V dětství jsem toužila být pilotem a letět do vesmíru. Okolí mé sny ale nikdy nepochopilo. Budeš v kuchyni a starat se o rodinu, říkali mi!

Můj dědeček byl automobilový závodník a já jeho lásku k rychlým, silným strojům podědila. Geny mnou zmítaly v dětství tolik, že jsem toužila jít na vojenskou školu a pilotovat stíhačku, nebo se stát kosmonautkou a letět s raketou do vesmíru.

Ve chvíli, kdy jsem u zápisu do první třídy řekla paní učitelce, že chci být první československá kosmonautka, matka dostala strach.

S hrůzou, že svůj sen splním, žila celé mé dětství, a bylo pro ni velkou úlevou, když jsem začala směřovat koncem povinné školní docházky své aktivity jinam. Dědečkovy dispozice se ale i tak prosadily.

Když jsem si udělala řidičský průkaz, nemohla jsem si pomoct. Nikdy jsem nejezdila pomalu a opatrně. Hned, jak to šlo, pořídila jsem si silné, sportovní auto, abych si rychlou jízdu vychutnala naplno. Byl to můj splněný sen.

Žena (ne)patří k plotně

Jak ale čas šel a léta přibývala, i takový bouřlivák v ženském podání, jako jsem já, se trochu zklidnil. Nebo ho spíše umořilo okolí. Jednou jsem to prostě nevydržela, když mě policejní hlídka v jeden den kontrolovala už počtvrté.

A divili se, že ze sportovního auta vylézá žena, která má v autosedačkách dvě malé děti. Dívali se na mě tak pohrdavě, jako na nejhorší matku na světě. A to se mě nakonec dotklo nejvíc.

Tak jsem se svého vysněného miláčka s těžkým srdcem vzdala a koupila si jiné auto. Rodinné, spolehlivé… nudné.

Dobrá máma?

Stala se ze mě, k velké radosti celé rodiny, a hlavně mého manžela typického českého Honzy za pecí, jedna z milionů žen, jejichž snem je už hlavně to, aby byly dobrou mámou. Začala jsem řídit opatrněji a nejen to.

Také jsem začala vařit a péct, neboť to přece každá dobrá máma dělá! Dnes už je ze mě dokonce čtyřnásobná babička a jeden z vnuků – nejstarší Vojta – je pro mě velkou nadějí. Miluje rychlé stroje. Už mám plán, jakmile za rok udělá řidičák, koupím mu auto!

Zuzana (69), Sokolov