? Podobným nálezům už se archeologové dávno nediví. Je to žvýkačka! Tu vůbec nejstarší, objevenou v lokalitě Huseby Klev v
Ivanka Devátá v zajetí dr. Cvacha
nasehvezdy.cz
Ivanka Devátá v zajetí dr. Cvacha
Její první muž byl laskavost sama. Ivanka Devátá (89) ho přesto opustila. Herečka a spisovatelka Ivanka Devátá (89) o sobě prohlašuje, že není rozhodně submisivní bytost. Ale když se zamilovala do
Ty obrázky kouzlily a dodávaly mi ve spánku sílu
skutecnepribehy.cz
Ty obrázky kouzlily a dodávaly mi ve spánku sílu
Tonoucí se stébla chytá, a já ze zoufalství doufala, že mi pomůže léčivý obraz. Nakonec ho pro mě namalovala naše malá Kačenka. Před časem jsem si pořídila jeden z obrazoobjektů jistého českého malíře, aby mě léčil a pomáhal překonat zdravotní problémy, do kterých jsem se dostala. Tento výtvarník se totiž počítá mezi naše současné přední zástupce medikament artu
Už pětatřicet let nemluvím se svojí sestrou
nejsemsama.cz
Už pětatřicet let nemluvím se svojí sestrou
Závist starší sestry vedla až k mojí pokažené svatbě. Většinou bývá zvykem, že starší sourozenec se usadí dřív než ten mladší. U nás to dlouho vypadalo stejně – moje sestra Eva byla o několik let starší, měla vážný vztah a všichni čekali, že svatba je jen otázkou času. Jenže pak přišel zlom: drsný rozchod s
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a
Zlomený manžel: Napotřetí se oženil se státem
historyplus.cz
Zlomený manžel: Napotřetí se oženil se státem
I když svatební tabule přetéká jídlem, Isabela si těch dobrot sotva zobne. Nejistě hledí do stolu, cítí na sobě pohledy všech přítomných. Po chvíli se přece jen osmělí a prohlédne si manželovy sourozence. Do oka jí okamžitě padne Josefova o rok mladší sestra Marie Kristina. Právě s ní se nešťastná Italka brzy sblíží, a to
Legendární kraken: Je to mýtus, nebo vědě neznámý kryptid?
enigmaplus.cz
Legendární kraken: Je to mýtus, nebo vědě neznámý kryptid?
Mořské příšery se zabydlely již v antické mytologii. Bájného tvora krakena však objevíme až později, a to v bájesloví obyvatel Skandinávie. Je to jen mýtus, nebo se opravdu pod hladinou severních moří
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Život podle filmového magnáta
rezidenceonline.cz
Život podle filmového magnáta
Na jedné z nejvyhledávanějších adres na světě, na luxusním pozemku v Holmby Hills v Bel Air, si nechal postavit rezidenci známý filmový producent. Obklopená vzrostlými listnatými stromy a zakomponovaná ve svažitém terénu působí rozlehlá tříúrovňová stavba do uliční zóny spíše nenápadně. Bílé zdi členěné vertikálami úzkých oken mnoho neprozrazují o opulentní rezidenci ve tvaru písmene L, která se
Vědci našli způsob, jak oslabit špatné vzpomínky
21stoleti.cz
Vědci našli způsob, jak oslabit špatné vzpomínky
Vědci objevili nový přístup, který by mohl pomoci lidem trpícím traumatickými vzpomínkami nebo jinými psychickými obtížemi spojenými se špatnými zážitky. Podle jejich výzkumu lze negativní vzpomínky o