Domů     Musela jsem mít několik milenců
Musela jsem mít několik milenců
3 minuty čtení

Být věrná nebylo nic pro mě. Toužila jsem svést každého chlapa, kterého jsem viděla. Jen tak – ze cviku!

Tyhle časy jsou už bohužel pryč. Ráda na ně ale vzpomínám a za nic se nestydím. Jsem už zkrátka taková. Chlapy jsem střídala jako spodní kalhotky, klidně jsem udržovala známost s několika najednou.

Lépe řečeno jsem s nimi spala, protože na nějakou velkou lásku nezbýval čas. Byla jsem docela hezká, nedalo žádnou práci sbalit kluka na noc, dvě, na týden. Pak se do mě jeden strašně zamiloval.

Byl nezkušený, s holkama to neuměl, ale o to víc dával průchod svým citům. Uháněl mě jako jelen v říji, a i když jsem ho dlouho odmítala, nedal se zahnat. A tak byla svatba.

Karel se živil jako hasič, já byla vyučená švadlena, takže žádnými velkými příjmy jsme nedisponovali. Když se narodila dcera, bylo ještě hůř. A tak začal Karel podnikat. Pronajal si prostory a investoval do ní veškeré peníze, dokonce si i dost půjčil.

Ale nesměl by to být ňouma Karel, aby ho majitel nemovitosti nevypekl. Ukázalo se, že žádným skutečným majitelem není, a tak jsme o všechno přišli.

Hodný, ale ňouma!

A tak jsem vyrazila do společnosti. Karel, který poctivě hlídá naši malou Gábinu, ani nemukal, protože si byl vědom toho, jak mě zklamal. A zase jsem si vytvořila arzenál milenců. V pondělí Petr, ve středu Dušan a pátky patřily Slávkovi.

Víkendy jsem trávila doma, přece jenom mě dcera potřebovala, a tu jsem šidit nechtěla. I s Karlem jsme se nějak usmířili. Ano, byl hodný, oddaný, ale tak strašně nudný! Stále si namlouval nějaké milosrdné lži. Klamal sám sebe, jen aby se tolik netrápil.

Mě však mezi tím zrál v hlavě plán. K jeho realizaci jsem však potřebovala Karlovu spolupráci. „Hele, Karle, dám ti na výběr. Buď ti budu zahýbat a ty z toho nebudeš nic mít, nebo ti budu taky zahýbat, ale mohli bychom na tom vydělat.

Co si vybereš?“ Karel na mě zíral a do očí se mu draly slzy. Pak jsem mu vyložila svůj nápad. Dvakrát třikrát týdně odvezeme dcerku večer k babičce, zajde si na pivo a já si domů přivedu amanta. Ale ne zadarmo, na dřevo musí položit tři tisíce.

A tak nám nastaly časy hojnosti. Některý muž byl se mnou tak spokojený, že i nějakou tisícovku přihodil. Moje služby se mezi klienty rozkřikly, takže mi posílali i svoje kamarády a známé. Koupili jsme si nové auto a můj šatník by mi mohla závidět i žena premiéra.

Jako věrný psíček

Tak to trvalo deset let. Náš vztah s Karlem se ale změnil. Byl tak nudný a takový slaboch! Jiný chlap by mi dal pár facek, ale on? Jenom fňukal a byl mi oddaný jako římský otrok. Dnes už tenhle přivýdělek neprovozuji.

Zestárla jsem a klienti začali dávat přednost mladší konkurenci. Mám milence, nezapírám, ale jen jednoho a nic mi za to neplatí. Gábinka je skoro dospělá a o ničem neví. Prostě jsme navenek taková normální vyčpělá rodinka.

Karel je ale stále věrný jako ten starý opelichaný pes. Chodí do práce a z práce, nikoho nemá, jen tu hospodu. Ale to mu nemůžu vyčítat, vždyť jsem ho to sama naučila!

Věra (41), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která