Domů     Sesterská šikana
Sesterská šikana
3 minuty čtení

Dosti se píše o šikaně mezi spolužáky i mezi žákem a učitelem. Chtěla bych Vám napsat o šikaně mezi sourozenci, která ovlivnila celý můj život.

Psal se rok 1944, kdy mi umřel otec. Mámě bylo tehdy 38 roků a zůstala na nás pět sourozenců sama. Nejstarší sestra měla tehdy 15 roků.

Když jsem byla větší, tak mi máma řekla, že když otec umíral, tak měl obavy, jak bude máma zvládat výchovu nejstarší dcery, která byla vzpurná, lenivá a mámu vůbec neposlouchala. My mladší jsme ji museli poslouchat.

Já jsem se sestrou spávala na jedné posteli, a když jí bylo 16 roků, začala se toulat po nocích, a když se vrátila prokřehlá, tak si mě zmáčkla mezi kolena, a tak mě zahřívala. Nesměla jsem se ani pohnout, jinak jsem dostala herdu do zad.

Musela jsem za ni dělat od svých osmi let různé věci. Třeba jít pro vodu. Tehdy se chodilo na vesnici s kbelíky ke studni. Vzpomínám si, jak jsem nesla vodu a ona stála za bránou s kamarádem, kterému říkala:

„Podívej, jak jsem si ji vycvičila.“ Stále mě ponižovala a za každou maličkost mi dávala facky, když jsem ji neposlechla. Měla jsem tmavé vlasy a ona mi nařídila, abych si lehla na dřevník a opalovala se, abych byla jako cikánka.

Mně začalo být špatně, zvracela jsem a dlouho jsem nesnášela slunce. Máma se jí bála. Sestra byla dosti vyspělá a silná. Když se jednou vrátila v noci domů, máma jí domlouvala a ona ji začala nadávat a škrtit ji. Kdyby sourozenci nezasáhli, tak by se stala tragédie.

Mě stále ponižovala, nadávala mi, takže se ze mne stalo bojácné a zakomplexované děvče. I ostatní sourozence šikanovala. Když ještě chodila do školy, tak přemluvila nejstaršího bratra a přestali do školy chodit.

Máma sestře pohrozila, že ji pošle na převýchovu, tak zase začala školu navštěvovat. Nerada se však učila, i když sháněla a četla samé romány. Já jsem velice ráda recitovala a vyhrála jsem soutěž s básní Pavla Kohouta Růže a krev. Stále ji umím nazpaměť.

V patnácti letech jsem šla na učiliště a později jsem si doplnila ve svém oboru středoškolské vzdělání s maturitou. Byla jsem v tomto oboru zaměstnaná 35 roků. Pak jsem šla do důchodu a dál jako důchodkyně pracovala do 62 roků.

Jsem již 33 roků vdovou. Mám tři děti, které mají své rodiny. Mám sedm vnoučat a jedno pravnouče. Jsem celkem spokojená, ale nerada vzpomínám na dětství, které hodně ovlivnilo můj život. Je mi 78 roků.

P. S. To, co jsem napsala, je jen zlomek, co jsme jako sourozenci mé sestry prožívali. Vyprávění by dalo na celý román.

Helena S. (78), Valašské Klobouky

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud