Domů     Ztratila životní lásku i naději
Ztratila životní lásku i naději
3 minuty čtení

Hana byla spořádaná žena a vzorná manželka. Celé městečko ji obdivovalo. Pak se však stalo něco, co ji vykolejilo a změnilo k horšímu.

V našem městečku jsme se všichni znali. Prodávala jsem v místním lahůdkářství, a to víte, do lahůdkářství chodí každý. Hanu jsem znala, bydlela ve vilce u nádraží.

Její manželství bylo přímo čítankové, občas jsem dávala Hanu a jejího muže za příklad svému životnímu druhovi, který zase tak dokonalý nebyl.

Coby vášnivý fotbalista věčně mizel na tréninky a zápasy, hodně jsme se kvůli tomu hádali – ale zase tak zlé to nebylo, jsme spolu dodnes, a abych byla spravedlivá, má i spoustu kladných vlastností.

Zato manželství paní Hany se jednoho dne k úžasu celého širokého okolí sesypalo jako domeček z karet. Její muž zkrátka zčistajasna odešel k jiné ženě. Protože neměli děti, rozvod proběhl relativně rychle. Dům zůstal Haně, byl totiž po jejích rodičích.

Průšvih

Rozvod je šok. Hana byla na dně, chovala se jako šílená, ale její přátelé a známí z městečka doufali, že se se situací smíří, protože jí nic jiného nezbyde. Když utekl rok a půl a Hana byla stále tak zoufalá jako na začátku, došlo mi, že něco nehraje.

Ke konci pracovní doby přišla za mnou do lahůdek. Spíš se přimotala. Byla opilá, tak jako už tolikrát. Uvědomila jsem si, že už dlouho nikde nepracuje. Zřejmě ji vyhodili. Opřela se o pult a něco blekotala.

„Haničko, tohle není dobrý, to je průšvih,“ dostala jsem ze sebe. Asi mě ani nevnímala. Stala se z ní troska. V ten den jsem pochopila, že se z toho asi nedostane, že nebojuje, že se svému žalu poddává. A tak se ze spořádané ženy a vzorné manželky stala taková ta místní figurka.

Něco k snědku

Lidé, kteří se s ní dřív kamarádili, navštěvovali ji, jezdili s ní na výlety či na společné dovolené, od ní dali ruce pryč. Těžko se jim divit.

Ta vzorná, vždy nažehlená paní o sebe najednou ani za mák nedbala, motala se po ulicích špinavá, uválená, táhl z ní alkohol, loudila peníze, neměla ani korunu. Dospělí se od ní s odporem odvraceli, děti se jí posmívaly. Ke konci už měla jen mě.

Přicházela často ke mně do obchodu na kus řeči a také na něco k snědku. Věděla, že ji hladovou odejít nenechám. Nandala jsem jí pokaždé plný talíř. Nosila jsem jí teplé oblečení a občas strčila nějakou tu korunu, ač bylo jasné, co si koupí.

Když ji odvezli do nemocnice, párkrát jsem ji tam navštívila. Už se nevrátila, zanedlouho zemřela. Dodnes ji v duchu před sebou vidím. Ty její hluboké oči, kterýma tiše děkovala. Víc jsem pro ni udělat nemohla a ona víc nežádala.

Anna (61), okolí Brna

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud