Domů     Syn nechce opustit rodné hnízdo

Syn nechce opustit rodné hnízdo

5 minut čtení

Najít si vlastní bydlení je dnes složité, pro někoho i nemožné. To vede k podivným situacím, které jsou nepříjemné pro všechny zúčastněné.


Můj manžel Václav tvrdí, že jsem našeho syna Tadeáše rozmazlila. Nemyslím, že by to byla pravda. Je sice jedináček, ale právě proto jsem se snažila, aby rozmazlený nebyl.

Do školky šel ve čtyřech letech, musel se dělit s ostatními dětmi, na základní škole jsme ho poslali do skautu. To bylo manželovo výslovné přání, nechtěl mít doma žádnou slečinku. Podle všeho se mu to splnilo, ve skautu patřil Tadeáš k nejlepším.

Sice tam vydržel jen pár let, ale dostal dobrý základ. Byl to kluk, na kterého jsme mohli být pyšní. Dobře se učil, ale žádný šprt, oblíbený, sportovec, ale bez toho, že by byl namyšlený.

Pokud jde o vysokou školu, mohl si vybírat.
Musím říct, že už tenkrát, když si vybral archivářství mi v hlavě zazněl varovný zvonek. Někdo by možná namítl, že je to o hodně praktičtější než historie, na kterou chtěl původně.

Jenže tam byl moc velký nával uchazečů, a zamířil mezi budoucí archiváře. S manželem jsme mu do toho moc nemluvili, ale shodli jsme se, že bychom byli raději, kdyby šel studovat něco, z čeho by později koukalo něco lepšího, než práce titulovaného knihovníka.


Měl prostě kliku 


Dojíždět Tadeáš nechtěl, šel na kolej. Nějaké peníze od nás měl, ale ke snadnému životu to nestačilo.

Doufali jsme, že se nejen naučí fungovat sám, ale třeba, až zjistí kolik každodenní život stojí, změní názor a třeba přejde na nějaký výdělečnější obor.
Jenže synáček nás převezl. Na koleji vydržel jen dva měsíce. Pak začal chodit s Aničkou.

Byla o tři roky starší, studovala práva a Tadeáš jí padl do oka. Protože se uměla otáčet, mohla si dovolit malou garsonku. A svou velkou lásku si samozřejmě k sobě nastěhovala.

Tadeáš tak prakticky z rodičovské péče přešel do manželské, i když se s Aničkou samozřejmě hned brát nechtěli.
Do talíře jsme jim neviděli, přesto jsem rychle pochopila, že Anička pro našeho syna dělá první poslední.

Byla to schopná, chytrá holka, slušně vychovaná, ale žádná krasavice. Je to asi hloupé říct takhle naplno, jenže nejspíš právě proto byla k Tadeášovi tak přivázaná. Připadal jí jako splněný sen. Vařila mu, prala mu a ještě pomáhala se studiem.

V advokátní kanceláři, kde měla brigádu, si vydělávala mnohem víc, než náš syn výpomocí v archivu.


Našla mu práci


A co teprve když skončila studia. Byla odbornice na něco jako autorské právo, nikdy jsem tomu moc nerozuměla. Jisté je, že dostala místo u zahraniční firmy, a moc dobře placené. Když školu dokončil Tadeáš, i jemu tam našla práci. Rozhodně si nežili špatně. Bylo nám jasné, že se náš syn tak trochu veze, ale když jim to vyhovovalo?


Neshodli se co dál


Problémy přišly, když bylo Tadeášovi skoro třicet. Z jeho občasných poznámek při návštěvách jsme pochopili, že Anička by ráda svatbu a dítě. Tomu se těžko někdo mohl divit. Jenže Tadeáš slyšel maximálně na svatbu. Děti prý nejdřív za pět, za šest let.

A čím déle se o tom mluvilo, tím zatvrzelejší byl. 
Nakonec to milá Anička nevydržela. Ten rozchod nikdo z nás nečekal, nejméně Tadeáš. Že si za něj tak rychle najde náhradu, a ještě nějakého svářeče chtivého pořídit si rodinu, to by ho ve snu nenapadlo.

Nechtěl s ní zůstat v jednom bytě, ani ve firmě. Tak dal výpověď a stěhoval se zpátky, k nám domů. Abych mu nekřivdila, ze začátku na tom byl opravdu zle. Měl tu holku upřímně rád a to, co se stalo, ho hodně ranilo.

Celé dny byl zalezlý, věděli jsme že brečí, ale to chce všechno čas. Po dvou měsících si našel práci u nás ve městě, na radnici. Samozřejmě za úplně jiné peníze, než za jaké pracoval předtím.

Podle všeho mu to nevadilo, vypadalo to, že když vydělává málo, umí být pěkný škudlil. O tom, že by si pořídil nějaký podnájem,nechtěl ani slyšet.


Doma se mu líbilo


Ze začátku jsme byli i rádi, že ho máme doma. Jenže časem se nám to začalo zajídat. Už jsme si zvykli na svůj klid, pokoj, který obsadil, nám chyběl.

Navíc počítal s tím, že se s námi nají, že přidá své prádlo k našemu, prostě že bude mít dokonalý servis jako když byl kluk. Měli jsme a máme ho rádi. Ale komu by se líbilo, že se mu dospělé dítě takhle nakvartýruje zpátky do života a nechá se obskakovat?

Nejdřív jsme to zkusili přes peníze. Tadeáš se tvářil bolestně, jako bychom mu ubližovali, ale nakonec částku, kterou přispíval na jídlo a energie, zvýšil. Velmi pečlivě nám ale vysvětlil, proč nám nemůže dávat víc.

Klasické nájemné platit odmítal, protože prý domek je náš, takže taky nic neplatíme.


Už jsme zkusili všechno


Atmosféra ale postupně houstla. Nelíbilo se nám, že Tadeáš jen vysedává doma, jde jen do práce a občas s kamarády na pivo a nijak se nesnaží. Navíc se zdálo, že mu to tak dokonale vyhovuje. Bez přítelkyně a v rodném hnízdě.

Začali jsme do něj šít, co takhle manželka a dětičky… Z drobného popichování se po čase staly jedovaté spory. Ale ani to Tadeáše nepřinutilo ke změně. Letos v prosinci mu bude třicet sedm.

Přes veškerou snahu ho vystrnadit je pořád u nás doma a nezdá se, že by to chtěl nějak měnit. S manželem jsme na něj zkusili už všechno, kromě otevřeného vyhazovu. K tomu jsme se nikdy uchýlit nechtěli, konec konců jde o naše dítě. Jenže v poslední době už hovoříme i o tom, že nám nic jiného nezbude.

Miroslava (65), jihočeský kraj

Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé