Domů     Jak jsem přestala strkat nos do cizích věcí
Jak jsem přestala strkat nos do cizích věcí
2 minuty čtení

Když se člověk přistěhuje na nové místo, měl by se snažit, aby byl se sousedy zadobře. I dobře míněný skutek se ale může obrátit proti vám!

Na vesnici jsme se přistěhovali krátce po tom, co se narodil náš druhý syn Hynek. Chtěli jsme, aby naše děti vyrůstaly ve zdravém prostředí. Byla jsem zdravotní sestra, v nemocnici jsem pracovala dva a půl roku, pak jsem šla na mateřskou.

Můj muž byl automechanik. Od začátku jsem toužila přátelit se se všemi nejbližšími sousedy. Musím nabídnout svou ruku jako první, aby věděli, že nejsem namyšlená holka z města, říkala jsem si.

Sousedka Květuše nebyla moc chytrá, prostě obyčejná holka, která na vesnici vyrostla. Měla čtyři děti a manžela zedníka.

Normální?

Rychle jsem si získala její důvěru, staly jsme se kamarádkami a já jí začala i radit. Rozhodně jsem to s ní myslela dobře. Do péče o domácí zvířata a zahrádky jsem nos nestrkala, zato jsem si byla jistá v tom, že jsem skvělý psycholog.

Když se Květušina dcera Bára rozhodla, že bude hrát fotbal, a Květuše přiběhla za mnou, jestli to je v pořádku, nevěděla jsem, co na to říct.

Její manžel už předem lomil rukama, že není jejich dcera „normální“ a že bude určitě „na holky“, když je to nyní takový trend. Navíc se Bára později nechala potetovat a zapsala se na bojový sport. Nenápadně jsem si s ní tehdy pokecala.

Přinesla jsem jí dívčí román a pěkné růžové značkové triko. Doporučila jsem jí, aby v něm rozhodně přišla na naši vesnickou masopustní zábavu, že se za ní kaž­dý kluk otočí.

Dorazila v černé mikině s kapucí. Musela jsem dát jejímu tátovi za pravdu: Bára bude určitě „na holky“! Tak jsem to Květuši také naservírovala.

Byla jsem si jistá

Mé teorii uvěřila a brzy si to už špitala celá vesnice. Bára měla ostudu a ve chvíli, kdy jí bylo osmnáct let, odešla z domova a už se ve vsi neukázala. Za pár let jsem se dozvěděla, že se vdala a má šťastnou rodinu, dvě děti.

Za manžela si vzala trenéra z dívčího fotbalového týmu. Květuše se mnou od té doby nemluví. Prý jsem její dceru ošklivě pomluvila.

Alena (65), Plzeňsko

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.