Tatínkovi je 79 let a osm let byl vdovec. Najednou se bláznivě zamiloval a nedal si veselku s mladší žínkou vymluvit. Přijdu díky tomu jednou o hodně.

Maminka zemřela po těžké nemoci, bylo to tehdy hodně náročné období. Tatínek byl dlouho jako tělo bez duše, až jsem měla strach, že půjde za maminkou. Nechtělo se mu žít, všechno vzdával, nechtěl jíst a zajímat se o dění kolem sebe.

Snažila jsem se mu být co nejvíc na blízku a pomáhat mu, nakonec se asi po roce začal dostávat z nejhoršího. Měla a samozřejmě stále mám z toho velkou radost. Jenže mě čekalo nečekané překvapení…

Kvete v každém věku

Před třemi lety se seznámil s postarší ženou, taky vdovou. Přála jsem mu to, tenkrát doslova rozkvetl. Ani ve snu mě ale nenapadlo, že nám ten jeho románek zavaří. Tatínek nám totiž jednoho dne oznámil, že se bude ženit.

V první chvíli jsem měla radost a pogratulovala mu. Ale když jsem o tom doma začala přemýšlet, došlo mi, že jeho sňatek bude mít nepříznivý dopad na mne a mou rodinu. A to až jednou dojde na dědictví.

Když maminka zemřela, zřekla jsem se svého podílu ve prospěch otce, připadalo mi to slušné. Říkala jsem si, že stejně o nic nepřijdu. Jsem jedináček. Proto jsem byla tak velkorysá, což se mi vymstilo.

Přišla k majetku

Došlo mi, že v případě tatínkovy smrti bude hlavním dědicem jeho nová manželka. Tedy žena, která nic z toho, co on má, nevybudovala. Ona sama bydlela v pronajaté garsonce, má tři děti, už dospělé, a nebyla nějak zvlášť zabezpečená.

Sňatkem s mým tatínkem si značně polepšila a vzhledem k tomu, že je o patnáct let mladší, než on, bude i ve svém stáří slušně zajištěná z majetku, který jí vlastně nepatří.

Tatínek má třípokojový byt v osobním vlastnictví a chalupu, na které jsme se já s manželem hodně nadřeli. Kromě toho má tatínek dost různých cenností a starožitností. Všechno, co si s maminkou během života pořídili.

Trest za velkorysost

I když mi to bylo proti srsti, s tatínkem jsem si promluvila. Snažila jsem se ho přesvědčit, aby sepsal předmanželskou smlouvu. O něčem takovém ale nechtěl ani slyšet. Je prý gentleman.

A tak byla svatba, kterou mě připravil o většinu toho, co pro mě a mé děti maminka svým skromným a pracovitým životem nahromadila. Je mi to tak moc líto! Vždycky jsem byla člověk velkorysý a slušný, teď se mi ale tyto vlastnosti vymstily.

Kdybych mohla vrátit čas, nikdy bych se svého podílu z pozůstatku maminky nevzdala, protože člověk nikdy neví, co se v životě ještě může stát. Že si můj letitý tatínek na stará kolena vezme o hodně mladší ženu, která mě pak téměř o všechno připraví.

Petra (54), Ostrava