Našla jsem návod v knize, jak probudit vzpomínky z minulého života. Musela jsem si ho vyzkoušet. Nikomu bych to ale nedoporučovala. Vzpomínka na mou smrt byla děsivá.

Po přečtení knihy R. A. Moodyho jsem se začala zajímat o převtělování. Jelikož byl v jejím závěru uveden návod na autosugesci, neváhala jsem ji na vlastní kůži vyzkoušet.

Asi ve čtyři hodiny odpoledne jsem tehdy uvolněně ulehla na posteli a spustila magnetofon s mou vlastní nahrávkou autohypnotické regrese, kterou jsem si podle návodu v knize natočila. Hypnóza fungovala bezvadně a já se cítila přirozeně a bezpečně.

Jen jsem poslouchala svůj vlastní hlas z magnetofonu a prováděla své vlastní příkazy.

Cítila jsem i vůni

Po uvolnění celého těla jsem se ocitla v krásné krajině. Všude kolem se rozprostíral les a louky plné vůně a slunce. Poté se můj astrální dvojník, který se odpoutal od mého těla, vznesl do výše a letěl…

Když mé nohy stanuly opět na zemi, byla jsem ve svém minulém životě. Vůbec o tom nepochybuji, neboť tento prožitek byl tak barvitě skutečný, že jsem cítila i vůně a větřík vanout,.

První, co jsem viděla, byly moje nohy obuté do sandálů, a pak sloupy všude kolem. Poté jsem začala rozeznat lidi. Bavili se kolem mě a já stála před schůdky, nad nimiž byl trůn. Náhle mě kdosi chytl za rameno a donutil pokleknout.

Spatřila jsem obličej muže s helmicí na hlavě. Můj hlas v magnetofonu mě právě v tu chvíli vyzval, abych se snažila najít někoho, kdo mi byl v onom životě blízký. Rozpoznala jsem plačící ženu a vousatého a strhaného muže. Srdce se mi sevřelo. Pochopila jsem, že to jsou mí rodiče.

Zabili mě v lázních?

Náhle jsem se na pokyn z magnetofonu přenesla v čase a ocitla se sice ve stejném životě , ale o něco později. Nacházela jsem se v lázních. Na sobě jsem měla dlouhý bílý háv. Přede mnou se skvěl bazén. Kolem byly ve velkých nádobách vysazené neznámé rostliny.

Svlékla jsem se a vstoupila do vody. V tu chvíli přistoupil ke mně muž a cosi mi rozrušeně říkal. Vyběhla jsem z bazénu a oblékla se. Když jsem se právě chystala odejít z místnosti, objevili se tři ozbrojení muži. V panické hrůze jsem začala utíkat.

Cítila jsem smrtelné nebezpečí. A právě v tom okamžiku mi hlas z magnetofonu přikázal, abych meditaci ukončila a vrátila se zpátky do přítomnosti. Dlouho jsem ležela a nemohla se vzpamatovat. Přemýšlela jsem o tom, co jsem právě prožila.

To proto mám takovou fóbii z bazénů a dokonce i vany u nás v bytě? Říkala jsem si. Dohonili mě snad a zabili? Jsem ráda, že jsem to trauma prožít znovu nemusela a díky nahrávce se vrátila do tohoto života právě včas.

Klára (38), Čáslav