Díky mé mladší sestřičce se mi konečně podařilo sblížit s tím, koho jsem tolik milovala. Dodnes jí za to děkuji. Být starší sestrou je ta největší otrava na světě, přesně to jsem si tehdy, před více než třiceti lety, říkala. Bylo mi sedmnáct let, rodiče měli stále hodně práce a já jsem musela často hlídat svou o deset let mladší sestru Jitku. Nepochopte mě prosím zle, měly jsme se rády. Avšak k

Po smrti milovaného manžela pro mě život ztratil smysl. Neměla jsem už pro koho žít. Jedna cesta na poštu ale všechno změnila. S mým milovaným Lubošem jsem se poznala kdysi dávno na jedné vesnické zábavě. Bylo mi čerstvých dvacet let a kamarádi mě pozvali, abych s nimi šla na pálení čarodějnic. Zpočátku se mi nechtělo, nikdy jsem totiž nebyla úplně společenský typ, raději jsem si doma četla zam

Jako kadeřnice jsem vyslechla nespočet životních osudů. Vlastně i můj život vypráví příběh, který si stále žije svým životem. A patřím mezi ty šťastné, které jím provází poctivá dávka lásky. Cesta k ní nebyla ale vůbec jednoduchá a nalézt tu pravou mi pomohla až má práce. Všechno začalo jedno květnové odpoledne, kdy se v našem kadeřnictví objevil neznámý muž. Potřeboval ostříhat Byl to el

V mládí člověk prožije chvíle, které si pak celý život rád připomíná. Nejkrásnější jsou ty, které se týkají lásky. V osmdesátých letech nebylo u nás možné volně cestovat, a tak se většina zahraničních dovolených odehrávala ve „spřátelených“ zemích. Nejoblíbenějším cílem naší rodiny bylo vždy Bulharsko. Trávili jsme tam u moře skoro každý rok. Bylo to jako přes kopírák, ale byla jsem na druho

Po rozvodu jsem se vrátila tam, odkud jsem před lety přišla. A dnes už vím, že jsem nemohla udělat lépe. Seděla jsem u stolu a dívala se na nebe. Schylovalo se k bouřce. Bílé obláčky po blankytné obloze doháněl černočerný mrak a zdálky se ozývalo burácení hromů. Ta podívaná mě fascinovala. Bylo to nanejvýš příhodné, neboť jsem dobře věděla, že ke stejné situaci se schyluje i v mém životě.

Bylo to nejkrásnější léto mého života. Na takové se zkrátka nezapomíná. Ani na tu bolest, když mi můj milovaný oznámil, že už se nikdy neuvidíme. S odstupem času jsem si uvědomila, že jsme byli opravdu skoro jako Danny a Sandy ze slavného filmového muzikálu Pomáda, největší pecky pro mládež na přelomu sedmdesátek a osmdesátek. S tím rozdílem, že letní láska těch dvou se odehrávala na břehu moře

Po dvou rozvodech už jsem nepočítala s tím, že bych mohla být šťastná. Životní zklamání ve mně zanechalo nejistotu a nedůvěru. Poprvé jsem se vdávala, když mi bylo dvacet. Tehdy jsme si s Tomášem mysleli, že jsme pro sebe stvoření. To, že tomu tak není, jsem zjistila až po devíti letech. Zatímco já chtěla zakládat rodinu a usadit se, Tomáš to viděl jinak. Naše názory na budoucnost se rozcházely

Do lázní jsem jela s tím, že potřebuji ulevit od bolesti a trochu si odpočinout. Netušila jsem, že se domů vrátím zamilovaná. Místa v lázních se nerozdávají zadarmo. A já potřebovala pomoc s páteří, která mě trápila čím dál tím víc. To samé platilo i o mých kolenou. Před cestou jsem byla nervózní, protože jsem nikdy nikam necestovala. Snad jen na zahrádku se svým manželem, kterého jsem ale už n

Byl hubený, nemožně oblečený, a navíc ráčkoval, ale něco se mi na něm líbilo. Nic pro něj nebyl problém, se vším si hravě poradil. Byla to moje první brigáda v životě. Mizerně placená, ale to mi bylo fuk. Mohla jsem si představovat, že jsem princezna, a kolem se pohybovalo kluků jako máku. Nespouštěli ze mě nadšené oči, anebo mi to alespoň tak připadalo. Tak tohle bych dělala klidně i úplně zad

Nejevila jsem o kluky zájem až do doby, než se na gymnáziu objevil ten hezký učitel. Háček byl v tom, že se líbil nejen mně, ale všem holkám. Do svým bezmála osmnácti let jsem s nikým nechodila, žádný vrstevník mi nepřipadal dostatečně zajímavý. Kluci mě obléhali, ale já nosila nos nahoru a nikoho jsem si nevšímala. Vše se změnilo, když se na našem gymnáziu objevil nový, mladý profesor, čerstvě