Když šel syn Honzík do první třídy, nebylo to zrovna jednoduché období. Byla jsem na něho sama, pracovala jsem do úmoru, aby měl všechno. Bláhově jsem se domnívala, že mu fakt, že nejsme úplná rodina, dokážu uspokojivě vynahradit. Naivně jsem si předsevzala, že budu-li pracovat za dva, vydělám dost na to, abychom v ničem netrpěli nedostatkem. Byl to absolutní nesmysl. Dřepěla jsem v kanceláři n

Manžel mi tvrdí, že jsem intrikánka, ale myslí to dobře, proto se na něho nezlobím. A co jsem tedy vyvedla? Zabránila jsem synovi, aby si vzal zlatokopku. Kolikrát za život asi tak můžete ženit syna... Když si to sedne, tak to může vyjít jenom jednou. Ne že bych mu přála nějaké turbulence v životě, které znamenají rozvody a sňatky, ale byla jsem nastražená, aby to jednou bylo. Chráním syna

Už se mi nechtělo žít. I kdybych se z nemocnice nějakým zázrakem vrátila domů, nikdo tam na mě nečekal. Bylo mi smutno. Ležela jsem ve špitále s moc ošklivou diagnózou. Moc ošklivou. Bylo velmi pravděpodobné, že se už domů nevrátím. Útočily na mě myšlenky černé jako noc a nebylo v mých silách je odehnat. Protože i kdybych se odtud náhodou nebo spíš zázrakem odbelhala na vlastních nohou, kam

Slyšeli jsme o tom, ale nevěřili. Museli jsme si to vyzkoušet na vlastní kůži. S manželem jsme se ubytovali v zámeckém pokoji a v noci jsme skutečně strachy nespali. Když za mnou přišel Milan s nápadem, abychom na víkend někam vyrazili, byla jsem nadšená. A když z něho navíc vypadlo, že zkusíme zámeček v Letovicích, o kterém se tvrdí, že noci na tomto panství jsou dobrodružné, chtěla jsme to zk

Zabloudila jsem v lese a únavou usnula pod velkým stromem. Najednou se přede mnou zjevil starý muž a za kus jídla a za pití se mi bohatě odměnil. Miluji procházky přírodou, ráda se jen tak toulám po lese a vnímám ten klid. Tehdy jsem ale zašla moc daleko, to místo jsem neznala a nechala se zlákat do hlubokého lesa. Usnula jsem Jídla jsem sice s sebou měla dost a pití taky, ale nemohla jse

Věděli jsme, že se cítí sama a přáli jí náhradu za jejího zesnulého manžela. Ona si ale našla parazita, který ji jen využívá. Musíme se ho zbavit! I když je moje dcera už dávno dospělá, mám nutkavou potřebu ji i teď vychovávat. Našla si totiž o dvacet let mladšího chlapa, který se na ni přilepil jako pijavice. Iveta je inteligentní, takže to musí vidět také. Nejde mi na rozum, proč si to necháv

Poznali jsme se přes seznamku, ze začátku se mi jevil jako slušný muž. Vyklubal se z něj ale podvodník, který vyhledával přes internet osamělé ženy. Proto si tak střežil své soukromí. Od rána jsem byla nervózní a myslela jen na to, jestli bude skutečně tak sympatický, jak se jeví na fotografiích, které mi posílal. Od mého rozvodu s despotickým manželem uplynuly čtyři roky a už jsem moc toužila

Myslely jsme, že nějaký zraněný člověk zoufale volá o pomoc, a tak jsme mu ji zavolaly. Byl to ale omyl, díky kterému jsem alespoň poznala svého budoucího manžela. Se sestřenicí jsme se po mnoha letech vypravily do míst, kam jsme jako malé jezdily pravidelně k prarodičům. Chtěly jsme tam strávit několik dní a  ubytovaly se v pěkném penzionu. „Co kdybychom se podívaly do toho lesa, kam jsme chod

Na ten strašlivý zážitek nikdy nezapomenu. Nocovala jsem ve starém hotýlku, který měl divokou minulost. A ta se v noci probudila. Můj zážitek se stal už před více než čtyřiceti lety, ale dodnes kvůli němu mívám záchvaty paniky a hrůzy. Bojím se, že se toho už nikdy úplně nezbavím. Byla jsem tehdy na pětidenním zájezdu s kamarády v Tyrolsku. Všichni jsme se na ten výlet moc těšili, protože jsme

Hledala jsem hrob bývalé spolužačky a prožila jsem něco strašlivého. Chtěla jsem se dostat rychle pryč, ale nevěděla jsem, kudy se dát. Když jsem byla na základní škole, byla mojí nejlepší kamarádkou Romana. Byly jsme skoro jako sestry. Vždy jsme tu byly jedna pro druhou, pomáhaly jsem si, radily jsme si, zkrátka jsme se na sebe mohly vždycky spolehnout. Po škole se naše cesty rozdělily T