Domů     Ledová královna konečně roztála
Ledová královna konečně roztála
3 minuty čtení

Po manželově smrti pro mě nastalo truchlivé období, trvalo nekonečně dlouho. Myslela jsem, že to tak bude už napořád, ale mýlila jsem se.

Manžel byl o dvacet let starší. Rodiče a kamarádky mě varovali, abych si o tolik staršího muže nebrala, že to nedopadne dobře. V jistém ohledu měli pravdu. Můj muž, když mi bylo padesát, zemřel.

Neměli jsme děti, žili jsme jeden pro druhého, byli jsme si vším. Nedokážu vypovědět, jak jsem se cítila. Mírně se to zlepšilo teprve po bezmála dvou letech. Tehdy mě kamarádka vytáhla na jakousi jarní tancovačku.

Konala se v našem městě, kde jsem získala přezdívku Ledová královna, protože jsem se po manželově smrti nedokázala s nikým bavit, s muži už vůbec ne. Někteří se o mě zajímali, byly i snahy někam mě pozvat, ale šmahem jsem je odmítala.

Až tehdy, na té tancovačce, jsem si povídala s chlapem. Okouzlil mě, sotva si přisedl k našemu stolu. Až jsem se za to skoro styděla.

Bez dovolení

Ledová královna roztála jako sněhulák, když přijde obleva. Co bylo na tom chlapíkovi tak zázračného? Těžko říct. Bez dovolení si ke mně přisedl se slovy: „Vám tu prý říkají Ledová královna. Tak jsem si vás přišel prohlédnout.“

Kamarádka strnula, myslela, že ho vyhodím, ale něčím mě zaujal. „Pijete sodovku?“ upřímně se podivil. „No to snad nemyslíte vážně.“ Objednal víno a poprosil mě o tanec. Musím říct, že jsem se tak dobře nebavila, co mi paměť sahá.

Prozradil, že je rozvedený a pracuje jako řidič kamionu. Také jsem mu o sobě něco pověděla. Zpětně jsem si pak doma celý večer přehrávala a vyčítala si, že jsem se s tím neznámým tak skvěle bavila. Co by tomu řekl můj zesnulý manžel? Moc by ho to mrzelo.

Kytice

Moje samota trvala skoro dva roky. Byla nekonečná. Teď najednou jsem měla pocit, že je tu někdo, kdo se o mě upřímně zajímal. Bylo to nesmírně nezvyklé a moc hezké. Povídali jsme si opravdu dlouho, řeč nestála, vytáhl ze mě i to, kde pracuji.

Pár dní nato mi do práce poslal ohromující kytici. „Toho ctitele ti závidím!“ vydechla kolegyně, když zírala na pugét se vzkazem: „Čekám dole, jedeme na výlet.“ Můj život, předtím tak smutný a stereotypní, se najednou rozsvítil.

Rozhodla jsem se nebýt už nadále ledovou královnou. S Martinem je každý den dobrodružství, z každého večera udělá malý svátek. Za tři roky po seznámení jsme se vzali a dobře jsme udělali.

Gabriela (64), severní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud