Domů     Utekla jsem z vězení
Utekla jsem z vězení
3 minuty čtení

Vězení může mít mnoho různých podob. Mým vězením byla moje rodina. Manžel i děti se mnou zacházeli, jako bych byla jejich majetek. Bylo načase říct dost a osvobodit se!

Pro svoji rodinu bych udělal cokoli. Starala se o ně, sloužila jim a také je živila. Všechny. S manželem jsme si kdysi postavili domek a tak bylo místa dost pro všechny. Dvě dospělé dcery se vdaly a potom také rozvedly.

A moji staří rodiče se přistěhovali, aby nemuseli nikam do ústavu. Každý měl svůj pokoj a já byla vždycky spokojená, že se mám o koho starat. Jenže, člověk nemládne a pomalu mě tahle péče o všechno a všechny začal zmáhat.

Jak si ale pomoct, když všichni měli na starost něco důležitějšího? Starší dcera podnikala z domova a byla přilepená stále na internetu. Ta mladší sice chodila do práce, ale po návratu byla tak unavená, že jenom ležela a koukala na seriály.

Trable se na mě jen hrnuly

Moji rodiče už nemohli nic a tak jsem jim musela nakoupit, odvézt k lékaři a také uvařit. A také jen tak něco nejedli. „Martičko, to nemyslíš vážně.

Studená večeře?“ ptali se ukřivděně a já měla hned výčitky, že jim chudákům starým neuvařím. Někdy jsem byla tak unavená, že se mi před očima dělaly mžitky. Aby toho nebylo málo, manžel přišel ve svých dvaašedesáti o zaměstnání, jeho podnik zrušili.

„Běžte do předčasného důchodu!“ radili mu na pracáku, ale on nechtěl ani slyšet. Prý není ještě žádný důchodce! Místo, aby si hledal nějakou práci, začal se chovat jako blázen. Nechal si udělat přeliv, aby nebyl šedivý a taky si koupil nějaké super drahé rifle.

Přece nebude strašit v nějakých pochybných z tržnice jako já! Doma samozřejmě nepomohl s ničím, musel chodit do posilovny.

Rodiče jsem dala do domova

Začala jsem toho mít čím dál víc dost. Nemohla jsem ale opustit svoje staré rodiče. Byli na tom chudáci čím dál hůř.

„Mami, děda už ani nevstane, není čas, aby šel s babičkou někam do domova důchodců?“ ptala se mě dcera skoro každý týden a já jí časem musela dát za pravdu. Potřebovali oba víc péče, než jsem jim byla schopná poskytnout.

A tak jsem je dala do takového pěkného domova. Byli tam spokojení a dobře se o ně starali. Měla jsem o jednu velkou starost méně, ale nijak mi to život neulehčilo. Z práce jsem chodila utahaná a doma mě čekala další robota.

Všichni po mě něco chtěli a všichni to chtěli hned. A ta jsem se rozhodla. Uteču! Osvobodím se! Na kuchyňský stůl jsem napsala vzkaz, sbalila si kufr a odešla.

Jsem sama a je mi blaze

První noc jsem přespala u nás ve fabrice na ubytovně. Tu další jsem strávila v pěkném penzionku za městem. Mají tam vířivku a solárko. Výplatu jsem si celou nechala pro sebe. Poprvé za život.

Zaplatila jsem si dovolenou u moře, nakoupila pár kousků nového oblečení. Zašla ke kadeřníkovi. Pro někoho normální věc, ale pro mě naprostá fantazie. Něco tak skvělého jsem nezažila snad dvacet let!

O manžela se nestarám, ale rodiče chodím pravidelně navštěvovat. Na dcery jsem se už také zašla podívat. Doma mají pěkný nepořádek a špínu. Ale mně je to jedno. Mám přece také právo na svůj život, no ne? Tak si ho užívám a nelituji ničeho!

Marta G. (66), Plzeň

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která