Domů     Čí byly tajemné kroky?
Čí byly tajemné kroky?
3 minuty čtení

Manžel Zdeněk pro mě znamenal absolutně všechno. Když zemřel, těžko jsem se z jeho náhlé smrti vzpamatovávala.

Uplynulo pár měsíců, když se mi při cestě po schodech v našem domě stala nevysvětlitelná věc. Zaslechla jsem podivné kroky, a dokonce viděla stín nějaké bytosti. Šlo snad o přízrak mého zesnulého chotě? Se Zdeňkem jsme byli manželé dvaatřicet let. Řekla bych, že jsme si byli souzeni.

Jeden pro druhého

Prožívali jsme harmonický vztah a v těžkých chvílích navzájem jeden druhého podrželi. Hádali jsme se minimálně, a pokud přece jen, rychle jsme se udobřili. Děti jsme neměli a žili zkrátka jeden pro druhého.

I proto mě jeho smrt velmi ranila a těžko jsem se s ní smiřovala. Zdeňka zradily ledviny, a když zemřel, cítila jsem se příšerně. Strašně sama a opuštěná. Bydleli jsme v malé obci ve starém čtyřpatrovém domě bez výtahu.

Náš byt se nacházel až úplně nahoře, což nám zpočátku nevadilo, aspoň jsme se prošli, v pozdějším věku ale byly cesty po schodech čím dál náročnější.

Na chodbě nikdo nebyl

Uběhly asi tři měsíce, co Zdeněk zemřel, když se mi přihodila zvláštní věc. Bylo kolem osmé ráno a já se rozhodla, že zajdu nakoupit nějaké potraviny na oběd. Oblékla jsem se a vyrazila. Sešla jsem pár schodů a v mezipatře jsem najednou zaslechla kroky.

Ohlédla jsem se, ale nikoho jsem neviděla. Šla jsem tedy dál, jenže kroky neustávaly, jako by mě sledovaly. Zastavila jsem se, ohlédla se, ale opět jsem nikoho nespatřila. „Je tam někdo?“ zavolala jsem, ale nikdo se neozýval. Klapání bot nicméně neutichalo.

Vše skončilo až v momentě, kdy jsem vyšla před dům. Obchod se nacházel nedaleko přes ulici. Vzala jsem vše potřebné a šla zpátky. Celou dobu jsem přitom přemýšlela, co to bylo a jestli kroky uslyším znovu i při cestě nahoru.

Obrys postavy stoupal po schodech

Vyšla jsem do prvního patra, ale kroky nikde. Vyšla jsem do dalšího a zase nic. Ticho jako v kostele. „Asi se mi to jenom zdálo,“ říkala jsem si. Když jsem ale mířila do posledního patra, zahlédla jsem jen pár metrů před sebou stín.

Siluetu člověka, která mířila pořád nahoru. Nevím, o koho šlo, nebylo to poznat. Když se přiblížila k mému bytu, náhle zmizela. Vůbec jsem nechápala, co to mělo znamenat.

Vybalovala jsem věci z tašky, poté jsem se pustila do vaření a celou dobu jsem si lámala hlavu nad tím, co jsem viděla.

Zjevil se na naše výročí?

Pak jsem se podívala do kalendáře a zjistila, že je 15. března, tedy den, kdy bychom se Zdeňkem slavili výročí seznámení. Těžko říct, jestli šlo o náhodu, nebo to s tím nějak souviselo.

Od té doby jsem už ale na schodech žádné cizí kroky neregistrovala a po stínu také ani památky. Co to tedy tehdy bylo?

Jana Š. (60), Náchod

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.