Domů     Noc v opuštěné hájence
Noc v opuštěné hájence
3 minuty čtení

S kamarádkou jsme zabloudily v lese a začalo se rychle stmívat. Pak jsme naštěstí uviděly opuštěný domeček a běžely jsme se do něj schovat.

S Mirkou jsme se poznaly na střední škole a hned jsme si padly do oka. Brzy se z nás staly nejlepší kamarádky a jsme jimi dodnes. Stejně jako já, i ona byla zapálená pro dobrodružství a měla ráda přírodu. Už na škole jsme začaly podnikat různé výlety.

S krosnami na zádech jsem prochodily snad každé hory v Česku a některé i na Slovensku. Pokaždé jsme spaly ve stanech, někdy i jen tak na louce nebo lesní mýtině ve spacáku. Když jsme pozorovaly noční oblohu posetou hvězdami, bylo nám krásně.

Postupem času, když jsme se obě vzdaly a měly děti, šlo naše cestování do ústraní. Ale jakmile děti odrostly a nepotřebovaly naši každodenní péči, rozhodly jsme s Mirkou naše výletování obnovit. Před třemi lety jsme vyrazily na víkend do Jeseníků. Na tuhle výpravu ani jedna z nás nadosmrti nezapomene.

Přihnala se bouřka

Nevím, zda to bylo tím, že jsme na výletě tak dlouho nebyly, a tak jsme vyšly ze cviku, ale stalo se, že jsme v lese zabloudily. Přihodilo se nám to poprvé.

Nejspíš bychom to braly i jako legraci, kdyby nebe nezačalo náhle černat a v dálce se nezačaly ozývat hromy. Musely jsme se nutně někde schovat, protože bouřka byla na spadnutí. Jenže jsme nevěděly, kde jsme a kudy jít.

Domek na mýtince

Když se ozvalo další hřmění, začaly jsme utíkat, jak se říká, přímo za nosem. Déšť byl čím dál hustší, vypadalo to, že pěkně promokneme, když jsme před sebou náhle spatřily mýtinku a na ní stála chatka. Byla to malá hájovna a vypadala opuštěně.

Vběhly jsme dovnitř. Uvnitř to vypadalo divně a starodávně. Rozhodly jsme se s Mirkou, že tam zůstaneme, dokud bouřka nepřejde. Když asi po hodině přestalo pršet, vyšly jsme ven.

Ještě chvíli jsme v lese bloudily, než jsme konečně natrefily na správnou stezku a vyšly z lesa ven.

Už tam nestála

Cestou zpátky jsme potkali další trempy a vyprávěly jim o našem malém dobrodružství. K našemu překvapení nám řekli, že tam žádná hájovna není. Prý vyhořela už před dvaceti lety a místní hajný tehdy při požáru zahynul.

To vyprávění nás vyděsilo, ale pak probudilo naši zvědavost. Další víkend jsme se s Mirkou do těch míst vrátily. Tentokrát jsme nebloudily, dokonce jsme našly i tu mýtinku. Ale hájenka na ní nestála!

Dodnes nevíme, co se tehdy stalo, ale myslíme si, že duch hodného hajného se nad námi slitoval a na chvíli nám poskytl střechu nad hlavou.

Stela P. (52), Zlínsko

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.