Vždycky jsem věřila v nadpřirozené síly. Když mi před lety umřela maminka, nepřestávala jsem doufat, že se s ní ještě někdy spojím. Dlouho se to ovšem nedařilo. Až když jsem dostala ošklivou chřipku, máma konečně přišla. Vždycky jsem si myslela, že když člověku zemře někdo blízký, nějakým způsobem to pozná. Vycítí, že jeho energie z těla odchází. Matka zemřela před šesti lety. Roky jsem čekala,

Nevím, kde se na mě přilepila ta hrozná únava. Rady a pomoc léčitelky se mi ale vyplatily. Svých potíží jsem se nakonec zbavila. Měla jsem velké zdravotní problémy s páteří. Manžel mě tehdy odvezl do nemocnice, ale řekli mi, že to není na operaci. Když mi bylo nejhůř, doporučila mi kamarádka jakousi léčitelku. Nedělala jsem si naděje, ale nakonec jsem jí na pokraji zoufalství zavolala. Jen c

Ráda jsem chodila na starý hřbitov a začala si z něho nosit domů různé věci. Vystavovala jsem je u našeho krbu. Pak na mě jednou kdosi z ohně promluvil. Jelikož jsme bydleli v domě, kde se neustále něco opravovalo a pracovalo na zahradě, často mě máma posílala vyvézt na nedaleké smetiště kolečko plné odpadu. Když jsem však ze smetiště domů dovezla kolečko plné jiných krámů, máma šílela. Bavi

Ten šperk probudil moje věštecké schopnosti. Ze snů jsem najednou dokázala předpovídat budoucnost. Před lety jsem ke svým padesátinám dostala od jednoho kamaráda zvláštní náhrdelník. Měla jsem z něj náramnou radost, ale to jsem ještě netušila, že je to nejen hezký šperk, ale i dobrý kamarád a věrný pomocník. Od chvíle, kdy jsem jej začala nosit, jsem se cítila skvěle, jako by zmizely všechny

Když jsem byla dítě, jeli jsme k jedněm známým, kteří žili na samotě. V noci jsem tam spatřila něco neuvěřitelného a děsivého. Když mi bylo třináct let, jela jsem s rodiči k jejich známým. Měli dům na samotě uprostřed luk a lesů. Přírodu jsem měla ráda odmalička, takže jsem se na pobyt tam celkem těšila. Pokoj na mě nepůsobil dobře Dostala jsem pokoj ve třetím patře. Od začátku na mě ale

Jsem v důchodu a všechen čas věnuji svému pejskovi Maxovi. Když jsme byli nedávno na večerní procházce, pořádně jsem se vyděsila. Manžela už nemám a děti bydlí daleko, takže mi zůstal jenom pes. S Maxem si dobře rozumím a díky němu mám dostatek pohybu, protože spolu pořád chodíme na procházky. Jednoho večera nás oba pořádně vyděsilo něco, co jsem ještě nikdy nezažila. Slunce už zapadalo, ale mů

Vyprávěl mi, že v jeho těle žije druhá bytost a chtěl ji zabít. Jednou v noci se mi stalo něco, o čem jsem musel jako psychiatr dlouho přemýšlet. Pan Sadílek seděl přede mnou a vzájemně si proplétal prsty svých rukou. Nehty měl okousané. V pravém oku vítězily tiky. Celé vzezření mého pacienta působilo nervózním dojmem, každičký mimický sval byl jako napjatá tětiva neviditelného luku. Jsem psych

Nikdy jsem nevěřila na varování osudu, kdy se zastaví hodiny nebo třeba spadne obraz. Přesto se mi podobná příhoda před pár lety stala. Nepatřím mezi lidi, kteří by věřili pověrám. Vždycky jsem si říkala, že věci, které se kolem mě dějí, jsou maximálně dílem náhody. Ta podivná příhoda mě potkala až v době vcelku nedávné. Stalo se to před pěti lety. Syn s manželem tehdy odjeli pracovně pryč,

Přesvědčila jsem se o tom, že papoušci dobře vědí, co mluví. Dokážou trefit v pravou chvíli do černého a umějí vycítit i blížící se události. Mít tak doma mluvícího papouška! Kdo by po tom netoužil?! Jsou to chytrá zvířata a skvělí společníci. Oni mají ale ještě mnoho dalších předností. My měli doma jednoho, co uměl věštit budoucnost. Každé ráno nám sdělil přesně, jaký den kdo z nás bude mít

V mém životě se před lety stalo něco tajemného a neuvěřitelného. Začala jsem vidět stín. Jde o to, že je stále se mnou. Možná bych se měla bát, ale víc neklidná jsem, když se stín na chvíli ztratí. Snažila jsem se vzpomenout si, kdy to přesně začalo. Myslím, že to celé trvalo asi tak rok. S manželem jsme si pořídili starší byt v pavlačovém domě. Pro někoho by to nebylo lákavé bydlení, ale my js