Na takovou situaci se nikdy nemáte možnost připravit. Při seznámení o tom nikdy nepadne řeč a člověk si všímá jiných věcí. Vdáte se a zjistíte, že manžel je nadšený kutil.

Jenže u nás to bylo něco jako studená sprcha. Robert byl hned do všeho hrrr, ten elán, který se mi líbil, mě teď už jenom děsí. Obvykle totiž při kutění dojde nějaké újmy. Prostě, říznutí do prstu už neberu jako úraz, ale běžnou věc.

Jsem opatrná

Přiznávám, že některé opravy si raději dělám sama. Obvykle to má přesně ty parametry, které si přeji, a je to hotové hned. S Robertem je to na dlouhé lokte. To je samá příprava, je přece potřeba všechno přesně promyslet a načasovat.

I když jde jednom o pověšení obrázku na zeď. Ukázala jsem mu místo, kam má pověsit naši svatební fotografii. Hned začal zkoumat, jestli má ta zeď správnou nosnost. Jako bychom chtěli věšet na zeď tunové monstrum.

Zase víc škody než užitku

Bádal nad tím tak dlouho, až jsem se zeptala, jestli opravdu má ještě chuť obrázek pověsit. „Jo, jo,“ bránil se hned.

„Bude to cobydup!“ Dvakrát se netrefil do skoby, takže ve zdi jsou dvě prohlubně, potřetí si přiklepl prst a se syčením odhodil kladivo, které stačilo ještě udělat díru do nové podlahy.

Pak si šel léčit stinku u kafíčka s přidanou hodnotou. To znamená s panáčkem rumu. Tvářil se, jako by mu uletěly včely. Váhala jsem, jestli se mám smát, nebo vyjadřovat nějaký soucit.

Pak jsem beze slov jednoduše tu skobku zarazila do zdi a obrázkem s námi dvěma, kteří se na fotografii tváří náramně šťastně, jsem zakryla ty díry, které se povedly Robertovi.

„Udělal bych to sám,“ mudroval. „Ale pod vlivem člověk nemá riskovat.“ Jako kdyby ho ten panáček v kafíčku nějak přivedl do podnapilého stavu.

Dokazuje mi svoji šikovnost

Tak to je se vším. Na co sáhne, hned znamená problém. Málem si provrtal nárt, když montoval květinový stolek, který jsem plánovala si pořídit. „Bude to model eňo ňuňo,“ sliboval a já jen trnula, co stvoří a jak si při tom ublíží.

Chtěla jsem to dát nějakému zručnému truhláři, ale Robert trval na tom, že to přece umí a ukáže mi, že není budižkničemu. Nemůžete chlapovi vzít sebedůvěru, zvlášť když jde o takovou prkotinu jako květinový stolek, s tím se v životě daleko nedostanete. Tak jsem kývla a šla připravit kysličník.

Vymýšlím fígle

Musela jsem jenom promyslet, jak se té potvory, kterou stvořil, zbavím. Ale to musí být nějaká nehoda, která by ten květinový stolek, dělaný, jako všechno, z lásky ke mně, sprovodila ze světa.

„Jsem na tebe pyšná,“ zalhala jsem Robertovi, aby nepojal nějaké podezření. Už nějakou zkušenost s tím mám. Ten fóliovník, který se od samého začátku nějak podezřele nakláněl, přece porazil vítr.

Souhlasil

Já jsem přece tu nezdařenost nemohla jedním kopem srovnat se zemí. „Koupíme už nějaký hotový,“ navrhla jsem tenkrát. „Přece nechceš, aby to na mě spadlo, když budu uvnitř…

Přižene se zase vítr…“ domlouvala jsem Robertovi, když chtěl fóliovník znovu postavit. Souhlasil. Ani se neurazil. A já ho miluji.

Hana J. (55), Chrudim