Domů     Políbí mě někdo pod rozkvetlou třešní?
Políbí mě někdo pod rozkvetlou třešní?
3 minuty čtení

Bylo stylové zamilovat se, zrovna když se blížil nejkrásnější měsíc v roce. Ale ke svatbě, kterou jsem si tak přála, vedla ještě dlouhá cesta.

Nějak jsem neměla na kluky štěstí. Byla jsem tichá a neprůbojná, spíš taková šedivá myška, na rozdíl od kamarádek, které oslňovaly vodopády zlatých či rusých vlasů a energickou povahou.

Moji rodiče, a zejména babička, která u nás bydlela, těžce nesli, že jsem v pětadvaceti letech stále ještě bez vážné známosti. Všechny mé zdejší vrstevnice byly většinou už vdané a měly děti, některé dokonce dvě.

„Už to nestihneš,“ hořekovala babička, která mi dávala vdané kamarádky ze příklad. A protože mi to tvrdila celá rodina včetně sestřenic, propadla jsem malomyslnosti. Byla jsem tuším od šesté třídy základní školy zamilovaná do Jardy z našeho městečka.

Byl to velký frajer, už v té době nosil sluneční brýle a koženkovou bundičku do pasu. Jako jeden z mála se také zatím ještě neoženil. Umírala jsem hrůzou, že mi ho některá z místních nezadaných a vdavekchtivých ženštin vyfoukne a mně zbudou jen oči pro pláč. Což bylo velmi pravděpodobné.

V minisukni

Jarda pracoval v autoservisu, kolem kterého jsem musela pokaždé projít, když jsem šla nakoupit do smíšeného zboží. Občas jsem tam dost zoufale postávala, aby si mě všiml, a modlila se, aby neměl vážnou známost.

Známosti Jarda míval každou chvíli, naštěstí nikoli vážné. Blížil se máj, lásky čas, kdekdo plánoval, jak se bude líbat pod rozkvetlou třešní, zatímco já jsem čím dál častěji zoufale postávala před autoservisem.

Když si mě Jarda konečně všiml, zrudla jsem jako vlčí mák. „Co ty tady?“ podivil se. „Ztratila jsem desetikorunu,“ vylezlo ze mě.

„Nevidíš ji tady někde?“ Poctivě se rozhlížel, hledal desetikorunu a během této činnosti si zřejmě všiml, že mám minisukni a docela hezké nohy. „Co kdybych tě pozval na zmrzlinu?“ zaslechla jsem, což byla pro mé uši rajská hudba.

Ale ke svatbě, jakou si pro mě tolik přály babička s mámou, byla v té chvíli ještě dlouhá cesta.

Za ruku

Bylo stylové se k smrti zamilovat zrovna když přicházel nejkrásnější měsíc máj. Kvetly třešně a šeříky a my jsme se vodili s Jardou za ruku po městečku a kolem řeky. Když padla tma, líbali jsme se při měsíčku u splavu pod velikými starými vrbami.

V našem malém městečku panuje tradice, že se zamilovaní líbají pod třešní u náměstí. Ke svému úžasu jsem došla k závěru, že by se mi to letos asi konečně mohlo podařit – ovšem záleželo také na Jardovi, protože na takové věci musejí být dva. A podařilo se!

Jarda mě vzal dopoledne na Prvního máje za ruku, odtáhl pod kvetoucí třešeň u náměstí a dlouze jsme se pod ní políbili. Polovina městečka na to koukala, mnohé spolužačky mně záviděly. Když jsme se za rok brali, babička a máma plakaly štěstím.

Bohunka (61), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.