Zažila jsem něco, čemu se dá jen stěží věřit. Ve snu jsem zabránila matce v sebevraždě a dala rodiče dohromady. Pomocí snu jsem dokázala ovlivnit realitu. Jenom díky tomu se rodiče nerozvedli. Když jsem byla v pubertě, rodiče se často hádali. Jednoho dne tátovi bouchly saze a řekl mamce, že nadobro odchází. Ta to podle všeho nečekala a zhroutila se. Svěřila se mi, že i když se hádají, pořád tát

Před problémy jsem utekla do hor. Dny i večery jsem trávila sama a byla smutná. Najednou se objevily tři podivné ženy a chtěly se kamarádit. Vyčarovaly mi ženicha a lepší život? Měla jsem šťastné dětství, vystudovala školu, po které jsem toužila, a nakonec jsem prožila i velkou lásku. Nic jsem si nepřála víc, než si Tomáše vzít a mít s ním kupu dětí. Dokonce jsme měli i termín svatby, ani ve sn

Na hřbitově se krást nesmí! To ví asi každý! Přesto to můj syn jednou udělal a od té chvíle se na nás začalo sypat neštěstí snad ze všech stran. Ráda jsem chodila už jako dítě na hřbitovy, bylo to takové zvláštní místo s nádechem jiného světa. To se mi líbilo. Taky jsem v období puberty psala strašidelné příběhy a poněkud ponuré básničky. Největší vztah jsem měla samozřejmě ke hřbitovu v mé rod

Jako děti jsme toužily najít na tajemné zřícenině legendární poklad loupeživých rytířů. Ani voda v podzemí nás nezastavila. Až na nás vyběhl pán hradu. Které dítě nesní o tom, že najde poklad? Truhlu plnou zlata a drahého kamení. My jsme nebyli jiní! Skutečnost, že ji pak budeme muset odevzdat státu, nám naše odhodlání nemohla zkazit! Kdykoli jsme v létě přijeli s bráškou k babičce na prázdniny

V polovině těhotenství jsem potratila, ztroskotal mi kvůli tomu vztah a zůstala jsem sama. Po operaci jsem se ale cítila jinak. Když mi bylo třicet dva let, potratila jsem svoje vymodlené miminko. Přesný důvod mi nikdo nesdělil. Stalo se tak zhruba v polovině těhotenství. S dlouholetým přítelem Liborem jsme už doma skládali postýlku, která nakonec zůstala prázdná. Lékaři bojovali o můj život

Ti, kteří věří na převtělování, říkají, že stačí někoho vidět a hned poznáte, že jste se museli potkat už někdy v minulosti. Dnes vím, že je to pravda. Vždy jsem věřila, že už jsem kdysi na tomto světě byla, ale v jiné podobě. Svého přítele Vojtěcha znám totiž z minulých životů! Už v dávné minulosti jsme se milovali, ale naší lásce nebylo přáno. Zdá se vám to nemožné? Vztah mi chyběl V pě

Jednoho letního večera jsme s kamarádkou vyrazily k řece. Během chvíle se na vodě objevil obraz. Vypadalo to jako létající talíř. Zážitek, který jsem prožila kdysi o letních prázdninách, mi zůstane v paměti. Letní večer se proměnil ve strašidelné dobrodružství. Několik let jsme celá rodina pravidelně jezdili každý rok na pronajatou chalupu, kde jsme si užívali léto. Když mi bylo devatenáct, roz

Bývá nazýván upířím netopýrem, protože se živí krví. Tento měl políčeno na mou malou dcerku. Museli jsme ho co nejrychleji vyhnat pryč! Moje sedmiletá dcera Naty přiběhla a pověsila se mi na ruku: „Tati, v kůlně visí myš obráceně hlavou dolů!“ Vykulil jsem na ni oči. „Myš, která visí hlavou dolů?“ Popadla mě za ruku a vedla ke kůlně. Byla na spadnutí, střecha děravá jako kropicí konev. „To je n

Věřila jsem, že to bude ideální prostředí pro psaní. Takové strašidelné doupě se jen tak nevidí! Jenže v noci se ta barabizna probudila k životu a já byla strachy bez sebe. Opřela jsem se vší silou do dveří a vzala za kliku. Při prvním kroku jsem klopýtla přes práh a při pádu do temného prostoru se mi na tvář přilepila obří pavučina. Právě jsem učinila první seznámení se starým, opuštěným domem

Jednou jsem zasáhla do pranice malých kluků, kteří hráli kuličky. Jeden z nich mi dal svou skleněnku na památku. A štěstí si mě opravdu našlo! Když jsem zůstala sama s dětmi, nebyla to lehká doba. Měla jsem se co ohánět, ale brala jsem si ke své práci různé brigády, aby děti nepocítily chudobu, co se nám přilepila na paty. Někdy to bylo těžké, když jsem měla doma jen rohlíky a kolínka, která se