Domů     Mé děti mě klidně opustily
Mé děti mě klidně opustily
5 minut čtení

Moje rodina, to byly především moje děti. Manželství se mi nevyvedlo, ale na své potomky jsem byla vždy pyšná a šťastná, že je mám. Dnes jsem už ale sama.

Paní Jaruška se sebou neklidně hází na posteli a stále si něco nahlas brumlá. Není jí ale přitom vůbec rozumět. Je to chudák ženská, mám s ní soucit, ale také mě dost štve, že se kvůli ní prakticky pořádně nevyspím.

Často mluví a vykřikuje cosi ze spaní. O moc lepší to ale není, když se Jaruška probudí. Má těžké stadium alzheimera a je naprosto zmatená. Přitom si chce stále povídat. Zásobuje mě velmi starými historkami, zřejmě z jejího mládí a dětství.

Strašně mě to unavuje, ale nemůžu bohužel vůbec nic dělat. Jsem totiž moc ráda, že mám kde hlavu složit. Musím být vděčná a ticho. Také mě sem vůbec nemuseli přijmout. Snad časem bude lépe. Naštěstí mě můj věčný optimismus ještě neopustil definitivně. I přesto, co mě potkalo.

Měla jsem velké plány

Když jsem skončila devítiletku a dostala se na gymnázium, měla jsem úžasný pocit, že celý svět leží přede mnou. A že mi nabízí neuvěřitelné možnosti. Snila jsem o velké kariéře vědkyně, o nejlepším mužském pod sluncem a o krásných dětech. Na svých snech jsem začala neúnavně pracovat.

Tedy nejprve na té kariéře. Po vysoké jsem nastoupila do výzkumného ústavu. A byla ze mě vědkyně! Práce mě nesmírně bavila. Ale čekal mě můj další sen. Najít pana Dokonalého. Zájemců bylo celkem dost, ale já měla příliš velké nároky.

Dokonalý rozhodně nebyl

Trvalo to několik let a já už propadla panice. Biologické hodiny začaly nemilosrdně tikat. A právě v tu chvíli jsem potkala Adama. Nebyla to, tedy alespoň ne, z mé strany láska na první ani na druhý pohled.

Nebyla jsem bláznivě zamilovaná, necítila jsem žádné ony pověstné motýly v břiše.

Přesto jsem si Adama vzala. Připadal mi jako dostatečně seriózní, slušný a spolehlivý člověk, který stejně jako já touží po klidném rodinném zázemí. Teprve časem mi došlo, že jsem tak dlouho vybírala, až jsem přebrala.

Mou radostí byly děti

Brzy po sobě se nám narodil Adámek a Janička. Dokud jsem byla na mateřské, rozdílnost našich názorů a pohledů na svět mezi mnou a manželem jsem tak nevnímala. Užívala jsem si svou roli pyšné matky a vzorné paní domu. Neshody se začaly projevovat po mém návratu do práce.

Manželovi pomalu, a jistě začalo vadit vše, co jsem udělala. Dokonce mu vadila i moje práce a to, že vydělávám víc než on. Snažila jsem se věnovat co nejvíce dětem, které jsem milovala a kterým jsem chtěla dopřát vše na světě.

Hádky s Adamem se ale stupňovaly, propastné rozdíly mezi námi dvěma se prohlubovaly. Bylo to neudržitelné a Adam nakonec odešel.

Nesli to vážně velice těžce

Adámek a Janička odchod táty nesli velice těžko. Mohli se s ním ale vídat, kdy chtěli, já jsem jim v tom v žádném případě vůbec nebránila. A oni toho využívali. Přestože jsem se jim věnovala, jak nejlépe jsem mohla, za tátou chodili stále častěji.

Když u nás začala „řádit“ puberta, vše se ještě přiostřilo. A došlo to až tak daleko, že Janička se dokonce rozhodla, že se odstěhuje k otci.

Chtěla jsem zpět rodinu

Můj exmanžel měl sice nějakou mladou přítelkyni, ale nebyl proti. To, že dcera chce žít u něj, a ne u matky, byl pro něj do jisté míry triumf. A já nakonec musela souhlasit.

Kdo jako matka prožil s dcerou pubertální období, jistě pochopí, že veškeré argumenty a prosby by byly zbytečné.

Nesla jsem to ale velice těžce. Vždyť moje děti byly celý můj život. Už dávno mě nezajímala kariéra v práci, toužila jsem jen po své rodině, která se ale totálně rozpadala.

