Při procházce staveništěm jsem narazila na úlomek kosti, který jsem si odnesla domů. V noci si pro ni ale přiběhl rozzuřený býk!

Byl večer, asi pět hodin odpoledne, a já čekala sama na autobusové zastávce kousek od města. Zrovna se vedle ní stavěl nový obchod a bylo to tam celé rozkopané. Podívala jsem se na hodinky a s povzdechem zjistila, že autobus jede až za dvacet minut.

Tak jsem se začala procházet okolo zastávky. Došla jsem k rozkopaným základům a najednou uviděla cosi bílého, vykukujícího zpod kamene. Byl to nějaký úlomek kosti. Zvědavost mi nedala, zabalila jsem ho do kapesníku a dala do batohu. Vzhlédla jsem, a zjistila, že autobus už jede.

Hnal se přímo na mě

Doma jsem úlomek kosti položila na stůl. V dětství jsem chodila na myslivecký kroužek, třeba poznám, z jakého zvířete kost pochází. Sedla jsem si k ní a zkoumala ji. Po chvíli jsem ji položila a začetla se do knihy.

Asi kolem desáté jsem zhasla lampu a šla si lehnout. Dlouho jsem nemohla usnout, a když jsem konečně usnula, byl to neklidný spánek. Zdál se mi sen. Hnal se proti mně velký býk s červenýma očima a z nozder mu šly jiskry. Začala jsem křičet.

Býk se zastavil a pohodil hlavou. Vystrčil zadní nohu, a já uviděla, že mu tam chybí kus kosti. Tak mi to došlo. To byla ta kost, kterou jsem našla u zastávky a vyzvedla ze země. Musím ji ráno vzít a zbavit se jí. „Já to vrátím“, zakřičela jsem a stvoření se rozplynulo.

Zahrabala jsem ji

Probudila jsem se celá zpocená. Bylo brzo ráno, ještě tma, ale už moc pozdě na to, abych usnula. S povzdechem jsem vylezla z postele a pohled mi sklouzl na úlomek kosti na stole. Vzala jsem ho, teple se oblékla a vyšla před dům.

Stály tam tisové keře, pod kterými byla suchá a sypká půda. Lopatkou jsem vyhloubila otvor a do něj kost zahrabala. Pak jsem šla domů a připravovala se do práce. Pracovní den proběhl normálně, jen večer jsem dostala strach ze strašidelného snu. Ale žádný sen s býkem se mi už nezdál a nezdál se od té doby nikdy.

Adéla (59), Litomyšl