Některým lidem by se měl domácí mazlíček zakázat. Nemají totiž čas ani vůli starat se o někoho jiného, než o sebe. Toho zanedbaného ošklivého psa jsem nedokázala odmítnout.

V době, kdy jsem byla na mateřské, začal můj kolega Kamil hodně jezdit do zahraničí. Přítelkyně měnil jako ponožky a ani ve čtyřiceti to nevypadalo, že by se usadil.
Proto mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že si pořídil psa.


„Tomu snad přeskočilo,“ vyhrkla jsem nevěřícně. Když jsem Kamilova pejska poprvé uviděla, hned mě napadlo, že své jméno Nessie dostal právem. Byla to psí obluda.

Dokud byl malý, tahal ho Kamil sebou všude a předváděl se s ním jako se skutečnou Lochneskou na vodítku. Jenže když to neskutečné psisko vyrostlo, nechával ho často doma samotného, nebo ho odkládal u známých.


Tak se z Nessie stal náladový, špatně zvladatelný a protivný pes. V době, kdy byly psovi čtyři roky, jsem se pracovně s Kamilem setkala, a posléze i s jeho domácím mazlíčkem. To když jsem ho navštívila v kanceláři.

Ve dveřích mě přivítal Nessie vrčením a moc přátelsky se na mě netvářil. Mám-li být upřímná, ani on ve mně nevzbudil sympatie. Nicméně, na příští návštěvu jsem mu přinesla nějaké psí dobroty. Kupodivu je slupnul a neukousnul mi při tom ruku.

O dvacet let lehčí

Když jsme pak seděli v kanceláři a já probírala s Kamilem pracovní záležitosti, dřepla si ta psí obluda vedle mě. Přemohla jsem se a podrbala ho za ušima a pohladila po hlavě. Kamil se najednou zarazil uprostřed věty.

.
„Páni, to jsem ještě neviděl, že by na někoho tak zbožně civěl…“ Nessie seděl vedle mě, a upíral na mě oddaný pohled. Když jsem přestala drbat, chytil mě něžně za rukáv, abych pokračovala. Chudák pes!

Nevychovaný a nezvladatelný kvůli svému nemožnému páníčkovi. Při dalších návštěvách bylo vidět, že se na mě Nessie těší. Když Kamil viděl, jak ke mně jeho pes přilnul, pokusil se mi ho vnutit. Nechápu, jak se to mohlo stát, že jsem mu nedokázala říct ne.

Když mě manžel uviděl s psí příšerou ve dveřích, začal se šíleně smát,. Ať nepočítám s tím, že by to psisko někdy venčil. Tím jsem si na sebe upletla bič. Každé ráno musím vstát a jít do parku.

A tam to občas vypadá tak, že nevedu Nessieho na vodítku já, ale on vleče za sebou mě. Po šesti letech jsem nejenže zhubla šestnáct kilo,, ale získala jsem navíc docela slušnou kondičku. Jsem Nessieho milovaná panička, ke které se nesmí nikdo přiblížit.

Radka (51), Opočno