Domů     Smutek jsem utápěla v alkoholu
Smutek jsem utápěla v alkoholu
3 minuty čtení

Naše rozesmátá Hanička skončila pod koly auta přímo před mýma očima. Neuměla jsem se s tím vypořádat jinak, než pitím…

Dcerka se mi narodila, když mi bylo osmatřicet a já už v dítě nedoufala. Jedenáct let jsme se s mužem snažili o miminko, až se stal zázrak a narodila se Hanička. Oslavy nebraly konce, život se otočil o sto osmdesát stupňů. Všechno se točilo jen kolem ní.

Když šla do první třídy, nebylo nastrojenější princezničky, měla vybavení do školy, které ji mohli všichni závidět. Když si nesla domů svoje první vysvědčení a na něm samé jedničky, na stole voněl dort a celý stůl byl pokrytý dárky..

Mezi nimi kralovalo nové kolo. Tak začaly Haničky první prázdniny. Nikoho nás tehdy nenapadlo, že budou zároveň její poslední a ani těch si moc neužije. Nebyla ještě ani polovina července, když jsem po ránu vyrazila na nákup.

Hanička si vzala kolo, aby se projela. Bála jsem se jí samotnou na ulici pouštět, mohla jen se mnou. Hned několik kroků od vrátek mě zastavila sousedka. Musela jsem si vyslechnout čerstvý drb. Vůbec jsem neměla náladu se s ní ten den bavit.

Jedním okem jsem sledovala dcerku, která kolem nás na kole kroužila. Byla otrávená z toho, že stále nejdu. Jenže stará Vaněčková se jen tak setřást nedala. Pořád něco mlela, rozumět jí nebylo. A najednou to přišlo… zlověstný skřípot brzd…

Boj o čas a život

Klečela jsem u své holčičky, její zlaté vlásky se zbarvily krví. Třásla se a křečovitě mě držela za ruku. Měla jsem dojem, že se mi každou chvíli zastaví srdce Jako ve snách jsem nasedla do sanity.

„Stav vaší dcery je kritický,“ bez slitování řekl lékař a i když jsem se celou noc modlila ke všem svatým, druhý den Hanička zemřela. Na první dny po tragédii si nepamatuju. Vím jenom, že jsem si otevřela svou první láhev rumu.

Po pár panácích jsem usnula a mohla tak přežít do druhého dne. Časem jsem zjistila, že dobře zabírá i na problémy s rozvodem, na samotu a ztrátu zaměstnání. Po roce jsem se ocitla na samém dně. Jediným kamarádem byla ta hnědá flaška.

Všichni se ode mě odvrátili, jen sousedka Vaněčková mi občas donesla něco k jídlu. A taky mi promlouvala do duše. Když se jí narodilo vnouče a ona mi přinesla ukázat ten růžový uzlíček, něco se ve mně zlomilo.

„Podívej, jmenuje se Hanička,“ sehnula se ke mně a já se snažila zaostřit pohled plavající v lihu. Zdála se mi tak podobná té mojí!Chtěla jsem si ji pochovat, ale Vaněčková krkna mi ji nepůjčila. Až budeš střízlivá,,“ řekla nekompromisně.

A tak jsem konečně nastoupila do protialkoholní léčebny a dnes už jsem z ní doma. Alkoholu se už do smrti nedotknu. Vzal mi všechno, co mi po smrti dcery zbylo.

Zuzana (46), Neratovice

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka