Rozloučení s milovanou babičkou mnou zacloumalo. Než odešla na věčnost, cosi důležitého mi zašeptala. Byla to hluboká pravda.

Zásadně jsem se ne­účastnila třídních srazů. V hloubi duše mi to bylo líto, protože jsem chodila do školy ráda a po mnohých spolužácích se mi stýskalo. Ale po Lídě nikoli. Lídu jsem nenáviděla od třetího ročníku, kdy mi surově přebrala kluka.

Já husa jsem jí ho představila na diskotéce v kulturním domě. Chtěla jsem se pochlubit, že má o mě takový hezoun zájem. Náš vztah nebyl ještě zralý na svatbu, znali jsme se tři měsíce, ale byla jsem k zbláznění zamilovaná.

V té době jsem si už představovala, že kráčíme v oltáři, a musím říci, že mi to v bílých šatech slušelo. Škoda, že to byly jen představy. Skutečnost byla drsnější. Lída a Luboš si, abych o tom nevěděla, domluvili rande a začali chodit spolu.

Od okamžiku, kdy jsem se to dozvěděla, jsem na Lídu nepromluvila. Už to nebyla kamarádka, ale zrádkyně. Zrádci patří do rezervace nebo někam do mravní žumpy. Ona za to mohla, že jsem se nikdy neobjevila na žádném třídním srazu.

Z druhé ruky

O spolužácích jsem tudíž nic nevěděla, anebo jenom informace, které se ke mně dostávaly zprostředkovaně, z druhé anebo třetí ruky.

Lálová se rozvedla, Krůtová se rozvedla podruhé, Urbány se vrátil ze zámoří jako boháč a Kulovaný sedí v báni, protože vykradl několik chatových osad. Tak ráda bych si s nimi se všemi od srdce pohovořila! Ale Lída mi to překazila.

Byla jsem přesvědčena, že mezi spolužáky už nikdy nepřijdu. Moje skálopevné rozhodnutí nalomila babička, jejíž smrt se mnou pořádně zacloumala. Když jsme kolem ní celá rodina seděli a jí odtikávala poslední hodinka, pošeptala mi:

„Dělej jen to, co tě dělá šťastnou, holčičko moje.“ Uvědomila jsem si, že rozhodnutí nikdy nevkročit na abiturientský sraz mě šťastnou nečiní, a rozhodla jsem se to radikálně změnit.

Novinky

Spolužákům div nevypadly oči, když jsem mezi ně po tolika letech přišla. Skoro všichni mě k mé velké úlevě poznali, zaváhala jen Bláhová, asi i proto, že má deset dioptrií. Lída seděla v koutě nad dvojkou bílého a zírala na mě.

Potom se váhavě zvedla a vydechla: „No konečně!“ Padly jsme si do náruče. Spolužáci začali tleskat a provolávat nám slávu. „Holky dostaly rozum,“ řekla Lálová. Byl to jeden z nejhezčích večerů mého života.

Už dlouho jsem si tak od srdce nepopovídala a nedozvěděla se tolik strhujících novinek, například že Kulovaného pustili z lochu, Urbány si koupil nemovitost na Kanárských ostrovech a Krůtová zrušila třetí svatbu týden před obřadem, protože zjistila, že ženich pije.

Helena (66), Cheb