Žila jsem v tom domě krátce a neznala všechny nájemníky. Když jsem poznala paní sousedku, zdála se mi milá, jen trošku zmatená... Nastěhovala jsem se do bytu po babičce. Byl to krásný byt, ale zoufale volal po úklidu. Babi byla typický zástupce starší generace, skladovala vše, co už nepotřebovala, pro případ, že by se to mohlo někdy ještě hodit. A tak byl její byt plný starého haraburdí. A jak

Najít dnes uplatnění na trhu práce není vůbec snadné. Své o tom ví i můj vnuk. Jeho žena Alena se po mateřské marně snaží vrátit do práce. Bohužel se ukazuje, že za ty roky doma naše Alena leccos zapomněla. Nic neumí, proto ji nikde nechtějí. Vnuk manželku přemlouvá, aby vzala cokoli, protože jim docházejí peníze. Největší problém spočívá v tom, že se jeho žena neumí, nebo dokonce nechce při

Mám dva syny. Jednoho jsem příliš rozmazlila a teď se mi to vrací. Nedokážu ho vyhodit ze svého domu, připadám si jen jako jeho služka. Když mi před rokem zemřel manžel, syn Pavel mi přispěchal hned na pomoc. Nastěhoval se ke mně a já věřila, že mi pomůže zahnat smutek. Druhý syn Karel má totiž rodinu a bydlí na opačné straně republiky. Pavel je mladší, v dětství býval často nemocný, tak jsm

S manželem jsme se začali odcizovat, dokonce na mě začal být hrubý. Ze zoufalství jsem navštívila astroložku, a ta mi dala naději, že bude líp. Naše krize začala být neúnosná. Hádali jsme se s manželem denně kvůli hloupostem. Děti už s námi nebydlely a já cítila hroznou potřebu si o tom s někým popovídat. Kolegyním v práci jsem se svěřovat nechtěla, vytáhla jsem tedy na víno svoji nejlepší kama

Pracovala jsem v domově pro seniory a oblíbila si tam starou milou paní. Jedné noci se mi o ní ale zdál děsivý sen. Ukázal se jako varování. Pracovala jsem léta v domově pro senio­ry. Poznala jsem za tu dobu mnoho různých stařečků, ale jedna žena se mi zapsala do paměti nejvíce. Byla to paní Svatava. Měla jsem ji jako svou skutečnou babičku. Vyprávěla mi o svém životě, o svém manželovi, o dě

Čtyři dny se ty dvě trmácely vlakem, od hranic je jakýsi dobrodinec odvezl do Prahy. Pak přišlo to nejhorší: Ola a kočka se musely rozloučit. Domnívala jsem se, že vedu obyčejný život, místy až trochu nudný, ale po loňském 24. únoru jsem došla k závěru, že jsem vlastně šťastná žena. Pracuji jako servírka v malé, příjemné restauraci, mám devětadvacetiletou dceru, která vylétla z hnízda a žije s 

Byla jsem v „telecích letech“, puberťačka jako hrom. Když jsem zjistila, že se do mého milovaného pokojíčku přistěhuje jakási Helena, byla jsem nešťastná. Bylo mi čtrnáct. Puberťačka se vším všudy. Přemýšlela jsem, zda jsem hezká (připadalo mi, že ne) a jestli by se ve třídě našel aspoň jeden kluk, třeba i menší než já, kterému bych se líbila (připadalo mi, že ne). Topila jsem se v citových

Žila jsem si už svůj poklidný život důchodkyně, když ho pěkně rozvířila neuvěřitelná náhoda. Dnes jsem ráda, že jsem ji tehdy chytla za pačesy. Sedím u svatebního stolu spolu s celou rodinou a dvěma vnoučaty. Řeklo by se, normální svatební hostina, tak o co jde? Já totiž sedím v čele toho stolu a jako čerstvá nevěsta jím společnou lžící polévku se svým manželem. První svatba v životě. Špatné

Poté, co jsem ovdověla a onemocněla, jsem nedoufala, že mě ještě něco pěkného potká. Pak jsem ale našla muže, který mi vrátil smysl života! Doufám, že můj příběh poslouží vašim čtenářkám jako důkaz o všemocné síle lásky a o tom, že dokud jsme tady na světě, může se stát cokoli. Hlavní je mít pevnou vůli a víru. Vždy nás totiž může potkat krásný a hluboký cit, bez ohledu na stáří. Nic mi nesc

Nabrala jsem víc, než bych chtěla. Samotnou mě to trápí. Jsem v jednom kole, manžel mi nepomůže a teď mě zradila i kamarádka. Nikdy jsem nebyla žádná Twiggy, ale byla jsem pěkná ženská krev a mlíko. Nikdy jsem si se svojí postavou moc hlavu nelámala. Teď jsem ale vysloveně nešťastná. V přechodu jsem nabrala 20 kg a jsem tak teď vysloveně tlustá. A můj manžel, místo toho, aby mě podpořil, jako j