Vždy jsem se snažila být své dceři oporou. Ale už nemohu dál. Po rozvodu se nastěhovala k nám domů, nesnaží se sebrat, upadá čím dál hlouběji. Vždycky jsem pro svoje dvě holky chtěla jen to nejlepší. Mladší Stáňa je odmalička samostatná. Nás jako rodiče vlastně nikdy k ničemu extra nepotřebovala. Oproti tomu Kateřina neudělala žádné větší rozhodnutí bez toho, aniž by se s námi poradila. Samozře

Když jsem potkala Františka, hned jsem věděla, že je to ten pravý. Jediný problém byl, že za sebou měl nevydařený vztah a zůstalo mu z něj dítě. Nezdálo se mi to ale jako problém. Také jsem za sebou měla nevydařené manželství a rozvod po pětadvaceti letech. Moje děti navíc už vylétly z hnízda. Obdivuhodný chlap František byl mladší než já a sympaťák. Okouzlil mě hned a brzy jsme se sblíži

Život mi nachystal moc pěkné stáří. Po seznámení s mladším mužem jsem navíc chytla druhý dech. Před pár lety to vypadalo, že umřu sama se svým kocourem Luciferem. Manžel mě opustil kvůli mladší ženě a já už pak nikoho ani hledat nechtěla. Jistý čas jsem byla pověstná potrhlá zapšklá babizna, která se jen tak neusměje. Moje dvě dcery z toho byly na prášky. Napřed mě pořád někam tahaly nebo mi vn

Udělala bych pro ni cokoliv. Finančně jsem ji podporovala, hlídala jí dvojčata, a dokonce na ni přepsala i svůj domek a chalupu. Nic jí nestačilo. Pomlouvala mě, kudy chodila! Dozvěděla jsem se to úplnou náhodou. Od maminky jedné z kamarádek svojí dcery. Koukala na mě tak nějak divně a potom si dodala odvahy. Prý málo hlídám! „Že se nestydíš! Tvoje dcera je tak udřená. Ospalá. Vyčerpaná! A t

Některá zvířata dokážou vnímat svět úplně jinak než my. Měli jsme velmi citlivého psa, který jednou svojí vlastností probouzel v lidech strach. V naší rodině bylo tradicí, že k nám patřil vždy i nějaký pes. Bydlíme na vesnici v domku se zahradou a kam až mi paměť sahá, vždycky jsme měli psa. Domácí hlídač Nejčastěji to byl vlčák nebo jiné podobné větší plemeno. Kromě toho, že to byl náš č

V momentě, kdy jsem si myslela, že všechno zvládneme, přišla od mého nejbližšího člověka pořádná „ťafka“ za ucho. I když jsem na lopatkách, ještě to nevzdávám. Už poněkolikáté si prohlížím ty staré fotky. Filípek byl rozkošné mimino a později malý šikovný školáček. Byl hodný, poslušný a citlivý chlapec. Co se to s námi jen stalo. Už zase pláču při vzpomínce na ty krásné dávné časy. Všechno to f

Neuplynul týden, kdy by se s ní nešel poradit. Řešil s ní všechno. Finance, investice, vztahy, a dokonce i koupi nového obleku. Jako by měla patent na rozum jeho bývalá manželka. Poznala jsem ho až poté, co se rozvedl. Byl single asi rok, když mě oslovil. Nebyla to láska na první pohled, ale cítili jsme vzájemné sympatie, což nám v tu chvíli stačilo. Já vdaná nikdy nebyla, i když mi už táhlo na

Světlem mého života se ve stáří stala moje vnučka Karolínka. Rády jsme spolu chodily na procházky a sbíraly kamínky. Dětství jsem měla těžké, manželství se mi nevyvedlo a peníze se mě nedržely. Po odchodu manžela jsem žila s dětmi sama a poté, co odešly z domova, jsem zůstala jako kůl v plotě. Děti za mnou moc nechodily. Až když se dcera znovu provdala a s novým mužem si pořídila druhé dítě,

Mám manžela, děti i vnoučata. Přesto jsem úplně sama a zmáhá mě pocit naprostého zoufalství a strachu z budoucnosti. Už se mi zase chce strašně plakat. Ale nemůžu. Asi jsem už všechny slzy dávno vyplakala. Vždyť je to už celých pět let, co jsem malého Toníčka, svého krásného vnoučka, viděla naposledy. Tehdy mu byly čtyři roky. Dnes slaví deváté narozeniny. Už je to školák a já o něm vůbec ni

Byl to kamarád mého bratra. A na tanec stejné nemehlo, jako já, ale společného jsme toho měli daleko víc. Dvakrát jsme se rozloučili, ale osud nás dohromady svedl znovu. Rodiče odjeli na dva dny ke známým a mě, coby šestnáctileté děvče, nechali doma se starším bratrem, který měl na mě dohlédnout. Neměl z toho radost, nechtěl kvůli mě trčet doma. A tak mi v sobotu oznámil, že večer vyráží s kama