Domů     Jeho příjmení jsem nezapomněla
Jeho příjmení jsem nezapomněla
3 minuty čtení

Chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh, který se stal už hodně dávno. Vyprávěla jsem ho svým dětem a dnes i vnoučatům.

Všechno to začalo, když jsem po maturitě nastoupila do svého prvního zaměstnání. Stejně jako moje maminka, tak i já jsem vystudovala zdravotnickou školu. Už jako malá jsem chtěla pomáhat lidem a zachraňovat životy.

A jelikož moje maminka byla lékařkou, trávila jsem s ní v nemocnici mnoho času. Toto prostředí mi bylo blízké a vůbec ve mně nevzbuzovalo strach a odpor jako u většiny jiných lidí.

Kluk z nemocnice

Maminka byla v nemocnici primářkou na dětském oddělení, a když zjistila, že se uvolnilo místo sestry na jednotce intenzivní péče, což bylo zrovna v době, kdy jsem školu dokončila, domluvila mi tam pohovor.

Uchazečů o místo bylo více, tak jsem si moc šancí nedávala. Nakonec místo získala dívka starší než já, co už měla dva roky praxi v jiné nemocnici, ale protože nemocnici chyběl člověk na ARO, umístili mě tam.

Brzy jsem přišla do kontaktu s těžkými úrazy.První víkend, co jsem sloužila noční, přivezli mladíka, jmenoval se Jakub, po těžké autonehodě. Byl v bezvědomí a musel se okamžitě podrobit náročné operaci hlavy. Naštěstí to dopadlo dobře.

Jakuboperaci přežil a následně ho převezli na mé oddělení. Když přišel k sobě, začali jsme se postupně seznamovat. Líbil se mi a zdálo se, že i já mu jsem víc než sympatická.

Už se neozval

Často jsem v nemocnici zůstávala i po službě, abych mohla být s ním. Někdy jsme se šli projít do parku, jindy jsme hráli karty nebo jsme si jen tak povídali. Jakubův zdravotní stav se rychle zlepšoval.

Po měsíci z nemocnice odešel, ale ještě předtím jsme si vyměnili adresy a telefonní čísla. Jenže Jakub se už neozval. Já jsem se nakonec zamilovala do jiného kluka.

Toho jsem si pak i vzala, měla s ním děti a prožila po jeho boku krásných třicet let, než nečekaně zemřel a já se stala vdovou.

Nová pacientka

Osud ale chtěl, abych se s Jakubem ještě jednou setkala. Bylo mi osmapadesát a v nemocnici jsem pracovala jako vrchní sestra. Zrovna jsem pročítala karty pacientů, když mě na jedné z nich praštilo do očí jméno nově přijaté pacientky.

Hned jsem si vzpomněla na Jakuba. Ta dívka totiž měla stejné příjmení jako on, které bylo dosti neobvyklé. Druhý den při vizitě jsem sebrala odvahu a zeptala se jí, jestli Jakuba nezná.

Druhá šance

Nejprve na mě překvapeně zamrkala, ale pak přikývla. Byl to její strýc. Požádala jsem ji, aby ho pozdravovala od sestřičky, která ho kdysi ošetřovala. Pár dní nato někdo zaklepal na dveře sesterny. Byl to Jakub. Starší, šedivější, ale pořád šarmantní.

Usmál se na mě a řekl, že mě rád vidí. Vzpomínali jsme na staré časy a povídali si o našich životech. Znovu mě požádal o telefonní číslo a slíbil, že zavolá. A tentokrát to opravdu dodržel…

Kateřina H. (71), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může