Už se nemohu dívat na to, jak hrozně Matyáše rozmazlují. Jsou mu čtyři roky, a je to neuvěřitelný provokatér. Co z něho jednou vyroste?

Když mi dcera řekla, že čeká dítě, byla jsem šťastná. Dnes je tomu naopak. Můj vnuk Matyáš je jedináček a do školky chodí jenom dva dny v týdnu. Je to neposeda, co dělá neustále nějaké šaškárny a srandičky. To by nevadilo.

Horší je, že všechny provokuje. Schválně se všem vysmívá, neposlouchá příkazy, i když jim moc dobře rozumí. Je schopný se nám dívat přímo do očí a lhát přitom jako když tiskne. Když na něj dcera nebo zeť křiknou,šklebí se a vříská na celý dům.

Nevydržela jsem to

Už několikrát jsem nevydržela ani já, a to jsem velký kliďas a děti miluju. Křikla jsem na něj a jednou jsem ho dokonce plácla – a musela se hodně držet, abych ho neseřezala pořádně. To když na mě vypláznul jazyk a pak mi řekl, že jsem tlama. Jak si něco takového vůbec může dovolit?!

Jsem z toho už unavená, plné zuby ho má i manžel a prateta, která s námi v našem velkém domě žije. Tyto prázdniny byly strašlivé, nemohli jsme se dočkat, až půjde Maty zase do školky.

Vychovatelek jsem dopředu litovala. Dělá jim totiž to samé. Napadlo nás, jestli by nepomohl další sourozenec, dcera se zetěm se ale tomu brání. Představa, že by se jim narodil druhý Matyáš, je děsí.

Mohou za to geny?

Bojíme se, zda můj vnuk nepodědil geny po svém pradědovi. Byl to velký rváč a podvodník. Seděl dokonce ve vězení za padělání peněz. Po vyloupení banky zmizel někam do světa. Jestli podědil tyto geny, máme se na co těšit.

Každopádně se dcera objednala k dětské psycholožce a zeť domluvil nyní od listopadu jinou školku, kde Matyáše ještě neznají. A tam bude chodit každý den. Snad to pomůže.

Tělesné tresty používat nechceme, ale musím přiznat, měla jsem k jejich použití u tohoto kvítka z čertovy zahrádky blízko.

Květa (64), Most