Říká se, že rodina je vším. Že bychom si měli být oporou. Jak mám ale soucítit s někým, kdo mě podrazil? Můj vztah se sestrou byl už od mládí trochu komplikovaný. Ne že bychom se neměly rády, pár „ale“ tam ovšem bylo. Já byla mladší o pět let, takže na mne někdy žárlila jako na benjamínka. Když jsme vyrůstaly a ona byla v pubertě, tak mě brala jako přítěž, protože zatímco se chtěla bavit s vrst

Začala si první, já jí to vrátila, ale pak jsem se bála o život. Raději jsem se odstěhovala. A konečně mám klid. Když jsem bydlela ve svém prvním pronájmu, bylo to v domě, kde se moc neřešil noční klid. Narazila jsem na zlobu A já byla ráda, protože jsem byla mladá a nevadilo mi, když se lidé baví. Své zvyky jsem si přenesla i do dalšího nájmu, kde už ale sousedé tak shovívaví nebyli. Res

Sedávala jsem na schodech a pozorovala, jak si Petr s tátou odvážejí v kárce pytel jablek. A marně si lámala hlavu, jak na sebe upozornit. Kdysi jsem mívala podzim ráda, ale s léty se to změnilo, teď na mě jdou na podzim úzkosti. Avšak zamlada to bylo jinak. Líbilo se mi, jak do mlhy studeně poprchává, jak vítr krade žluté listí jabloním a vzduch voní houbami václavkami a jakousi neurčitou nadě

Líbil se mi Eda, bratranec mojí kamarádky Zuzany. Prosila jsem ji, aby mi ho představila, což udělala, ale zvolila nevhodnou příležitost. Zuzana dobře věděla, že se mi líbí její bratranec Eda. Řekla jsem jí to snad stokrát. Protože jsem ji otravovala na kvadrát, slíbila, že mi ho představí. Myslela jsem, že se to odehraje v kavárně, že mi to řekne samozřejmě předem, abych měla čas vše si promys

Je sice hezké být velkorysá a nad věcí, na muže to ale moc velký dojem neudělá. Je lepší být tak trochu liška podšitá a partnerovi nic neodpustit. Měla jsem samozřejmě v mládí partnery, které jsem milovala a dělala pro ně, co jsem jim na očích viděla. A vždycky se mi to vymstilo. Můj první kluk Honza mi zahýbal a já byla ta poslední, kdo se to dozvěděl. Rozešli jsme se proto, že mě nechal. I

Šla jsem si za svým a všechno se mi dařilo. Manžel mi ale úspěch nepřál. Dělal mi ze života peklo, až jsem chtěla se vším skoncovat. Potkala jsem ho na zábavě. Jakmile vešel do místnosti, zazářil jako slunce. Působil gentlemansky a měl smysl pro humor. Měli jsme spoustu společných zájmů. Já studovala střední školu a on byl na vysoké, na což byl náležitě hrdý. Velmi rád mě doučoval. Tak to tr

Karolínka byla vždycky opatrná. Nikdy by nejela na neseřízeném kole bez helmy. Přesto neunikla ošklivému pádu. Osud nám ji ale vrátil zpátky do života. Byli jsme spokojená rodina. Hodně jsme cestovali a milovali jízdu na kole. A stejně tak tomu bylo u naší dcery. Našla si partnera, který měl stejné zájmy a k výletům na kole vedli i svou dceru Karolínku, mou vnučku. Když ukončila druhý ročník st

Pochopila jsem, že lidem udělá největší radost cizí neštěstí. Kdykoliv se mi dařilo, postarala se nějaká „dobrá duše“ o pomluvu, aby mi uškodila. Od dětství jsem se snažila, aby mě měli všichni rádi. Myslela jsem si, že toho dosáhnu tím, že se budu pilně učit, budu slušná, ochotná a laskavá. Naše rodina žila po mnoho generací v domě na vsi. Všichni tam jsme si, jak se říká, viděli vzájemně do t

Byla tma jako vy pytli a my nevěděli, kde bychom složili hlavu. Opuštěné stavení se zjevilo před námi jako zázrakem. Vstoupili jsme dovnitř. Obloha byla plná hvězd a měsíc se chystal dorazit do zářivého úplňku. S tehdejším partnerem jsme rádi v době svého mládí jezdili na výlety, toulali se přírodou se psem a užívali si života. Tak tomu bylo i tentokrát. Místo, kde jsme se chtěli uložit ve spac

Budoucí manžel mi vyprávěl neuvěřitelný příběh. Myslela jsem si, že si vymýšlí. Zavedl mě na to místo za úplňku. Od té doby tomu věřím. Příběh jsem neprožila sama, mám dva svědky, manžela Tondu a bratra Vencu. Bylo to v době, kdy jsem začala s Tondou chodit. Byli jsme ještě tak mladí. Abych s ním nezůstala sama, posílali se mnou rodiče na rande mého mladšího bratra Vencu. Seděli jsme u rybníka