Domů     Astor si zasloužil odměnu za svůj velký čin
Astor si zasloužil odměnu za svůj velký čin
3 minuty čtení

Byl to český fousek, výjimečný lovecký pes! To nás ubezpečovali, když starý pán, jeho majitel, zemřel. Kam s tím psem? Nakonec nás přesvědčil on sám!

Stalo se to v době, kdy jsem ještě chodila do školy. Bydleli jsme na vsi, vedle nás měl domek starý pan Kubíček. Žil sám jen se svým psem. Nemohl si svého Astora, jak mu říkal, vynachválit.

„To je nejlepší ze všech loveckých psů,“ básnil o svém čtyřnohém příteli, „ten cítí lišku na druhé straně kopce, když se k naší vsi blíží!“ Astor jej doprovázel všude – i před ordinací našeho pana doktora seděl a trpělivě čekal, až jeho pán vyjde.

Máma váhala

Jenže pak pan Kubíček zemřel. A co se psem? Astor byl smutný, ležel před svou boudou a nechtěl žrát. Stýskalo se mu. Moje máma mu chodila dával žrát, protože jí bylo té němé tváře líto. Taky ho vždycky podrbala za ušima a poplácala po hřbětě.

Astor se na ni vděčně díval a někdy ji i doprovodil k brance. Když přijel syn pana Kubíčka vyřizovat pozůstalost, hned se snažil mámu přesvědčit, aby si Astora vzala.

Jeho ani ten starý dům prý nechtějí, prodají ho, potřebují peníze, ne chalupu, kam by jezdili na víkendy. Máma váhala, ale táta byl proti. Jednoho psa jsme už měli, Punťu.

Byl to obyčejný kříženec, podivná míchanice několika ras, byl ale milý a veselý, na hlídání však nebyl. I kunu nám pustil do kurníku a ani nezvedl hlavu, když nám zakousla pár slepic.

Větřil nebezpečí

Bylo pozdní jaro, a máma se vydala do lesa na houby. Dlouho se nevracela. Mobily nebyly, abychom zavolali. Stála jsem s tátou na zahradě, když přiběhl k plotu Astor, byl celý zdivočelý. Skákal vysoko, jako by chtěl plot přeskočit.

Pak běžel k vrátkům a snažil se podhrabat. Zhodnotili jsme s tátou, že se chová divně, a vyrazili k němu na dvůr. Astor se vyřítil z vrátek a běžel. Hnal se tryskem k lesu, kde zmizel. Vzápětí jsme zaslechli hlasité zakňučení. Přidali jsme v běhu.

To, co se nám v lese naskytlo za podívanou, jsme nečekali. Stála tam máma a kolem ní selátka divočáka. Bachyně honila po lese Astora. „Mámo, poběž!“ Chytli jsme ji každý za ruku a běželi k domovu. Až když se za námi vrata zavřela, vzpomněli jsme si na psa.

Přežil? To už se Astor belhal z lesa. Byl zraněný, ale dostal se z toho. Byl to prostě hrdina. Jeho psí čich byl neuvěřitelný, jak říkal pan Kubíček. Na dálku cítil bachyni s mláďaty, jak tam drží mámu v pasti!

Tak táta rozhodl, že se mu musíme odvděčit. Astor u nás už zůstal, zabydlel se v boudě vedle Punti, který ho na uvítanou radostně olízal. A na rozdíl od něho Astor náš dům hlídal.

Daniela (56), Rumburk

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.