Když jsem byla malá, chodívala jsem do školy kolem zanedbané chalupy s chatrným plotem. Koukaly jsme si do očí s krásnou fenou, která tam smutně žila. Na konci naší ulice bydlel nerudný, zamračený děda. Nosil prehistorický vatovaný kabát, tepláky a čepici zmijovku. Domek mu divže nespadl na hlavu, zahradu nechal zarůst kopřivami a vysokou trávou. Měl psa, a když jsem chodila kolem toho jeho

Bydleli jsme v tom domku jen krátce, když nás začaly budit podivné zvuky. Viděli jsme stíny, které jednou vyzvaly k tanci také mou tchyni. V novém domečku jsme bydleli už čtyři měsíce. Stavěli jsme ho několik let a už jsme se s manželem a dětmi nemohli dočkat, až se konečně nastěhujeme. Na každý kout jsme tu přiložili ruku k dílu, byl to náš vysněný dům, náš nový domov. Manžel si tu vybudoval v

Nastěhovala se do našeho domu, a od té doby jsem začala procházet děsivými stavy. Vždycky na mě zírala svýma uhrančivýma očima. S manželem a dětmi jsem si žila dobře. Měli jsme hezký byt v paneláku, já práci, která mě bavila, manžel dobře vydělával a obě děti byly šikovné. Tak tomu bylo do té doby, než se do našeho domu nastěhovala podivná matka samoživitelka. Párkrát jsem ji viděla, jak sbí

Magické oko jsem si koupila na dovolené v Tunisu a věřila v jeho sílu. Zázraky se opravdu jen hrnuly. Až mi pak amulet náhle zmizel. Ukradli mi ho. Do Tunisu jezdím léta hrozně ráda. Pro dovolenou u moře jsem si tehdy, stejně jako každý rok, vybrala Mahdii. Jednoho dne jsme se po večeři vydali s manželem na krátkou procházku po okolí. Tuniští obchodníci nás lákali do svých krámků, my jejich

Zastavil jsem stopaři. Byl to divný chlapík. Vypadal, jako kdyby už nebyl z našeho světa. Netušil jsem, že jsem vážně vezl nebožtíka na druhý břeh. Na poslední chvíli jsem dupl na brzdu! V záři reflektorů se objevila jedna z nejpodivnějších bytostí, které jsem kdy potkal. V první chvíli jsem si myslel, že mám co do činění se sebevrahem. Doslova mi skočil před auto. Svezete mě? Neuvěřiteln

Vlaďka a já jsme byly nejlepší přítelkyně. Nebylo mezi námi nikdy žádné tajemství. Přála jsem si, aby to tak zůstalo napořád, ale k jedné z nás se štěstěna na dlouho otočila zády. Znaly jsme se od školky. Vlaďka byla sirotek, o kterého se starala jedna starší bezdětná paní. Já jsem byla z dobré rodiny, můj otec byl taxikář, maminka pracovala na úřadě. U nás doma vládla pohoda, rodiče se měli rá

Náš Honza se nejprve utápěl v alkoholu. Moc jsme ocenili, když přestal. On je ale teď protivným abstinentem, který zkazí každou legraci. Syn Honza měl léta problémy s alkoholem. Pil hodně už v mládí a pak se to stupňovalo. Po třicítce, už nebyl víkend, kdy by nešel na nějaký mejdan. Alkohol byl jeho denní chleba. Mělo ho napadnout, že si takový životní styl vybere svou daň, ale byl slepý a n

Léta jsme si žili v pohodě. Náš život se ale zničehonic zvrátil do napjatých emocí. Dcera nevydýchala, že její táta zaměstnal svou bývalou ženu. S Petrem jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme se do sebe v době, kdy byl ještě ženatý a já byla sama s malou dcerou. Petrova bývalá žena Věra nenesla rozvod dobře a dlouho se snažila, aby se k ní vrátil. Měli společně syna Radka, který mě nemusel

Měla jsem pracovitého muže, dvě děti, pěkné bydlení, přesto jsem spokojená nebyla. Láska se z našeho vztahu vytratila a rozvodu jsem se bála. Moje rodina totiž byla silně věřící… S Tomášem jsem se seznámila v tanečních. Byl to milý kluk, povídali jsme si o svých snech a životních přáních. Já jsem byla jedináček, pocházela jsem ze silně věřící rodiny a můj otec byl na výběr mého budoucího partne

Nikdy jsem neměla peněz na rozhazování, ale své dceři jsem dopřála všechno, co bylo třeba. Léto na chalupě budu opět trávit sama. Tak moc bych si přála, aby tam se mnou byli mí dva vnoučci. Chodili bychom do lesa na houby a dříví. Odpoledne se koupali v rybníku a večer si opekli buřty na ohýnku. Jenže to prý nejde. Do takové barabizny se synové mé dcery přece nehodí. Ano, ta chata, kterou vlast