Bylo zářijové ráno, mlha se líně válela mezi domy a mně bylo šest. První školní den. A tehdy jsem ji potkala. Měla jsem novou aktovku, byla cítit takovým tím umělým textilem. Uvnitř jsem měla penál, tužky, pastelky, zkrátka vše, co prvňák nepotřebuje, ale musí se tím pochlubit. Maminka mi před školou upravila culíky, ale ruce se jí trochu třásly. Možná víc než mně. Byl to nový život. Éra, kt

Padesát let jsem tam nebyla. Padesát let jsem to jen odkládala, přesouvala na „někdy jindy“. A když jsem tam přijela, bylo už pozdě. Najednou jsem cítila, že pokud to neudělám teď, už se tam nikdy nepodívám. Bylo mi skoro 80 let, když jsem se vydala na cestu. Fyzicky jsem stále vitální, mentálně mě ta cesta však zlomila. Vlak mi připadal pomalejší než dřív, i když možná jen já jsem spěchala. Se

Můžeme snad cestovat časem? Nikdy jsem takovým věcem nevěřila až do chvíle, kdy jsem to zažila na vlastní kůži! Měla jsem opravdu velice kouzelné dětství. Narodila jsem se v malé vesničce na severu Moravy a tam jsem strávila kus života. Ve svých dětských očích jsem bydlela v čarovném domečku. Vypadalo to tam jako ve starobylé chaloupce. Bylo to velmi útulné, jako z nějaké pohádky. A ta zahra

Tvářila se přátelsky, ale ve skutečnosti mě nesnášela a snažila se mi škodit. Jak daleko nová kolegyně až zašla? Už od prvního okamžiku jsem z té ženy měla nepříjemný pocit. Při pohledu do jejích hlubokých očí jsem měla pocit, jako bych se ocitla v plamenech! Co si myslela moje vedoucí? A to jsem ještě nevěděla, jak moc mi ta žena zasáhne do života. Moje vedoucí mi dokonce prozradila, co

Stíny v noci ožívaly a tančily po stěnách. Ráno jsem byla vyčerpaná. Až přišlo podivné vnuknutí. Magická hudba mě ochraňovala? O silném působení hudby, tedy vibrací tónů, na některé nebezpečné zóny nebo neklidné či zlomyslné duše zesnulých, jež přebývají v místnostech, jsem měla možnost se přesvědčit mnohokrát. Prvně to bylo v době, kdy jsem jako čerstvá absolventka vysoké školy nastoupila do z

Můj manžel vždy rád jedl, ale byl celý život v pohybu. Ale od té doby, co přestal sportovat, šla jeho váha nezadržitelně nahoru. Sotva se valil! Když jsme zůstali s manželem sami bez dětí, začali jsme se trochu nudit. Já moc ráda vařila a manžel zase rád jedl. Zkoušeli jsme nejnovější recepty a pekli nejrůznější moučníky. Moc nás to bavilo. A asi vám nemusím povídat, k čemu tedy náš společný ko

Pracuji jako úřednice v malé firmě. Mám roky praxe a myslela jsem si, že po tolika letech v kanceláři mě už nic nepřekvapí. Opak byl pravdou. Do firmy totiž nastoupila Lenka, která dokázala obrátit náš pracovní život vzhůru nohama. Lenku jsme přijali před rokem. Byla nová, plná energie, s širokým úsměvem a slibem, že „vše zvládne“. Na první pohled působila jako ideální kolegyně, vždy ochotná, k

Vzpomínky na mládí mě před lety držely nad vodou. Vzpomínky a dcera. To jsou poklady, které mi nikdy nikdo nevezme. V životě jsem měla štěstí jen na jednu velkou lásku, ta ale stála za to. S Romanem jsme se seznámili na chmelové brigádě a od té doby jsme byli jedno tělo, jedna duše. Přestože byl z druhého konce republiky, pravidelně za mnou jezdil. Jen kvůli pár hodinám stráveným společně by

O první lásku jsem přišla dost krutým způsobem. Můj kluk mi zčistajasna zmizel ze života, odjel s rodiči do ciziny, aniž věděl, kdy se vrátí. Je to už dávno. Moje první láska odjela s rodiči do Španělska, byli to doboví funkcionáři, kdovíco tam dělali. Když jsem se tehdy na gymplu dozvěděla, že Mirek odjíždí do ciziny a netuší, kdy se vrátí, obrečela jsem to. Bylo nám sedmnáct, prožívali jsme n

Nemám ráda kolotoče a houpačky, a tak jsem namísto toho, abych navštívila pouť, doma vařila. Ale můj muž se začal chovat podivně. Když přijeli kolotočáři, byl to pro obyvatele našeho městečka impulz, aby zamkli dcery na deset západů. Můj muž Ivan znervózněl, když se na náměstíčku rozezněly z reproduktorů odrhovačky a rozblikala světýlka, viditelná z dálky. Vědělo se, že kolotočáři jsou na že