Těžký úraz odhalil pravdu

Před časem jsem měla vážný úraz, který ze mě na chvíli udělal ležáka, a bez berlí a cizí pomoci se neobejdu dodnes.

Když se řešilo, kam půjdu z nemocnice, lékaři předpokládali, stejně jako já, že se moje děti o mě postarají, že, když jsou dvě, péči budou dobře zvládat. Jenže moje milované děti se mezi sebou strašně pohádaly.

Najednou ani jeden z nich neměl čas, aby pomohl vlastní matce a snažil se to svalit na toho druhého. Dcera, aby si nějak ospravedlnila, že se o mě starat nebude, přešla do protiútoku.

Vyčetla mi, že jsem jí zkazila dětství, protože jsem vyhnala tátu a rozbila rodinu.

Syn mi zase vysvětlil, že čekají rodinu, takže mají svých starostí víc než dost a ve svém malém bytě pro mě místo prostě nenajdou. Přesto byl velice aktivní. Měl už totiž připravený papír se žádostí na umístění do domova důchodců.

Než jsem se stačila nad tím vším zamyslet, už bylo volné místo. V pokoji s paní Jaruškou. Prý je to zatím jen provizorium. Dostanu lepší pokoj. Jen musím počkat, až v domově někdo umře.

Má to všechno vůbec smysl?

A tak tu sedím v kolečkovém křesle a poslouchám drmolení paní Jarušky, při jejích dlouhých exkurzích do minulosti. Jsem tu opravdu jako v čekárně na smrt. Ale ne něčí cizí, ale na svou vlastní.

Jaké jsem měla na startu své životní dráhy krásné a nadějeplné sny. A jak zoufalá je realita v cíli. Nejraději bych se už vážně neviděla!

