Se sousedem jsme se příliš neznali, paradoxně nás sblížilo, že jsem vyslechla jeho hádku se ženou. Nebyla zdaleka první, moc jim to neklapalo. Od sousedů se hádky občas ozývaly, ale tentokrát to bylo přespříliš. Soused řval, jako by ho na nože brali. Byla jsem zvědavá, a tak jsem se schovala do stodoly. Odtud se dalo pootevřenými dvířky pohodlně koukat do vedlejší zahrady, kde soused hulákal na

Dalo by se říct, že jsem prožila mládí v té nejlepší době. Po revoluci se otevřelo tolik možností. Jenže já na jednu až surově doplatila. Zajímá vás, jak to všechno začalo? Bylo mi 22 a měla jsem kamarádku Karlu, která byla o čtyři roky starší. Dvakrát byla jako au pair ve Velké Británii a lákala mne, ať jedu s ní. Když už jsem se rozhodla, že pojedu, změnila destinaci. Letěly jsme do Brazíl

Nemohu o tom mluvit, ale tíží mne to. Snad mi pomůže se vypsat. Moje milovaná dcera je nemocná. Těžce. A už to vzdává. Hned byste to vzali na sebe. To trápení dítěte. Je jedno, jestli mu jsou tři roky, nebo třicet. Stále je to vaše dítě. Lucka se potýká s těžkou nemocí. Nedávno přišla o jedno prso a pravděpodobně přijde i o druhé. Rakovina. Nikdo ji u nás neměl, tak proč ona? Mohla jsem za t

Kuba jen sedí a kouká před sebe. Bývalý sportovec, a nyní se trápí na vozíčku. Stačilo jen pár minut. Kubík byl vždy veselé dítě. Jedináček, který byl i trochu vymodlený. Vždy jsem se snažila, aby byl slušně vychovaný. Aby byl úspěšný ve škole, životě, aby pomáhal druhým. Špatně jsem mu vysvětlovala, že když se jiné děti nechovají dobře, on to nemá kopírovat. Prokletý večer, který vše změnil

S babičkou jsem měla silné pouto, které překonalo i její smrt. Dodnes slyším její hlas ve chvílích, kdy mi hrozí nebezpečí. Jako malá jsem s babičkou trávila skoro každý den. Když zemřela, bylo to pro mě zdrcující. Stále ale cítím její přítomnost a to mě uklidňuje. Myslím si, že na mě babička dohlíží, protože mě její hlas v několika případech zachránil. Jako kdyby byla se mnou Kdykoliv ně

Se záhadnou smrtí blízkého člověka mi pomohla jedna seance. Díky ní jsem zjistila pravdu, a hlavně jsem nalezla vnitřní klid. Zjistila jsem, že těla mohou zemřít, ale duše existují dál, v jiném světě. A někdy odtamtud mají možnost zasáhnout i do toho našeho. Od sestry ze záhrobí jsem před několika lety dostala šokující zprávu! Černá ovce rodiny Moje starší sestra Alice byla vždy tak troch

Býval to fešák. Chlubila jsem se jeho fotografiemi a kamarádky mi ho záviděly. Teď je z něho dědek s mastnými vlasy a neudržovanými vousy. Stačil pouhopouhý rok, aby se moje pocity vůči příteli změnily od těch obdivných k pohrdavým. Či spíš úplně nenávistným. Vstávala jsem skoro o hodinu dřív, jen abych se s ním nepotkala v kuchyni nebo koupelně. Stále jsem si musela opakovat, že za nic nemůže,

Na vysoké jsme si s holkami pořídily skříň ze skládky. Ta vydávala po nocích divné zvuky a zavírala uvnitř svoje nové majitelky. Bydlela jsem se dvěma kamarádkami a bavilo nás zvelebovat si náš byt. Skoro denně jsme tahaly domů různé kousky od babiček nebo z bazaru, jako třeba staré zrcadlo a obrazy. Katka zašla tak daleko, že vybrala na skládce dokonalou lampu a jednou pozdě večer přitáhla s k

Moje kolegyně byla pořádná potvora, to se nedá jinak říct. Nestačilo jí, že mi vyfoukla povýšení, které jsem si zasloužila. Ona mě i pomlouvala! Vymýšlela drby! Ten poslední ale přehnala. Namluvila mému manželovi, že asi někoho mám. A bohužel to ani nebyla pravda. S manželem jsme už dávno nebyli jako dvě hrdličky, co by také člověk po třiceti letech chtěl. Ale měli jsme se celkem rádi. O nevěře

Když se mi zaběhl pes, kterého jsem hlídala, krve by se ve mně nedořezal. Naštěstí se ale objevil sympatický chlap a přivedl mi ho. V době, kdy mladí, tedy syn se snachou, odjeli na rekreaci, jsem se jim starala o psa. Nikdy jsem žádné zvíře neměla, byla jsem v tomto směru nováček, ještě ke všemu dost vyděšený. Přestože pes byl dobrák, kříženec všeho možného, žádné bojové plemeno, byla péče o n