Rodiče, když jsem vyrůstala, koupili dům, který jeho majitelka proklela. Všechny jeho obyvatele stíhalo neštěstí. Rodiče se však z domu odmítli odstěhovat. Aby kletbu zlomili, vydali se na pomoc k místní vědmě.

Dotyčný dům se nacházel v pohraničí na západě Čech. Stál na samotném vrcholku kopce a na první pohled vypadal velice pěkně a zachovale. Součástí domu byla rozlehlá zahrada a malý ovocný sad.

Kolem byla krásná malebná krajina s dechberoucí vyhlídkou na Doupovské hory. Jakmile rodiče stavení uviděli a porozhlédli se po okolním kraji, byli z něj okouzleni.

A protože i cena byla velice výhodná, tak se dvakrát nerozmýšleli a plácli si s mladou vdovou, která dům prodávala. Chápali, že se v domě už nechce nadále zdržovat, když ji potkala taková tragédie.

Po pár dnech se i se svými dvěma dětmi odstěhovala na jih Čech k rodičům a naše rodina se vzápětí do domu nastěhovala.

Seznámení se sousedy

Nějakou dobu trvalo než jsme se zabydleli. I když byl dům zachovalý, muselo se na něm udělat několik oprav.

V kuchyni bylo nutné položit novou podlahu, na některých místech bylo zapotřebí opravit střechu a taky jsme museli vyklidit půdu a všechny místnosti vymalovat.

Až když bylo tohle všechno hotové, mohli jsme vybalit a utřídit naše věci a posléze se začít seznamovat s místními obyvateli.

Neobjasněná úmrtí

Všichni k nám byli moc milí a zdvořilí, ale tvářili se tak nějak podivně. Když jsme jim řekli, do jakého domu jsme se nastěhovali, nasadili „ten“ výraz. Byl plný překvapení a znepokojení.

Nakonec už to maminka nevydržela a jedné sousedky se zeptala, o co kráčí. A stará paní Blažková se rozvyprávěla. Celá sklíčená mamince prozradila, že prý v tom domě za záhadných a tragických okolností umírají lidé. „Musíte se mít na pozoru.

To místo je prokleté. I toho před vámi v něm stihla smrt.“ Měla nejspíš na mysli zesnulého manžela té mladé vdovy. Rodiče netušili, jak zemřel. Tehdy se na to ženy neptali, protože jim to přišlo netaktní a nedůležité.

Maminka se trápila

Maminka byla tím zjištěním zaskočená. Tatínek ji uklidňoval, že prý to jsou určitě jen místní drby a ať se kvůli tomu netrápí, ale matka byla čím dál sklíčenější. Ona těmto věcem, na rozdíl od tatínka, přikládala velký význam.

Najednou jako by měla z našeho domu strach. V noci nemohla spát, říkala, že se každou chvíli budí a srdce jí buší hrůzou. Byla bledá, pohublá, až jsem měla strach, jestli není třeba nemocná.

Tatínek povídal, ať prý nemám obavy, že si to maminka jen celé moc bere a že prý bude všechno zase brzy v pořádku. Ale nebylo…

Smutné neštěstí

Pár dní nato upadla maminka na schodech a praštila sebou o zem. Díky bohu to skončilo jen pohmožděným zápěstím. Tatínek říkal, že určitě jen zakopla, že to byla nešťastná nehoda, maminka mi však pověděla, že měla pocit, jakoby ji někdo nebo něco strčilo.

Několik dní poté však došlo k mnohem větší a smutnější tragédii. Náš pes Flek spadl do studny a zahynul. Jeho smrtí ale katastrofy nekončily.

Začala pátrat

O letních prázdninách k nám přijela na návštěvu teta Irma, matčina sestra, i se svým osmiletým synem Bořkem, na kterého spadlo vosí hnízdo. Vosy ho ošklivě pobodaly, až jsme museli jet na pohotovost.

„Vidíte, došlo na má slova,“ říkala rodičům stará Blažková, když na ni náhodou narazili na ulici. „Kdybyste se odstěhovali, nic z toho by se nestalo.“ To už bylo na maminku příliš a rozhodla se, že zjistí o minulosti domu a jeho obyvatel víc.

Farář promluvil

Upekla domácí jablečný závin a vypravila se za místním farářem, aby mu vylíčila, k čemu všemu došlo poté, co jsme se do onoho domu nastěhovali. Byla přesvědčená o tom, že on jediný jí může poskytnout pravdivé informace a třeba nám i nějakým způsobem pomoci.

Farář se nejprve zdráhal mamince o všem říci, sám prý nevěděl, do jaké míry může oněm historkám, které kolem domu kolovaly věřit, ale maminka na něj naléhala tak dlouho, až jí to nakonec všechno pověděl. Dům prý při odsunu Němců proklela jeho majitelka.

Stará paní údajně poklekla před domem a proklela všechny, kdo se do domu v budoucnu nastěhují. Každou rodinu prý stihne neštěstí.

Vyhledala čarodějku

Maminka se vrátila z návštěvy u faráře a byla ještě ustaranější a pobledlejší než předtím. Všechno, o čem se dozvěděla, hned sdělila tatínkovi. Ten však těm řečem nevěřil ani za mák. Považoval je za místní vesnické drby a smál se jim.

Maminka však byla přesvědčená o tom, že původ všech nehod, které se nám v domě staly, je ve kletbě staré Němky, a tak se rozhodla požádat o pomoc jednu vědmu a čarodějku, která žila ve vedlejším městečku a byla ve zdejším kraji proslulá.

Ochranný rituál

Na den, kdy se slaví Dušičky, přišla čarodějka Regina k nám domů. Tatínka maminka raději vyhnala do hospody a mě dala na hlídání k sousedce. Co se dělo pak, vím jen z jejího vyprávění.

Nejprve prý z kamenů utvořily kolem domu kruh a pokaždé, když kámen položily na zem, pronesly jakési zaříkávadlo. Pak se vrátily do domu a udělaly na zemi v obýváku kruh ze svíček a následně paní Regina pronesla opět nějaké zaklínadlo. Nakonec dala mamince jakési amulety, které jsme měli všichni nosit na krku.

Stařena ho vyděsila

Tatínek to samozřejmě odmítl. Asi týden nato se vracel pozdě večer domů, když se mu na cestě zjevila podivná stařena. Když ji míjel, skočila mu po krku a začala ho škrtit. Sípavým hlasem opakovala:

„Vyhnali jste mě z domu a budete toho litovat!“ Měla prý velikou sílu atatínek musel vynaložit veškeré úsilí, aby ji odtrhl. Druhý den na něj spadl v lese kus stromu. Když se vrátil z nemocnice, začal amulet kolem krku konečně nosit. Pak už se nic zlého nestalo.

Jolana B. (50), Chomutov