Domů     Lékaři si nevěděli rady, babička však ano
Lékaři si nevěděli rady, babička však ano
3 minuty čtení

Byla jsem tak slabá, že jsem nemohla vstát z postele, nepomáhalo nic. Až jsem najednou uslyšela písničku, kterou mi kdysi zpívala babička…

Nevím, jaký byl důvod mé nemoci, nikdy jsem se ho nedozvěděla, ale najednou se moje zdraví začalo prudce horšit. Jako by mě někdo uhranul. Jednoho dne jsem se ráno probudila a nemohla vstát. Celé tělo mě bolelo, nohy mě neudržely.

Zpětně si myslím, že to mohla být borelióza, o které se tehdy ještě moc nevědělo. Že by mě ale kouslo klíště, to si nepamatuju, ale boreliózu můžete chytit i od komára.

Byla jsem tehdy ještě mladá holka a trávila léto na jižní Moravě s partou přátel, komárů tam byly mraky. Pár týdnů po návratu domů se mi udělalo zle, ležela jsem v posteli, doktor mi nasadil léky, po kterých mi bylo hrozně špatně.

Do nemocnice

Moje zdraví se nelepšilo, spíše naopak. Dostavily se i vysoké teploty, a maminka ze mě byla zoufalá. Lékaři se u mě střídali, a každý si myslel něco jiného. Vyšetření neukazovala žádnou infekci. Byla to prostě velká záhada.

Vypadalo to, že mě budou hospitalizovat v nemocnici a dělat různé testy. Na tu noc si pamatuju jako v mlze. Slyšela jsem maminku, jak se domlouvá s lékařem, že mě druhý den odvezou. Nevnímala jsem, zda je den nebo noc.

Vzhledem k tomu, že bylo ticho, říkala jsem si, že všichni asi spí. Čekala jsem, kdy se otevřenou dveře a maminka mě přijde zkontrolovat. Vzpomínala jsem taky na babičku, jak mě jako malou houpala a zpívala mi. Najednou jsem ji uslyšela!

Elixír života?

Písničku, kterou jsem tak dobře znala a stejně tak i hlas, co ji zpíval. Tiše a laskavě. Asi jsem měla halucinace, ale naprosto jasně jsem slyšela svou babičku, jak mi zpívá u opěrky postele. Kdybych měla sílu, zvedla bych se a podívala za sebe, kdo tam stojí.

Babička to být nemohla, už byla několik let po smrti. Na chvíli mě napadlo, zda to není maminka a zpívá mi babiččinu píseň, aby mi udělala radost. Nebo zda si babička pro mě nepřišla a nepůjdu s ní na druhou stranu.

Najednou se mi před obličejem zjevil hrnek s čajem. Podávala mi jej ruka protkaná vráskami. Napila jsem se. A pak znovu a znovu. Nakonec jsem usnula. Když jsem se probudila, bylo mi líp.

Přemýšlela jsem, zda to byl sen. Večer se mi zdál znovu, a zase jsem pila ten čaj, po kterém mi bylo líp. Až jsem se uzdravila a do nemocnice nemusela.

Vlasta (65), Kadaň

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.