Už v dětství jsem se naučila vnímat své smysly, intuici a různá varování přírody. Hlavně zvířata není radno podceňovat.

Vyrůstala jsem na samotě nedaleko lesa. Díky dětství v tomto prostředí jsem se naučila vnímat své smysly a intuici. Bez kyvadel a virgulí jsem poznávala různé energie i nemoci. Tato schopnost se mi potvrdila mnohokrát. A zvířata toho dovedou ještě mnohem víc.

Malé koťátko

Hodně jsem se toho od nich naučila, tím nejlepším učitelem byla naše kočka. Našla jsem ji jako malé koťátko na kraji lesa. Někdo ji tam musel vyhodit, pochybuju, že se zaběhla tak daleko od nejbližší vsi. Kočky mají totiž skvělý orientační smysl.

Nějaký člověk tam kotě přivezl, vyhodil z auta a ujel. To bylo jediné vysvětlení nejen pro mě, ale pro všechny v okolí. Kočičce jsem dala jméno Mindička a stali se z nás nerozluční parťáci.

Usadila se jí na břiše

Doprovázela mě do školy i ze školy. Vždy se mnou šla na kraj lesa, kde pěšina končila, a tam na mě zase odpoledne čekala, až půjdu domů. Ráda ke mně občas vlezla do postele, což maminka neviděla ráda.

Jednou nás ale všechny překvapila, zalezla si do postele k mamince a usadila se jí na břiše. Začala hlasitě příst. Když ji maminka vyhnala, zase si po chvíli na stejné místo vlezla a mňoukala.

Všichni jsme byli tím chováním překvapeni. Nechápali jsme ho. Když ale maminku v noci chytly bolesti břicha, tatínek ji odvezl do nemocnice, a tam jí záhy museli operovat žlučník, napadlo nás, že to Mindička možná cítila.

Pak se to stalo ještě několikrát – infarkt u dědečka také poznala dopředu, pak také předvídala můj pád ze stromu a zlomenou nohu. Od rána byla neklidná a nechtěla mě pustit do sadu na třešně. Až poté jsem pochopila, proč.

Taky už vím

Nakonec jsem se jí naučila vnímat natolik, že jsem poznala, že je někdo nemocný nebo že se blíží nebezpečí. Jednou udeřil vedle našeho domu blesk a zapálil nám kurník. Od rána ten den, co se to stalo, běhala kočka po dvoře jako šílená a mňoukala.

Přemýšlela jsem, co tím myslí, a nakonec jsem správně vyhodnotila kurník. K večeru už to posedlo i slepice, kdákaly a nechtěly za žádnou cenu dovnitř. Nakonec jsme je všechny nacpali do stodoly. Udělali jsme dobře. Ten blesk a požár, který tak rychle vznikl, by nepřežila ani jedna.

Jiřina (59), Česká Lípa