Tajemné příběhy – 62. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Tajemné příběhy

Dceřin magický prsten střeží naše rodinné štěstí

2 minuty čtení

Když ten šperk uviděla, doslova ji uhranul. Od té chvíle se nás štěstí drželo, ale jen do té doby, než se dcera rozhodla prsten prodat. Bylo to v dobách, kdy se hranice otevřely a my se začali hrnout do světa. U nás doma jsme nebyli výjimkou. První cesta vedla do Vídně. Možná si pamětníci vzpomenou na ty slevové kupony, co u nás vycházely v novinách. Když o tom přemýšlím dnes, byl to skvělý obc

zobrazit více >>

Pro tatínka si přišel jeho dávno zesnulý bratr

3 minuty čtení

Táta na svého bratra často vzpomínal a říkal, že jednou budou zase spolu. Když umíral, zjevila se náhle u jeho postele průsvitná postava muže... Můj táta pracoval léta v uranových dolech, což se na něm krutě podepsalo. Rakovina, která tamní horníky kosila, udeřila, když mu bylo jen pětačtyřicet. Doly se staly osudným i pro jeho mladšího bratra Lumíra. Toho já jsem bohužel nepoznala, odešel ješt

zobrazit více >>

Stará sousedka mi škodila na dálku

3 minuty čtení

Zlá sousedka mi otravovala život. Křičela na mě a v noci mi klepala na dveře. Pak jsem zjistila, jak je to s ní doopravdy. Krátce po rozvodu jsem se nastěhovala do domu, kde jsem měla moc příjemný byt, ze kterého byl výhled do dvora a také tam byli milí sousedé. Tedy až na jednu paní, která mi vadila hned od začátku. Už když jsem se stěhovala, přistihla jsem ji, jak se mi hrabe v krabicích s vě

zobrazit více >>

Skončím jako teta?

3 minuty čtení

Každý další den, který prožiji, beru jako vítězství. Zjistila jsem totiž, že slyším tajemné kroky, které dohnaly moji tetu Jindřišku k zoufalému činu. O tetě Jindřišce se v naší rodině moc nemluvilo. Byla jsem příliš malá na to, abych nějak řešila, proč ji najednou nevídám. Rodiče mi prostě řekli, že emigrovala do Ameriky. Až v dospělosti jsem zjistila, že si sáhla na život. Jindřišku vlastně z

zobrazit více >>

Tajemná síla mě děsila k smrti

5 minut čtení

Šokující příhody měly své vysvětlení, ze kterého rovněž běhal mráz po zádech. Každý večer mě chodil strašit neviditelný duch! Stalo se mi to před mnoha lety. Tehdy jsem nějaký čas žila sama po rozchodu se svým tehdejším přítelem. Bydlela jsem v pronajaté garsonce a z toho rozchodu jsem se trochu vzpamatovávala. Věřila jsem totiž, že Robert je ten pravý muž a že spolu zestárneme bok po boku. Měl

zobrazit více >>

Objevila se tajemná záře

5 minut čtení

S přítelem Romanem jsme si chtěli užít příjemnou dovolenou. Hned první večer nás ale pronásledovalo děsivé světlo! Některé věci, které se lidem přihodí, zkrátka nemají rozumné vysvětlení. Prostě se odehrají a zůstanou navždy záhadou. Příhodě, která se nám před lety stala, jsme se snažili přijít na kloub dlouhou dobu, ale nakonec jsme to raději vzdali. Co se nám stalo? Před třinácti lety j

zobrazit více >>

Noční šachové partie s duchem

3 minuty čtení

Šachy mě bavily, proto jsem byla ráda, když jsem našla v nemocnici pána, co je taky hrál. Naše partie ale nebyly tak docela obyčejné. Před lety jsem byla nějakou dobu v nemocnici. Byla tam děsná nuda a já jsem už nevěděla, jak se zabavit. Po nocích jsem se nudila, tak jsem chodila hrát na chodbu s jedním starým pánem šachy. Noční šachové partie se staříkem mě bavily. Jen mě pak trochu vyděsilo,

zobrazit více >>

Holub nám přinesl neuvěřitelnou zprávu z minulosti

2 minuty čtení

Po letech jsem navštívila kamaráda, který byl nadšeným chovatelem holubů. Najednou k němu přilétl poštovní holub, kterého nikdy neviděl... Nemohla jsem uvěřit svým očím. „Kolik je to roků, co jsme se neviděli?“ − „Třicet!“ odvětil dávný spolužák. Oskarovi notně prořídly vlasy a já měla o dvacet kilo víc. „Stále jsem se neoženil, takže uvidíš pelech starého mládence!“ varoval mě. Po schodech jsm

zobrazit více >>

Jak mě pronásledovala pražská strašidla

3 minuty čtení

Měli jsme třídní sraz. Přijela jsem z Vysočiny, abych viděla spolužáky. Hotel jsem zaplacený neměla, chtěla jsem si užít noční život v Praze dosyta. Prahu jsem během studií milovala. Užívala jsem si tu nejen studentský život, ale hlavně procházky starým městem. Proto jsem se moc těšila, když mi přišla pozvánka na sraz se spolužáky z vysoké. Říkala jsem si, že budeme určitě klábosit až do rána,

zobrazit více >>

Záporné postavě z mé povídky se konec nelíbil

2 minuty čtení

Nechápala jsem, proč mám každý den ráno ve své povídce jiný závěr, než jsem napsala. Říkala jsem si, že si snad počítač žije vlastním životem. Psaní detektivních povídek je mojí velkou vášní. „Vůbec nevnímáš, co se kolem tebe děje!“ vyčítá mi vždycky manžel, když jsem myšlenkami mimo a stále přemýšlím nad zápletkou nového příběhu. A když příběh v mé hlavě dozraje, musí spatřit světlo světa. Se

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›