Můj život nebyl zrovna růžový. Už to bylo pár let, co jsem se rozešla s partnerem, se kterým jsem byla deset let. On chtěl ještě děti, ale já už ne. Nejsem fanouškem umělých oplodnění ani toho, když si ženy, které by už mohly být babičky, pořizují děti. Přijde mi to proti přírodě. S prvním manželem jsem kdysi miminko čekala. Byl to ale agresivní alkoholik a v těhotenství mě zbil tak, že jsem po

Cizí muž na ulici, po které jsem šla domů, naléhal, abych přešla na druhou stranu. Nakonec jsem ho poslechla, a to mi zachránilo život. Někdy se staneme součástí situace, pro kterou nemáme vysvětlení. Třeba já. Před sedmi lety mi naprosto cizí muž na ulici zachránil život. Byl krásný letní den a já se rozhodla, že domů z práce půjdu pěšky. Čekala jsem, až padne čtvrtá hodina, zabalím si věci a 

Během své projížďky na kole jsem si udělala přestávku na posilněnou. Nedaleko jsem zahlédla opuštěné stavení, které mě zaujalo. Dřevěná studna se stříškou, vědrem a klikou. Stála tam už desítky let. Jednoho dne toto staré dílo nacházející se u opuštěného stavení přilákalo i mě. Když jsem se ale ke studni přiblížila, uslyšela jsem ze dna podivné chroptění, které ještě zesílilo poté, co jsem nahl

S oblibou vyrážím na pěší túry i sama. Za poslední měsíce jsem však během výletů zažila chvíle, které mě pořádně vyděsily. Jsem typ, který před jízdou autem nebo šlapáním na kole upřednostňuje chůzi. Mám moc ráda pěší turistiku, ideálně tam, kde se můžu kochat krajinou. Už čtyři roky mám partnera Honzu, takže občas se vypravím někam s ním, ale také si ráda vyjdu sama. Pustím si třeba dobrou hud

Věděla jsem, že děti dokážou být kruté a ubližovat si. Střet se skutečnou šikanou však pro mě byl velmi dramatický. Nakoukla jsem potichu do nemocničního pokoje. U Zorčiny postele seděli její rodiče a tvářili se dost nešťastně. Chtěla jsem rychle raději zmizet, ale všimli si mě. „Jen pojďte dál, paní učitelko,“ pokynula mi matka Zorky. A já se až lekla jejího vlídného hlasu. Copak nikdo neví, j

Možná mi ten dopis mohl změnit život k lepšímu. Jeho pisatel se do mě zamiloval a chtěl mě lépe poznat. Bohužel mu k tomu chyběla kuráž. Ráda bych tímto apelovala na muže, aby, napíší-li milostné psaníčko dámě svého srdce, nezapomněli na podpis. Ono to potom dělá neplechu, ty nepodepsané milostné listy. Kdysi strašně dávno jsem jeden takový, napsaný na stroji, našla ve schránce. Na obálce chybě

Názory na tyto sny se různí. Moje létající sny mi ale dávaly jasně najevo cestu za štěstím. Nepřišly v době, kdy jsem dospívala. V pubertě mě pronásledovaly spíše děsivé noční můry, ve kterých mě honili různí predátoři. Většinou jsem se budila zbrocená potem a někdy i křičela hrůzou ze spaní. Maminka se mnou byla dokonce dvakrát u psychologa. V tu chvíli ale zasáhl otec a zakázal matce k psycho

Myslel jsem na ten ďábelský hlavolam, kudy jsem chodil. Až jsem se jednou v noci probudil a složil ji. Nikdy jsem nepochopil, jak se mi to povedlo? Ten propadený hlavolam jsem poprvé viděl na Slovensku, v Nových Zámcích, kousek od jeho mateřské země – Maďarska. Nudící se prodavačka držela v rukou kostku se šesti barvami a otáčela jimi. Má teta bydlela poblíž maďarských hranic, a tak se jednou h

Byla jsem moc smutná, když nás předčasně opustila. Pak se ale najednou začal v mé blízkosti objevovat ptáček, který mě všude provázel. S maminkou jsme měly krásný vztah, byla více moje kamarádka, než někdo, kdo mě má vychovávat a být na mě přísný. Mohla jsem se jí svěřit úplně se vším, nikdy neztrácela nervy a vždy pro mě měla dobrou radu nad zlato. Měla úžasné srdce a každý, kdo ji poznal, mus

Ty pendlovky jsem se rozhodla, že vyhodím. Oprava by stála příliš. Ráno se ale objevily na svém místě a po letech zase šly jako kdysi. Hned první den jsem se rozhodla z kuchyně hodiny odstranit. Nebyly funkční a jen zabíraly místo na stěně. Staré pendlovky s bronzovým kyvadlem, které nyní stálo jako by se čas zastavil. Nastěhovala jsem se do domku po prarodičích. Posledních pár let v něm byd