Když jsem vystavila tu figurku do vitríny v obýváku, začaly se dít neuvěřitelné věci. Z lidí opadl hněv a smutek a měli náhle dobrou náladu.

Až teprve po několika letech jsem zjistila, jaký mám doma kouzelný poklad. Stará vyřezávaná figurka, kterou mi kdysi darovala moje milovaná babička, v sobě měla léčivou energii. Dokonce i návštěvám se zlepšila nálada.

Milovaná babička

Když před lety zemřela moje babička Vlasta, hodně mě to vzalo. Odmalička jsme si byly velice blízké a měla jsem ji moc ráda. Byla jsem už tehdy vdaná, takže se ještě dožila mé svatby.

Dokonce stihla ještě i narození mého syna, kterého jsem pojmenovala po dědečkovi, z čehož měla babička ohromnou radost.

Věci na památku

Po smrti dědy bydlela babička už sama. Ale nikdy si na nic nestěžovala. Společnost jí dělala dlouholetá kamarádka ze sousedství a také my jsme ji často navštěvovali. Zemřela šest let po dědečkovi, zradilo ji srdíčko.

Pár týdnů po pohřbu jsem se zúčastnila vyklízení jejího bytu. Některé věci mi bylo líto vyhodit, a tak jsem je nahromadila do velkého kufru. Ten se pak na dlouhá léta ocitl ve sklepě našeho domu.

Dopis vše vysvětloval

Na tu ručně vyřezávanou starou figurku, která byla součástí obsahu zmíněného kufru, jsem během těch roků zapomněla. Jednoho dne se mě zmocnila nostalgie po dávné minulosti, a tak jsem kufr znovu prozkoumala.

Kromě figurky jsem našla i staré dopisy, které babičce Vlastě psal nějaký ctitel. Odkazoval v nich právě na onu figurku a já jsem pochopila, že by se mělo jednat o nějaký ochranný amulet.

Pěkná dekorace

Umístila jsem figurku do vitríny v obývacím pokoji, abych ji měla stále na očích. Měla mi každodenně připomínat babičku.

Na nějaké zázračné působení jsem příliš nevěřila, ale figurka se mi líbila a hodila se i k dalším dekoracím, které jsme v obývacím pokoji měli. Ovšem o tom, že neznámý babiččin nápadník mohl mít pravdu, jsem se přesvědčila měsíc nato.

Najednou ji smutek přešel

Tehdy ke mně přišla neteř Karolína, která se mi často svěřovala se svými starostmi a trápeními. Tentokrát na tom byla hodně špatně, protože se rozešla s přítelem. Docela jsem se o ni bála. Během jediné minuty se ale s Karolínou stala neuvěřitelná změna.

Najednou se začala usmívat a tvářit se optimisticky. Neušlo mi, že se přitom dívala do vitríny na figurku po babičce. Přišlo mi to podivné, ale nevěnovala jsem tomu ještě tehdy moc pozornosti.

Nálada se změnila

Dva týdny nato se opakovala podobná situace. Přišla za mnou bývalá kolegyně Naďa, kterou už dlouhodobě sužovaly zdravotní problémy. Znala jsem ji, byla tak trochu hypochondr. Brala své potíže většinou vážněji, než si zasluhovaly.

Nyní si dokonce začala myslet, že trpí nějakou nevyléčitelnou nemocí – a to i přesto, že čerstvě podstoupila podrobné lékařské vyšetření, které nic takového neodhalilo. Naďa působila, jako by se měla každou chvíli zhroutit.

Uklidňovala jsem ji jako vždycky. A pak opět došlo k úplné změně nálady – znovu díky tomu, že Naďa hleděla na amulet po babičce.

Zkouška u sousedů

Po této události jsem si už řekla, že to nemůže být jen pouhá náhoda. Zatím jsem si to tajemství nechala pro sebe, aby mě lidé neměli za blázna. Chtěla jsem udělat ještě nějaký pokus. Začala jsem u sousedů, protože jsem věděla, že jsou momentálně rozhádaní.

Šla jsem k nim pod záminkou, že si potřebuji půjčit něco do kuchyně. Vyhlédla jsem si chvíli, kdy jsem bezpečně věděla, že jsou doma oba.

Zloba byla náhle pryč

Figurku po babičce jsem měla s sebou. Držela jsem ji v ruce. Kdyby se mě někdo z páru zeptal, co to mám, řekla bych, že se chci pochlubit nedávno objevenou starou věcí – což byla ostatně pravda. Dopadlo to přesně tak, jak jsem si myslela.

V mé přítomnosti na sebe nejprve byli oba manželé dost nepříjemní, ale jakmile uviděli figurku, najednou jako kdyby z nich zloba spadla.

Dávné spory se vyřešily

Druhý pokus jsem pak udělala v práci, kde jsem pro změnu měla já nějaké letité spory s jedním kolegou z jiné kanceláře. Na následující jednání jsem si vzala amulet s sebou a postavila ho nenápadně na stůl. Opravdu to zafungovalo.

Všechno, co bylo dříve předmětem téměř neřešitelných sporů, se najednou vyjasnilo během pár minut. Získala jsem tedy jistotu, že amulet po babičce v sobě má skutečně nějakou mocnou pozitivní sílu.

Stále pomáhá

Moji domněnku mi později potvrdila i jedna známá, která se už dlouhá léta zabývá ezoterikou. Řekla mi, že onen amulet je skutečně nabitý kladnou energií, uklidňující narušenou duševní rovnováhu.

Mám ho doma stále, a když je zapotřebí, přesvědčím se, že je stále funkční. Podle mě by ale ještě kouzelnější bylo, kdyby na sebe byli lidé hodní i bez takovýchto zázraků.

Blanka J. (62), Vyškov