Jitka Z. (58), Olomouc

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
S dcerou nemáme moc dobré vztahy. Vyčítala jsem jí, že plně nerozvinula svůj potenciál, a ona se mi za to odvděčila tím, že si za mě našla náhradu. Moje Miluška byla už od mala ve všem moc šikovná. Vynikala ve sportu, věnovala se hudbě i kreslení a ve škole jí šly jazyky. Byla ale podle mě tak trochu flink, který si neváží svých talentů. Co by někdo dal třeba jen za jeden z těch, které má ona.
3 minuty čtení
Provdala jsem se za mladíčka, kterého jsem málo znala. Jeho otec pil a záhy jsem pochopila, že se alkoholismus dost často dědí. Vdávala jsem se, protože jsem musela, tehdy, za našich mladých let, to byl bohužel častý jev. Zpravidla se vzali dva mladí, nezralí, nezkušení lidé, kteří by správně měli ještě dlouho manželství raději odkládat. Jenomže děcko bylo na cestě, a tak se letělo na radnici.
3 minuty čtení
Tak sebevědomého chlapa svět neviděl! Všechno umí nejlépe, všemu rozumí, hlavně sportu a politice. Přitom si žádnou práci nedokáže udržet. Dcera byla vždycky hodná holka. Nikdy se s nikým nehádala, než by šla do hádky nebo diskuse, raději vždy ustoupila. A protože se protiklady přitahují, našla si bohužel hrozného chlapa. Je o řadu let starší, než ona, jmenuje se Richard a jeho sebevědomí by mu
5 minut čtení
Sedím sama a poslouchám, jak tikají hodiny. Ty mi daroval před lety můj Jarda. Každý pohyb ručičky mi připomíná, jak čas utíká. Jako mladá jsem se hodně natrápila. Moc jsem toužila po rodině, ale napřed jsem nemohla potkat toho správného muže, a když už jsem na něj narazila, zase jsem nemohla přijít do jiného stavu. Po třicítce už jsem si říkala, že zůstanu bezdětná, že to je můj osud. Závid
5 minut čtení
Když je vám osmdesát, přestanete mít iluze, že tu budete navěky. Na druhou stranu má ale člověk pořád dost sil na to, aby se dokázal pořádně radovat z maličkostí. Mám za sebou jeden obyčejný život plný drobných starostí i radostí. Potkal mě však velký zázrak: sedm sourozenců. Jsme staří, ale pořád jsme, byť nás život rozesel do celého světa. Na mé osmdesátiny jsme se měli zase všichni sejít
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vyřizuje si s DiCapriem účty naštvaná přítelkyně?
nasehvezdy.cz
Vyřizuje si s DiCapriem účty naštvaná přítelkyně?
Kdo tomu má rozumět? Leonardo DiCaprio (50) konečně vyvedl svoji přítelkyni, modelku Vittorii Ceretti (26). Po skoro třech letech vztahu ji herec vzal na společenskou akci místo své maminky. Možná si
Německý purista Sinn opět vsadil na černou
iluxus.cz
Německý purista Sinn opět vsadil na černou
Takticky vyhlížející Sinn 936 S, které vzniknou v edici pouhých 100 kusů, působí na první pohled jako čistý, technický instrument, ale jakmile se podíváte blíž, zjistíte, že každé jeho řešení má jedin
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Lehčí, svěžejší a zdravá: Přírodní očista prospěje tělu i duši
nejsemsama.cz
Lehčí, svěžejší a zdravá: Přírodní očista prospěje tělu i duši
Tělo si občas říká o malý servis, nic dramatického, jen jemné doladění. A když mu ho dopřejete, odvděčí se vám lepší vitalitou i zářivou pletí. Očista organismu se doporučuje zejména alergikům, ženám, které chtějí otěhotnět, lidem s nadváhou, ale i těm, kteří chtějí znovu získat fyzické i duševní síly. Nevíte, jak na ni? Poradíme vám. Pomůže černý bez
Krvavé boje šimpanzů: Tlupa se rozdělila a ze spojenců se stali nepřátelé
21stoleti.cz
Krvavé boje šimpanzů: Tlupa se rozdělila a ze spojenců se stali nepřátelé
Že mezi sebou tlupy šimpanzů učenlivých svádí drsné teritoriální boje, je věc vcelku známá. Podnikají nájezdy, při kterých se neštítí své rivaly zabíjet. Ovšem i v rámci jedné skupiny může dojít k vyh
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
Ropuchy: Zlatoočky se špatnou pověstí
epochaplus.cz
Ropuchy: Zlatoočky se špatnou pověstí
Jen málokterý živočich byl tak vytrvale spojován s čarodějnictvím jako ropucha. V Evropě raného novověku byla ropucha obecná (Bufo bufo) považována za doslova esenci temných sil. Bradavičnatý vzhled, noční aktivita i obranné toxiny. To všechno naše předky děsilo. Co všechno lidé v minulosti s ropuchami spojovali? V současné době je ideální čas zahlédnout ropuchu i mimo noční dobu. Jen
Utápěl arcivévodův řidič deprese v alkoholu?
epochalnisvet.cz
Utápěl arcivévodův řidič deprese v alkoholu?
„Je to silný alkoholik. Pije denně, klidně litr nebo litr a půl rumu,“ stěžuje si soudu v Brně manželka pana Lojky. Její muž se skutečně už roky topí v depresích. Má totiž za to, že vypuknutí světové války způsobil právě on. Když v Sarajevu špatně odbočil… Vyučil se řezníkem a ve svých 21 letech narukoval k dragounskému
Ďáblova kazatelna, místo, kde prý mluvil sám pekelník
enigmaplus.cz
Ďáblova kazatelna, místo, kde prý mluvil sám pekelník
Jsou místa, kde je ticho uklidňující. A pak jsou místa, kde je ticho… podezřelé. Ďáblova kazatelna patří přesně do té druhé kategorie. Stačí pár kroků mezi skalami a člověk má pocit, že sem nepatří, j
Už jsem jiný člověk
skutecnepribehy.cz
Už jsem jiný člověk
Dlouhou dobu jsem se vyhýbala pohledu do zrcadla. Měla jsem strach z toho, co bych v něm mohla spatřit. Proč k té proměně došlo? Po léčbě rakoviny jsem samu sebe sotva poznávala. Je to už pět let, co mi lékaři oznámili diagnózu: rakovinu prsu. Do té doby mi život konečně připadal klidný. Měla jsem práci, kolem sebe blízké
Slavníkovci doplatili na ctnostného biskupa
historyplus.cz
Slavníkovci doplatili na ctnostného biskupa
Zástup mužů, žen i dětí se ubírá ke kostelíku na hradišti Libice. Od násilné smrti knížete Václava právě uplynulo 60 let, chtějí uctít jeho památku. Netuší, že je již brzy čeká podobný osud jako přemyslovského světce a mučedníka… Rodu Slavníkovců se ve 2. polovině 10. století daří. Ovládá většinu území dnešních východních a severovýchodních Čech,
Klasické krkonošské kyselo
tisicereceptu.cz
Klasické krkonošské kyselo
Na jeho přípravu je třeba myslet kvůli chlebovému kvásku dva dny předem. Ingredience Chlebový kvásek 250 g celozrnné pšeničné nebo žitné mouky 250 ml teplé vody 1,2 litru vody 50 g sušený