Domů     Moje lež byla milosrdná
Moje lež byla milosrdná
3 minuty čtení

Rodiče nám vštěpovali, že lhát se nemá, já jsem ale lhala kvůli svému bratrovi od dětství. Mnoho let jsem jim namlouvala, že je zdravý a má se dobře, I když byl už dávno po smrti.

Jako malá jsem za svého bratra Pavla žehlila většinu jeho průšvihů. Jen co dospěl, tak se Pavel odstěhoval a našel si skvělou práci. Domů jezdíval jednou za měsíc na víkend se svou ženou Radkou. Vyprávěl příběhy z velkoměsta, které jsme hltali jedním dechem.

Jenže pokaždé když odjel, tak rodičům zmizely peníze nebo nějaká cennost. A jednou se po bráchovi slehla zem. Pavlovi něco muselo stát! Shodli jsme se doma a já se za ním rozjela.

Na adrese, kterou nám sdělil, nebydlel a v hotelu, kde tvrdil, že pracuje, o něm nikdo neslyšel. Podařilo se mi najít Radku, která se přiznala, že s Pavlem už nežije. Ukázala mi ale, kde bratr bydlí. Ten zfetovaný kluk přece nemůže být on!

Nechápala jsem, jak se z našeho Pavla mohla stát taková troska. “Půjdeme domů a pomůžeme ti,“ chlácholila jsem ho. Rodičům jsme řekli, že má Pavel žlučníkové kameny a rozešel se s Radkou, a to ho tak sebralo.

Maminka ho obskakovala a překypovala starostlivostí, ale Pavel byl jen zamčený ve svém pokoji. Tak tomu bylo měsíc, až jsem po jednom návratu ze školy našla náš byt totálně vykradený.

Rozjela jsem se do Prahy a bratra objevila v jeho feťáckém doupěti úplně zdrogovaného. Stačil mi jen sdělit, že si vzal větší dávku, aby nás už netrápil. Na jeho záchranu bylo pozdě.

Kromě výslechů u policie stál přede mnou hrozný úkol – říct krutou pravdu rodičům. Vymyslela jsem si proto, že bratr emigroval…

Čekali každý den

Každý den se vrhala maminka ke schránce, zda bratr nenapsal. A tak jsem dělala to, co vždycky. Zasedla jsem k psacímu stroji a napsala rodičům Pavlovým jménem dopis.

Jeho písmo jsem napodobila věrohodně a požádala kolegyni, která jela do Londýna, aby dopis poslala. Když rodiče četli, jak se má dobře, že žije v Anglii, kde si sehnal práci, úplně zjihli a já najednou věděla, že dělám dobře.

Od té doby jsem jim psala každý měsíc. Vyhledala jsem si známého, který díky své profesi hodně cestoval a domluvila s ním, že bude z každé země posílat jako Pavel pohled nebo dopis.

Maminka si je schovávala jako cenný poklad a když jí bylo smutno, tak je vyndala a dlouho si je prohlížela. Rodiče zemřeli ještě před revolucí a nikdy se nedozvěděli, jak jejich syn dopadl. S mojí lží se jim žilo lépe. Když maminka umírala, řekla mi:

„Jsem tak ráda, že se má Pavlík dobře. Až ho jednou uvidíš, vyřiď mu, že jsem na něj pyšná a že jsme ho měli moc rádi!“

Blanka (57), Domažlice

Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika