Provdala jsem se za mladíčka, kterého jsem málo znala. Jeho otec pil a záhy jsem pochopila, že se alkoholismus dost často dědí.

Vdávala jsem se, protože jsem musela, tehdy, za našich mladých let, to byl bohužel častý jev. Zpravidla se vzali dva mladí, nezralí, nezkušení lidé, kteří by správně měli ještě dlouho manželství raději odkládat.

Jenomže děcko bylo na cestě, a tak se letělo na radnici. S Pavlem jsme se nastěhovali do krcálku k mému dědečkovi. Byla tam kuchyňka, kde spal na otomanu děda, mrňavý obývák, chodbička. A to bylo všechno.

Kdybyste hledali toaletu, našli byste ji venku na společné chodbě. Žádný luxus. Záhy se narodila Michalka a Pavel se doma zdržoval co nejméně. Bylo mu sotva devatenáct a otcem být neuměl. Začalo mi velké trápení.

Pořádné trable

Starala jsem se o mimino, pomáhal mi jen děda, který se dokonce snažil i vařit. Mrzelo mě, že je svědkem toho, jak nám to s manželem neklape. Pavel začal pít. V manželství nebyl spokojený, byt mu připadal strašný, o malou se nezajímal.

Spěli jsme ke katastrofě. Uvědomila jsem si, že i Pavlův táta pije a že se takové věci nejspíš dědí. Naše manželství se proměnilo v peklo.

Pavel se vracel domů v noci, vztekle hulákal, porážel nábytek, lekal malé dítě i starého dědu a na mě řval, že jsem mu zničila život. V řídkých okamžicích, kdy byl náhodou střízlivý, se o našich problémech, které již začínaly být neřešitelné, odmítal bavit.

Už jsem si nevěděla rady. Malá špatně spala, v noci se budila a plakala, připadalo mi, že bídnou atmosféru vnímá a že v ní narůstá strach. Taky dědovi došel humor, vypadal čím dál sklesleji.

Bylo mi ho líto, nikoho jiného jsem na světě neměla, jen jeho. A teď jsem mu způsobila pořádné trable. Neměl doma ve svém věku ani špetku klidu.

Frajer

Jednou se Pavel vrátil domů opilý ještě víc než obvykle a jako vždycky hulákal a byl agresivní. Šla z něj hrůza. Dítě se probudilo a plakalo, děda se třásl v koutě na otomanu. Tady byla každá rada drahá.

Pavel rozbíjel nábytek, popadl židli a mrštil jí o kuchyňskou linku, s řinkotem se rozbilo sklo a všude se rozsypalo. V tom okamžiku do dědy vjela odvaha a síla. Popadl opilce za límec, vystrkal ho ven a zamkl.

Tím udělal za mým zpackaným manželstvím definitivní tečku. „Tedy dědo, ty jsi frajer,“ řekla jsem mu s obdivem a on se spokojeně usmál. Michalku jsme vychovali my dva spolu, děda a já. Nikdy jí nic nechybělo a dnes je z ní spokojená žena a laskavá máma.

Radka (60), Chomutovsko