Domů     Ledová královna konečně roztála
Ledová královna konečně roztála
3 minuty čtení

Po manželově smrti pro mě nastalo truchlivé období, trvalo nekonečně dlouho. Myslela jsem, že to tak bude už napořád, ale mýlila jsem se.

Manžel byl o dvacet let starší. Rodiče a kamarádky mě varovali, abych si o tolik staršího muže nebrala, že to nedopadne dobře. V jistém ohledu měli pravdu. Můj muž, když mi bylo padesát, zemřel.

Neměli jsme děti, žili jsme jeden pro druhého, byli jsme si vším. Nedokážu vypovědět, jak jsem se cítila. Mírně se to zlepšilo teprve po bezmála dvou letech. Tehdy mě kamarádka vytáhla na jakousi jarní tancovačku.

Konala se v našem městě, kde jsem získala přezdívku Ledová královna, protože jsem se po manželově smrti nedokázala s nikým bavit, s muži už vůbec ne. Někteří se o mě zajímali, byly i snahy někam mě pozvat, ale šmahem jsem je odmítala.

Až tehdy, na té tancovačce, jsem si povídala s chlapem. Okouzlil mě, sotva si přisedl k našemu stolu. Až jsem se za to skoro styděla.

Bez dovolení

Ledová královna roztála jako sněhulák, když přijde obleva. Co bylo na tom chlapíkovi tak zázračného? Těžko říct. Bez dovolení si ke mně přisedl se slovy: „Vám tu prý říkají Ledová královna. Tak jsem si vás přišel prohlédnout.“

Kamarádka strnula, myslela, že ho vyhodím, ale něčím mě zaujal. „Pijete sodovku?“ upřímně se podivil. „No to snad nemyslíte vážně.“ Objednal víno a poprosil mě o tanec. Musím říct, že jsem se tak dobře nebavila, co mi paměť sahá.

Prozradil, že je rozvedený a pracuje jako řidič kamionu. Také jsem mu o sobě něco pověděla. Zpětně jsem si pak doma celý večer přehrávala a vyčítala si, že jsem se s tím neznámým tak skvěle bavila. Co by tomu řekl můj zesnulý manžel? Moc by ho to mrzelo.

Kytice

Moje samota trvala skoro dva roky. Byla nekonečná. Teď najednou jsem měla pocit, že je tu někdo, kdo se o mě upřímně zajímal. Bylo to nesmírně nezvyklé a moc hezké. Povídali jsme si opravdu dlouho, řeč nestála, vytáhl ze mě i to, kde pracuji.

Pár dní nato mi do práce poslal ohromující kytici. „Toho ctitele ti závidím!“ vydechla kolegyně, když zírala na pugét se vzkazem: „Čekám dole, jedeme na výlet.“ Můj život, předtím tak smutný a stereotypní, se najednou rozsvítil.

Rozhodla jsem se nebýt už nadále ledovou královnou. S Martinem je každý den dobrodružství, z každého večera udělá malý svátek. Za tři roky po seznámení jsme se vzali a dobře jsme udělali.

Gabriela (64), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.