Domů     Syn se o adopci dozvěděl od cizích lidí
Syn se o adopci dozvěděl od cizích lidí

Rodinu tvoří hlavně vztahy mezi jejími členy. A když se ty vztahy naruší, rodina se pomalu rozpadá.

Měla jsem v životě velké štěstí na partnera. S Lubošem jsem se seznámila v tanečních. Došla jsem si pro něho při dámské volence. Zjistili jsme, že si báječně rozumíme a většinu tanečního kurzu už jsme tvořili nerozlučnou dvojici. Vydrželo nám to i po maturitě.

Se svatbou jsme si ale dali trochu načas, než Luboš dokončil vysokou školu. Pak už zbývalo ke štěstí jen jediné: nějaké to miminko v kočárku.

Navrhla jsem, ať si někoho najde!

Rok jsme se snažili o početí a nedařilo se. Začali jsme z toho být trochu nervózní, tím spíš, že se nás všichni známí neustále ptali, kdy konečně založíme rodinu. Po roce jsme se s Lubošem dohodli, že se oba necháme podrobně vyšetřit.

První výsledky ukazovaly, že je všechno v pořádku. Ani po dalších dvou letech se mi ale nepodařilo otěhotnět. Přišlo to pak nečekaně, když už jsme to skoro vzdávali. Bohužel ve třetím měsíci jsem o očekávaného potomka přišla.

Musela jsem přitom podstoupit komplikovanou operaci. Závěr lékařů na jejím konci byl tvrdý a tragický: už nikdy nebudu moci mít děti. Navrhla jsem tehdy Lubošovi, abychom se rozvedli a on ať si najde jinou partnerku, která bude schopná dát mu syna nebo dceru.

Rezolutně to odmítl. Prohlásil, že my dva jsme si souzeni a že se mnou bude šťastný i bez dětí. Nakonec to byl on, kdo navrhl řešení: adopci. Nějaký čas jsem se té myšlence bránila. Potom jsem souhlasila. Za rok a dva měsíce jsme si domů přivezli malého Vojtíška.

Bála jsem se odcizení

Mateřství, i když za cenu adopce, mě úplně změnilo. Najednou jsem znovu měla radost ze života a našla jsem jeho nový smysl. To, že jsme měli Vojtu, ještě více upevnilo náš vztah. Připadalo mi, že šťastnější ani nemůžu být.

Na začátku jsme vlastně ani nepřemýšleli, jestli jednou našemu synovi řekneme, že jsme ho adoptovali. Jak ale vyrůstal, začala ta otázka nabývat na významu. Kromě nás o Vojtově původu věděli různí příbuzní a známí.

Nechtěla jsem, aby jednoho dne nějakou náhodou synovi prozradil pravdu někdo z nich. Jenže přesně to se nakonec bohužel stalo. Dnes vím, že to byla i naše chyba, protože jsme to tak dlouho odkládali. Podvědomě jsem se bála, že by se nám syn mohl odcizit.

Kdyby se to ale býval dozvěděl třeba ještě v předškolním věku, asi by se s tím vyrovnal lépe než ve věku, ve kterém to pak skutečně přišlo: v problematické pubertě.

Snad to jednou pochopí

Jednoho dne jsme prožili šok, když se Vojta nevrátil ze školy. Obvolali jsme téměř všechny jeho kamarády, ale nikdo neměl ponětí, kde je. Zmocnil se mě opravdový strach, málem jsem se zhroutila. K večeru jsme jeho zmizení nahlásili na policii.

Vojta se nevrátil ani na noc a to už jsem opravdu šílela. Marně se mě Luboš snažil uklidnit. Syna nakonec našli druhý den u jednoho z kamarádů, který ho před námi zapřel. A vzápětí se ukázal důvod Vojtova zmizení. Dozvěděl se pravdu o svém původu.

Prozradili mu to jedni naši známí, se kterými jsme se nedávno dostali do sporu. Tohle byla jejich pomsta. Nastalo pro nás strašně složité období. Vojta k nám ztratil důvěru. Žít s námi musel, ale už jsem neměla pocit, že tvoříme rodinu.

Snažili jsme se mluvit se synem na rovinu, jenže to jsme měli udělat už dřív. Čím více „rozumu“ nyní pobíral, tím více se nám vzdaloval. Dopadlo to tak, že raději v patnácti letech po základní škole odešel na internát.

Dnes je situace taková, že Vojtu, kterému je přes dvacet, vídáme jen občas. Nezanevřel na nás úplně, ale ty krásné roky, které jsme prožívali do té doby, než se dozvěděl pravdu, už se nevrátí.

Moc doufám, že si jednou uvědomí, co všechno jsme pro něho udělali, i když nejsme jeho biologičtí rodiče. Pro nás je to pořád náš syn!

Mirka D. (49), Zlín

reklama
Související články
26.3.2024
Rozvedla jsem se, přišla o milovanou psici, děti vyletěly z hnízda. Nevěděla jsem, co bude dál a jak naložit se svým životem. Poslední rok jsme už na sebe jenom křičeli. Nedokázali jsme kolem sebe projít bez rozčilování či štiplavých poznámek. Byla to muka, neshodli jsme se ani na tom, co bude k snídani. Hádky střídaly ještě prudší hádky. Připadalo mi, že nemáme ani hezké vzpomínky, že i to, co
21.3.2024
Občas se ohlížím a bojím se chodit ven. I když už je pryč, ty vzpomínky tam jsou. Zpočátku sympaťák, poté byl úlisný. A pak udělal tu věc... Kdo je pryč? Můj soused. Takový sympaťák to zpočátku byl. A pak se vybarvil. Sympaťák se změnil Když u nás bydlel teprve několik dní, tak jak jsme se poprvé potkali, hned se mi představil, potřásli jsme si rukou a já mu popřála, ať se mu u nás v domě
20.3.2024
Dodnes nechápu, jak mohli moji rodiče překonat vše, co jsem prováděla. Že nade mnou nezlomili hůl. Byla jsem klidné dítě z pohodové rodiny, jenže pak se naši rozvedli, já jsem se ocitla v pubertě, takže jsem to nezvládala moc lehce. Rebel bez příčiny Přitom u nás ani nebyly žádné hádky, dnes vím, že se rodiče chovali maximálně ohleduplně kvůli mně. Jenže jsem se chytla špatné party, potul
18.3.2024
Když jsem si Milana brala, myslela jsem si, že jsem si lepšího chlapa snad ani nemohla přát. Byli jsme spolu šťastní, jenomže pak začal pít. Než se nám narodily děti, tak jsme si s Milanem pěkně užívali. Rádi jsme cestovali a poznávali Evropu. Jenomže pak Milan změnil práci, přišla rodina, nějaké ty starosti k tomu a obláček spokojenosti na obloze manželství byl fuč. Změnila ho práce Všec
17.3.2024
S manželem jsme vybudovali krásné bydlení. Když zemřel, zůstala jsem sama. A bez jeho pomoci jsem naletěla a přišla o vše, co bylo naše. Je to smutné a bolavé. Spíš než ztráta hmotného majetku mě trápí, že jsem se nechala tak hloupě napálit. Přišla jsem o všechno, co jsme s Karlíčkem vybudovali. I když tu už není, pořád se před ním stydím, že jsem takhle nemožně dala všanc to naše. Když jsem v 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští