Ráda si pohrávám s kyvadlem a vykládací karty mi také dělají často společnost. Občas za mnou někdo přijde pro radu. Hledání zatoulaných zvířat není výjimkou.

Pro mě je velmi obtížné vyprávět nebo psát veselé příhody, protože se jako lidová léčitelka a kartářka denně setkávám spíše s bolestí, starostmi a lidským utrpením. Rozdávat úsměv, pohodu a laskavé slovo, které hřeje, je mým posláním.

Každý den, když otevírám svou ordinaci, jsem připravená utěšovat a dodávat naději. Jednou mi zazvonil u dveří starší manželský pár. Přešlapovali rozpačitě na prahu a nevěděli, jak vyslovit své přání.

Vyrazil ze dveří

Nakonec se slova chopil muž: „Dozvěděli jsme se, že byste nám mohla pomoct. Ztratil se nám totiž pejsek, který slyší na jméno Mates.. Už dva dny nebyl doma. Máme ho strašně rádi.“ Paní nevydržela napětí té smutné zprávy a rozplakala se.

Snažila jsem se manžele uklidnit. Slíbila jsem, že udělám vše, co bude v mých silách a pozvala je dál. „Pejsek se držel vždy doma, nevíme, co ho to napadlo,“ rozpovídala se paní vzlykavě.

„Manžel šel s košem a když se dveře pootevřely, najednou vyběhl a už se nevrátil. Tohle nikdy neudělal!“ Položila jsem před ně balíček cikánských vykládacích karet a ze sametového pytlíčku vytáhla kyvadlo.

Byl jim na blízku

Nad namalovanou mapkou jsem kyvadlem zkoumala místa, která manželé uváděli jako pravděpodobná. Tam chodili nakupovat! Tam ke známým! Tuhle na procházku k vodě… Žádné z typovaných míst to ale nebylo.

Přesto kyvadlo stále opakovaně ukazovalo nejbližší okolí bydliště. „Vidíte sami,“ povídám, „váš pejsek nebude daleko. Znovu projděte do jednoho kilometru všechna známá místa, kam jste s pejskem chodili.

Pejsek je zdráv a brzy se setkáte, o tom nepochybujte.“ Manželé pookřáli a odcházeli ode mě s nadějí. Ještě chvíli jsem přemýšlela, kam by mohl Mates běžet, a proč se domů nevrací? Drží ho snad někde násilím? Kyvadlo opakovaně tvrdilo, že nikoliv. Že je šťastný a spokojený.

Už žádnou dietu!

Následující den mi podali manželé telefonicky radostnou zprávu. Pejsek se skutečně našel. „Představte si, paní,“ sdělovali, „byl hostem v restauraci, kde si pochutnával na místních specialitách.

Na doporučení veterináře jsme našemu Matesovi nasadili dietu, protože měl nadbytečnou váhu a hrozilo mu zhoršení zdravotního stavu. Zřejmě pohoršen utekl do místní putyky, kde ztracené kilogramy rychle dohnal, a ještě přibral.

Majitel podniku nám při šťastném shledání s naším pejskem suše oznámil:“ Váš pes snědl dvanáct knedlíků se svíčkovou, tři karboše, utopence a šest párů s hořčicí“

Renáta (63), Slaný